Finanční a celní správa přitvrzují v kontrolách EET. Prudce roste výše vyměřených pokut, státní úřady stále více utahují šrouby. Zároveň vláda schválila materiál, podle kterého loni došlo ke snížení byrokratické zátěže podnikatelů o třetinu. Špatný vtip, nebo jen další z řady předvolebních manipulací?

Z údajů finanční a celní správy vyplývá, že výše pokut udělovaných při kontrolách EET postupně roste. Ještě v březnu dosahovala průměrná sankce vyměřovaná kontrolory na místě necelých 5 tisíc korun, dnes stoupla na 9 tisíc. Zhruba o tisíc korun jsou nižší průměrné pokuty vyměřované celní správou, které proti dubnu stouply dvojnásobně.

Nejvyšší pokuta 150 tisíc

Ve správních řízeních, kterých zatím finanční správa v souvislosti s EET zahájila více než tři tisíce, jsou pokuty výrazně vyšší. Dosahují téměř dvojnásobné úrovně s průměrnou výší přesahující 15 tisíc korun.

[ctete]132921[/ctete]

Server Podnikatel.cz zjistil, že nejvyšší pokuta, kterou finanční správa zatím udělila, je 150 tisíc korun. Dostal ji majitel dvou restaurací za opakované nevystavení účtenky a nezaslání údajů o evidované tržbě správci daně. To jsou podle úředníků nejčastější prohřešky podnikatelů s povinností elektronicky evidovat tržby.

Zatímco do některých provozoven chodí kontroly opakovaně, i když nenajdou žádnou chybu, o vývoji šetření okolností nákupu 1,5 miliardy korunových dluhopisů exministra financí Andreje Babiše finanční správa neinformuje. Probíhá vůbec?

EET byla spuštěna v prosinci loňského roku a za tu dobu finanční úřady uskutečnily téměř 50 tisíc kontrol, přičemž závady nalezly v sedmi tisících případech. Přesto se objevují hlasy, že pokuty jsou příliš nízké a kontrol je příliš málo. Alespoň to tvrdí někteří zástupci podnikatelů v Mladé frontě DNES (1. 8. 2017), tedy výlučně těch asociací, které od počátku zavedení EET podporovaly.

Chybí uzavření provozoven

„Máme informace, že existují provozovny, které EET obcházejí, ale zatím se s tím nic zásadního neděje,“ říká prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Podle něj by měly kontroly chodit i tam, kde to není pro úředníky komfortní. „I do malých a nepříliš viditelně fungujících zařízení,“ nabádá Stárek. Podle Mladé fronty DNES má na mysli zřejmě tzv. kluby, které začaly vznikat na místě vesnických hospod.

K tomu je nutné poznamenat, že nikdy nebyla pohostinská zařízení pod takovým byrokratickým tlakem, jako za působení současné vlády a Václava Stárka v čele asociace, která má zastupovat jejich zájmy. K EET je nutné připojit i na evropské poměry velmi přísný protikuřácký zákon, zpřísňování dalších předpisů a narůst počtu kontrol různých orgánů státní správy. Pokud tedy Stárek vyzývá k ještě větší státní represi, hájí spíše zájmy drábovského dozoru státu než podnikatelského sektoru.

Nemůže překvapit, že se v Mladé frontě DNES nad nedodržováním EET pozastavuje zástupce dodavatelů on-line pokladen, Michal Wantulok z firmy Dotykačka. „Chybí silný signál z finanční správy, exemplární potrestání za nedodržování, jako tomu bylo v Chorvatsku. Pokuty jsou spíš srandovní, nedochází k uzavření provozoven.“

Pan Wantulok se ovšem vzhledem ke svým obchodním zájmům ocitá ve střetu zájmů, tudíž jeho vyjádření pro Babišův deník lze považovat za irelevantní.

Vláda: Byrokracie v podnikání klesá

Jako nepovedený vtip v této souvislosti působí vládou čerstvě schválený materiál ministerstva průmyslu a obchodu, měřící administrativní zátěž podnikatelů v roce 2016. Byrokracie v podnikání se u nás podle vládních úředníků loni snížila 31,5 procenta, a to i navzdory zavedení EET či kontrolnímu hlášení DPH.

Na první pohled to vypadá, že si vláda dělá z lidí, a zejména podnikatelů, legraci. Při bližším pohledu však zaujme, že tento údajný pokles byrokracie je poměřován s rokem 2005, kdy vládl kabinet sociální demokracie pod vedením Jiřího Paroubka.

Jaký smysl má dělat porovnání s obdobím před jedenácti lety, když mezitím úřadovaly dvě pravicové vlády s odlišným pohledem, které nepovažovaly všechny podnikatele za zloděje? Je to jen proto, aby koaliční strany mohly před volbami hlásat, že výrazně snížily státní regulace, ačkoli pravý opak je pravdou?

Podnikatelé spokojeni?

Výpočet „opatření ke snížení administrativní zátěže podnikatelů“ zahrnuje moře čísel v přímém protikladu s realitou. Připomíná obdobně koncipované materiály ministerstva financí o úspěšnosti EET, kdy se hojně manipuluje s fakty.

Ministerští úředníci také pochválili údajnou spokojenost podnikatelů se snižováním byrokratické zátěže. „Podnikatelé nejkladněji hodnotili výběr opatření zaměřených na pokračování elektronizace veřejné správy, digitalizaci mnoha právních předpisů, elektronizaci formulářů a snahu o sdílení dat mezi jednotlivými subjekty státní správy,“ vypíchla zpráva.

V kontrastu s těmito zjištěními státní správy jsou výsledky rozsáhlého průzkumu společnosti Staffino na vzorku 1900 podnikatelů. 70 procent z nich se staví proti EET, téměř 80 procent nevěří v její ekonomický přínos a považuje celý systém za zbytečnou byrokracii.

Zpráva zároveň vyzdvihuje spolupráci s některými zástupci podnikatelského stavu. „V průběhu roku 2016 se opět potvrdila dobrá spolupráce veřejné správy a podnikatelských svazů či asociací při snahách o redukci nadbytečné zátěže při podnikání,“ píše se v ní doslova. Jak s kým a se kterými svazy a asociacemi.

Nejvyšší byrokratická zátěž v Evropě

V rozporu s touto úřednickou selankou je názor předsedy Asociace podnikatelů a manažerů Radomila Bábka. Podle něho reálně ke snižování administrativní zátěže podnikatelů nedochází. „Vládou naměřené snížení administrativní zátěže je chiméra nebo přání, jež je otcem myšlenky, či dokonce to může být bohapustá propaganda. Pokud už dojde občas k odstranění nějakého předpisu či podmínky, pak jsou vždy rychle nahrazeny několika jinými,“ zdůraznil pro server Byznysnoviny.cz.

[ctete]140165[/ctete]

Bábek poukázal na to, že podle údajů Světového ekonomického fóra má Česká republika nejvyšší byrokratickou zátěž v Evropě. Za necitelnější posílení státní byrokracie poslední doby považuje zavedení EET, kontrolních hlášení DPH a stále rostoucí hrozbu sankcí.

„Začíná převažovat kontrola a moc státu nad podnikáním, tedy stav, který je typický pro autoritářské a totalitní režimy. Do podnikání malých podnikatelů a živnostníků dnes skutečně stát zasahuje takovou měrou, že už přestávají být nezávislými a svobodnými,“ varuje Bábek. O tom se však ve vládních zprávách nedočteme.