Česká pošta v pátek naposledy otevřela 300 poboček, které se státní podnik rozhodl na konci června uzavřít. Lidé je mohli navštívit pouze jednu hodinu, většinou od 8 do 9 hodiny. Od pondělí už budou muset zamířit jinam. Změnu nejvíce pocítí Moravskoslezský kraj, ve kterém bylo uzavřeno 46 pošt. V Praze jich státní podnik zrušil celkem 35.
„Posledním dnem, kdy budou rušené pošty otevřeny pro veřejnost, je pátek 30. června, v omezeném rozsahu na jednu hodinu,“ informovala na svém webu Česká pošta. Na seznamu pošt, které končí, už se nic nezmění. Státní podnik tak ruší celkem 300 poboček, ve 21 případech se však měnily pošty, které nakonec zavírají. Někteří starostové totiž chtěli konkrétní pobočky zachovat, museli je ale vyměnit za jiné.
„Počet redukovaných poboček se nezměnil, na základě 164 jednání s obcemi, městy a kraji došlo k výměně 21 poboček za jiné, které se podle původního plánu rušit neměly,“ popsal mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
České poště po zrušení 300 poboček zůstane 2900 pošt. Státní podnik argumentuje dlouhodobě klesajícím zájem o tradiční poštovní služby. „Za posledních pět let klesl zájem o tyto služby na pobočkách o 40 procent. A to vlivem digitalizace, díky které lze zařídit řadu služeb nikoli osobní návštěvou pošty, ale v on-line prostředí,“ vysvětluje pošta.
Na dveřích uzavřených pošt nebo na webu státního podniku pak lidé najdou informace, kam nově chodí jejich dopisy a balíky. Včas měli být informováni také senioři, kteří si na poštu chodí pro důchody. „Případně si mohou sami určit, kterou pobočku chtějí využívat. Kromě toho je možné zažádat, aby jim byl důchod doručován do místa bydliště,“ popsala Česká pošta.
Do dvou let se rozdělí
Česká pošta se podle pověřeného generálního ředitele Miroslava Štěpána také rozdělí na dva subjekty. Nová komerční státem vlastněná akciová společnost Balíkovna se vyčlení ze státního podniku k 1. lednu 2025. Balíkovna by měla ve vládou schváleném transformačním plánu od pošty převzít logistické a balíkové služby. Později by do Balíkovny mohl vstoupit strategický partner.
Balíkovna, která vznikne na základě zvláštního zákona, by podle Štěpána měla v letech 2025 a 2026 vykazovat tržby okolo šesti až sedmi miliard korun. Státní podnik Česká pošta bude dále provozovat pobočkovou síť, zachová si doručování listovních zásilek a peněžních poukázek a rozšíří poskytování služeb pro stát.
Transformace si vyžádá od státu investici 4,5 miliardy Kč a další dvě miliardy bude podnik hradit z úvěrů. Státní podpora se bude skládat z navýšení kmenového jmění o dvě miliardy korun, transformačního příspěvku 1,5 miliardy korun a vkladu jedné miliardy korun do nově vznikající Balíkovny.
Pošta snížila svůj odhad letošní ztráty na 1,5 miliardy korun proti původně odhadovaným 3,5 miliardám korun. Loni vykázala ztrátu 1,75 miliardy korun. Ztrátu se jí letos podařilo zmenšit díky snižování nákladů i krizovému řízení, řekl Štěpán. Riziko insolvence, které podniku již letos hrozilo, se podle něj výrazně snížilo. V roce 2026 by měla být pošta po chystané transformaci v provozním zisku, dodal.
Česká pošta potřebuje změnu
Česká pošta je podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) dlouhodobě podfinancovaná. Kvůli nedostatečné úhradě státu za objednané služby vykáže od roku 2018 do konce letošního roku kumulovanou ztrátu okolo 5,7 miliardy korun. V tomto roce se očekávanou ztrátu mimo jiné podařilo snížit zrušením poboček k letošnímu pololetí, úpravě způsobu doručování nebo redukci počtu pracovníků.
Výsledkem transformace podniku by měl být přírůstek výnosů ve výši 9,3 miliardy korun, z toho 2,9 miliardy mají přinést služby pro stát a 4,7 miliardy rozvoj komerčních služeb. Okolo 1,7 miliardy korun budou tvořit jednorázové výnosy. Naopak úspory dosáhnou 3,1 miliard korun díky zeštíhlení řízení, rozvoji partnerských pošt a centralizaci regionální logistiky.
„Česká pošta potřebuje změnu, aby měla smysl v současné společnosti,“ řekl Rakušan. Státní podnik bude podle něj poskytovat služby v takové míře, v jaké je občané potřebují, a zároveň převezme agendu od úřadů a bude ji dělat lépe, levněji a blíže občanům. Ti tak díky nejhustší poštovní síti v Evropě nebudou muset kvůli styku se státem vyjíždět do větších obcí. Podle ministra chce zhruba 20 procent obyvatel komunikovat s úřady osobně, a nikoliv digitálně. Zároveň se pobočky pošty otevřou dalším komerčním subjektům, například pro výdej balíků.
Transformaci České pošty schválila v úterý dozorčí rada podniku a o den později vláda. Česká pošta je v posledních pěti letech ztrátová kvůli úbytku provozu i nedostatečné úhradě nákladů státem. Loni zvýšila ztrátu o 1,044 miliardy na 1,725 miliardy korun. Pošta bude od července provozovat 2900 poboček a zaměstnávat okolo 22 tisíc lidí.