Očekávané jmenování Andreje Babiše premiérem a předsedou Bezpečnostní rady státu bez předložení lustračního osvědčení je nebezpečné, protože pokud byl Babiš skutečně agentem slovenské „verze“ Státní bezpečnosti, je samozřejmě snadno vydíratelný.

Připomeňme, že se Babiš oprávněně obává požádat si o své lustrační osvědčení. Slovenský ústavní soud totiž krátce před našimi parlamentními volbami vrátil jeho případ do hry, když rozhodl, že Babiš žaloval špatnou instituci. Navíc však už nemají být uznáni jako relevantní svědci lidé ze Státní bezpečnosti.

Nejde ale ani tak o soud. Lustrace byly od počátku zamýšleny tak, že mají z části vysoké politiky a z vysokých úřadů vyloučit lidi, u nichž můžeme mít důvodné podezření na spolupráci s StB. Cílem předkladatelů tehdy bylo zabránit „estébákům“ dostat se na takové pozice, i kdyby tím byl někdo nespravedlivě poškozen. Každý má mít zkrátka nárok např. podnikat, ale vzhledem k nedávné minulosti Československa nemůže mít každý nárok obsazovat jakékoli vysoké posty ve veřejném prostoru.

Podle řady historiků je navíc prakticky vyloučené, že by svazky se jmény agentů StB, což je pozice, na níž měl být i Babiš, byly zfalšované.

Prezident Zeman však již porušil ústavní zvyklost, když jmenoval Babiše ministrem financí a členem vlády, který se stal prvním místopředsedou Bezpečnostní rady státu. Jmenoval ho totiž také bez předložení lustračního osvědčení. Babiš se už tehdy zjevně bál, že by čisté lustrační osvědčení nezískal.

Nyní tedy hrozí, že se bývalý agent StB stane dokonce premiérem a předsedou Bezpečnostní rady státu.