Předsedkyně spolku Díky, že můžem Bára Stárek FOTO: Adam Mráček / Díky, že můžem / Se souhlasem
FOTO: Adam Mráček / Díky, že můžem / Se souhlasem
ROZHOVOR / 17. listopadu se na Národní třídě již podesáté koná akce Korzo Národní, pořádaná spolkem Díky, že můžem. „Naší ambicí je, aby se na Korzu Národní ozývaly hlasy s otázkami, které v současné době rezonují v české společnosti, jako je reforma vzdělávacího systému nebo otázky rovných práv pro všechny. Věříme, že právě 17. listopad je ten správný den pro diskuze a úvahy o směřování naší společnosti,“ přibližuje letošní ročník předsedkyně spolku Bára Stárek. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mluvila také o projektu Samet na školách, který mladým lidem přibližuje moderní historii.
Proč si myslíte, že je důležité si 17. listopad připomínat?
17. listopad má v naší historii nezastupitelné místo. Starší generace, která rok 1989 zažila, v něm vidí důležitou připomínku událostí, které jim změnily život. I my, mladá generace, ho považujeme dokonce za nejdůležitější státní svátek, jelikož tento den rezonuje v současnosti. Myslíme si, že 17. listopad má stále dopady na naši společnost. Je to příležitost otevírat a diskutovat různá témata spojená se svobodou a demokracií, což je v dnešní době stále důležité.
Studenti a mladí lidé hrají klíčovou roli při organizaci a připomínce tohoto dne. Je to přirozené, vždyť rok 1989 byl v mnoha ohledech studentským rokem. Tento svátek je v mezinárodním kontextu jedinečný tím, že patří studentům, a my si myslíme, že je důležité, aby to tak zůstalo. To, že se mladí lidé angažují a připomínají si tento den, je povzbudivé a ukazuje to, že hodnoty, za které se tehdy bojovalo, stále žijí a jsou relevantní.
17. listopadu opět bude na Národní třídě probíhat akce Korzo Národní. Mottem
letošního ročníku je „Časy se mění“. Co to znamená?
Díky, že můžem a Korzo Národní letos slaví deset let. Toto jubileum nám připomnělo, jak jsme se jako spolek posunuli. Jsme přesvědčeni, že během těchto deseti let se nám podařilo naučit českou společnost vnímat 17. listopad i jinak než jako volný den nebo den, kdy musíme protestovat, ale také jako jeden den v roce, kdy česká společnost může oslavit demokracii a posun, který jsme za posledních 34 let udělali.
Nezměnili jsme se ale jenom my, změnila se i společnost a svět okolo nás. Heslem „Časy se mění“ chceme ukázat, že tento posun vnímáme a náš pohled už není pouze retrospektivní. Chceme se zaměřit na současné a budoucí výzvy. Naší ambicí je, aby se na Korzu Národní ozývaly hlasy s otázkami, které v současné době rezonují v české společnosti, jako je reforma vzdělávacího systému nebo otázky rovných práv pro všechny. Věříme, že právě 17. listopad je ten správný den pro diskuze a úvahy o směřování naší společnosti – proto se toto téma bude odrážet i v programu celého dne.
Na co se lidé letos mohou na Národní třídě těšit?
Mottem letošních oslav Dne boje za svobodu a demokracii je Časy se mění. A to se propisuje do všech 100 programových bodů se 400 vystupujícími. Den odstartuje v 10:00 Sametovým brunchem, ke kterému zahraje orchestr ČVUT. Výtěžek z prodeje brunche, který se koná ve spolupráci s Antonínovým pekařstvím, poputuje na pomoc matkám samoživitelkám, organizaci Fandi mámám. Během dne se pak návštěvníci mohou podívat na debatní stage, kde se budou probírat témata jako současná situace na Slovensku či pohled mladých lidí na nadcházející volby do Evropského parlamentu. Debaty vyvrcholí setkáním předních šéfredaktorů českých médií při diskuzi Velká krize médií.
Téma se také odrazí v našich autorských instalacích. Na piazzettě Národního divadla je k vidění instalace „Voláme o pomoc“, která nabídne posluchačům příběhy lidí z ohrožených skupin a jejich zkušenosti se svobodou a nesvobodou. Instalace „RÁM“, která je umístěna ve Videogalerii Nové scény Národního divadla, umožňuje návštěvníkům vidět poslední desetiletí očima dítěte a reflektuje události ve středoevropském prostoru a jejich dopad na naše životy. Obývák Václava Havla letos zavzpomíná na osobnost Olgy Havlové při příležitosti jejích nedožitých 90. narozenin. Zazní čtení ze současných titulů i z textů Václava Havla věnovaných právě Olze. Tradičním pietním aktem pak bude ikonický živý zpěv Modlitby pro Martu v 17:11 z Paláce Metro. Zazpívá ji Hana Holišová, a to za doprovodu živě malovaného videomappingu.
V čem bude letošní rok jiný než ty předchozí?
Letošní rok představuje pro naši organizaci významnou proměnu. Nedíváme se jen do minulosti, ale otevíráme témata současná a budoucí. Nechceme mluvit o svobodě a demokracie jen na Korzu Národní, a tak se letos více zaměřujeme na rozvoj občanského vzdělávání, zejména mezi studentskou populací, a poskytujeme mladým lidem platformu, kde mohou sdílet své názory a zkušenosti. To se propisuje do všech nových projektů, jako např. Týden svobody.
Připravujeme také Akademii občanského vzdělávání, která studentům přináší důležité informace v oblastech, jako jsou moderní historie, mediální gramotnost, mezinárodní vztahy, politologie, lidská práva a duševní zdraví – témata, která často chybí v běžných školních osnovách, ale jsou klíčová pro orientaci ve společenském dění. Studenti se mohou těšit na setkání s odborníky z praxe a na workshopy, přednášky a debaty ve spolupráci s našimi partnerskými neziskovými organizacemi a vzdělávacími institucemi.
Hodnoty, za které se 17. listopadu bojovalo, stále žijí a jsou relevantní.
Uvědomujeme si také, že svobodu a demokracii každý nezažívá stejnou měrou. Ve všech aktivitách se tak zaměřujeme nejen na gymnázia, ale i na střední a odborné školy a učiliště. V neposlední řadě se chceme zaměřit na podporu voličské aktivizace mezi mladými lidmi a na jejich informované rozhodování ve volbách, což je klíčové pro podporu demokratických principů ve společnosti.
Opět bude možné zapálit i „svíčku na dálku“. S tím jste začali během covidu, kdy lidé nemohli dorazit osobně. Proč s tím pokračujete i teď?
Jak jste správně podotkla, tato aktivita vznikla během covidové pandemie. Chtěli jsme umožnit uctít památku sametové revoluce návštěvníkům Korza Národní, kterým covid znemožnil účast. K našemu milému překvapení jsme ale zjistili, že se k pravidelným návštěvníkům přidali i lidé z regionů a ze zahraničí. Přicházely nám zprávy z různých míst, např. z Finska, Ameriky a Kanady, s vyjádřením radosti, že se mohli zapojit. I proto je naším cílem umožnit lidem, kteří z různých důvodů nemohou přijít na Korzo Národní, připomenout si 17. listopad a uctít památku alespoň na dálku.
Kromě Korza Národní děláte i další akce, například Samet na školách. Můžete tento projekt popsat?
Projekt Samet na školách probíhá od roku 2019 s cílem zpřístupnit téma sametové revoluce ve školách. Projekt vznikl jako odpověď na otázku, jak přiblížit téma sametové revoluce mladé generaci. Jako studentská organizace jsme se dohromady zamýšleli, jakým způsobem se vyučuje současná historie, a zjistili jsme, že zkušenosti se liší. Někteří z nás měli učitele, kteří dokázali probírat dějiny až po sametovou revoluci či dokonce do 21. století, zatímco jiní skončili u druhé světové války, ale nad Egyptem strávili několik měsíců. Přitom moderní historie má značný vliv na současnost a dokážeme se díky ní lépe orientovat v aktuální situaci. Proto jsme začali se Sametem na školách.
Vytvořený program zahrnoval pamětníky, historické přednášky a workshopy, avšak brzy jsme pochopili, že je potřeba rozšířit spektrum témat, jelikož na školách se učitelé často více nevěnují dalším tématům, jakými jsou klima, duševní zdraví, občanská společnost nebo lidská práva. Cílem projektu tedy je dostávat do škol témata, která zajímají mladou generaci a která často chybí ve školním curriculu.
Jelikož i my jsme přicházeli ze studentských organizací, kde jsme se aktivně zapojovali na středních školách, důležitou součástí projektu je posilování role studentů ve vzdělávání. Chceme, aby se mladí lidé sami chopili organizace, jelikož když studenti přinášejí témata a workshopy, jsou jejich vrstevníkům bližší a angažují se v nich více. Sametem na školách tak učíme mladou generaci samostatnosti, ale hlavně podstatě angažovanosti.
Kolik škol se do projektu zapojuje?
Tento rok máme zapojeno téměř 100 škol. Více než polovina škol se přihlásila na základě podnětů od studentů, kteří festival sami pořádají. Druhá půlka škol se zapojuje v rámci objednání libovolného programu do výuky. Festivaly uspořádané od studentů mají jednu obrovskou výhodu – obsah a podobu festivalu tvoří sami studenti a ti dokáží vybrat „horká“ témata a program, který může být atraktivnější pro jejich spolužáky. Chceme studenty v jejich angažovanosti a kreativitě podporovat, protože oni znají své potřeby a potřeby školy nejlépe.
Jaká je odezva například ze strany dalších mladých lidí? Máte pocit, že je moderní historie a dění kolem sametové revoluce zajímá?
Z našich zkušeností na školách a rozhovorů se studenty je zřejmé, že pro ně má moderní historie obrovský význam. To potvrzují i průzkumy, například od České školské inspekce, která poukazuje na to, že více než dvě třetiny studentů by chtěly více probírat moderní dějiny a také že dvěma třetinám studentů historie pomáhá v orientaci ve světě. To odpovídá tomu, co od nich slyšíme. Studenti si jsou vědomi vlivu nedávné historie na své rodiče, babičky či dědečky a jak se to odráží v jejich současném životě.
Myslím si, že mladá generace si také uvědomuje křehkost demokracie a potřebu se o ni aktivně starat, protože svoboda není samozřejmost. A musíme se na ní dohromady podílet. Je zřejmé, že mladí lidé mají velký zájem o tato témata a jsou přesvědčeni, že je mohou posouvat dál, což ukazuje jejich závazek k hodnotám svobody a demokracie.
