Kontrolní výbor Evropského parlamentu vyzval Andreje Babiše, aby vyřešil svůj trvající střet zájmů. Předběžně jej potvrdily evropské audity směřující do finální fáze. Zdaleka však nejde jen o dotace. Premiérův konflikt zájmů je všudypřítomný i v průběhu nouzového stavu kvůli pandemii koronaviru.
Europoslanci z kontrolního výboru projednali zprávu z únorové mise v České republice. Vyzvali premiéra Andreje Babiše, aby odstoupil, nebo přestal čerpat evropské dotace pro holding Agrofert, pokud audity prokážou střet zájmů. Europoslanci toto podezření potvrdili a konstatují absenci věrohodné kontroly českých úřadů.
Doporučení výboru má nezávazný charakter, jelikož auditní řízení stále probíhá, ale odrazí se v červnovém usnesení Evropského parlamentu. Tento dříve u nás neznámý problém, kdy v čele vlády stojí oligarcha, jehož impérium čítající 250 firem podniká v mnoha odvětvích, pokračuje i v současné krizové situaci. Kde se to projevuje?
Podpora agrokoncernů
Vláda už koncem března schválila finanční podporu zemědělského sektoru. Ministr zemědělství Miroslav Toman nezklamal svoji pověst obhájce velkého agroprůmyslu, což dokázal rozdělením penězovodů. 2,3 miliardy korun poslal na investiční dotace.
S Tomanovým postupem zásadně nesouhlasí stavovské organizace v čele s Asociací soukromého zemědělství. Tato podpora směřuje na projekty nad pět milionů korun a po zájemcích bude v nejisté době vyžadovat značné investiční zatížení. Peníze na účty se k nim totiž dostanou za jeden až dva roky.
„Je nesporné, že malé a střední podniky na tyto prostředky nedosáhnou, protože nebudou schopné uvolnit tyto částky na nezbytné předfinancování projektů. Navíc se podpora bude týkat jen velmi omezeného počtu zemědělských podniků bez většího zdůvodnění jejich výběru ze strany ministerstva,“ uvádějí zástupci farmářů.
Nelze se však příliš divit. Miroslav Toman jako bývalý prezident Agrární a Potravinářské komory ve vládě zastupuje zájmy skupiny největších agrokoncernů. Mezi nimi má největší podíl na trhu Agrofert a Tomanovi není třeba napovídat, kam přednostně směřovat finanční toky. Malé a střední firmy zůstávají na okraji jeho zájmu, což zapadá do Babišovy vládní linie.
Potravinová soběstačnost
Z podobného soudku je snaha zemědělské a potravinářské lobby zneužít současné situace a výrazně zvýšit potravinovou soběstačnost. Zemědělský výbor na uzavřeném jednání podpořil poslanecký návrh, podle kterého by museli prodejci nabízet na trhu 85 procent českého zboží. Zvyšování tzv. potravinové soběstačnosti by narůstalo postupně až na uvedený podíl v roce 2027.
Tato zdánlivě líbivá politika podpory domácích výrobců má několik háčků. V první řadě naráží na pravidla společného evropského trhu, přičemž je skutečností, že v některých zemích je potravinářská produkce efektivnější a levnější. Povinné zúžení sortimentu by vedlo nejen k omezenému výběru zboží na pultech, ale i k vyšším cenám potravin. Zároveň by došlo k opačnému efektu a na protekcionismus by doplatil český export.
Komu by tato strategie prospěla nejvíce? Velkým potravinářským producentům, kam patří největší hráč na domácím trhu Agrofert, ale i holding Agrotrade rodiny Tomanových. Spolu s výhodnou dotační politikou by český trh zcela ovládla domácí velkovýroba, místo aby byly podpořeny kvalitnější potraviny českých farmářů.
Zvýhodněný bioplyn a biomasa
Vláda změnila nastavení státní podpory obnovitelných zdrojů energie, která bude odstupňovaná podle vnitřního výnosového procenta, určujícího návratnost investice. Čím je výnosové procento vyšší, tím je projekt pro investory rentabilnější.
Nyní vláda stanovila u všech obnovitelných zdrojů hranice maximální míry výnosnosti, což bude mít vliv na výši státní dotace. Stát jimi bude dorovnávat rozdíl mezi tržní a výkupní cenou elektřiny. Pokud energetické zdroje strop výnosnosti překročí, ztratí nárok na další dotaci.
Nejhůře dopadly solární elektrárny, které dnes mají nejnižší povolený výnosový strop 6,3 procenta. Vodní, větrné nebo geotermální zdroje mohou mít výnosnost 7 procent. Zdaleka nejvyšší hodnoty se tolerují u biomasových elektráren (9,5 procenta) a bioplynových stanic (10,6 procenta).
Nejlepší podmínky tedy mají obory, ve kterých podniká Agrofert. Vyrábí pevnou biomasu a provozuje i bioplynové stanice. Navíc vlastní firmu Farmtec, která bioplynky staví a má jich na kontě už několik desítek.
Tento selektivní přístup státu znamená, že pokud firmy investovaly stejnou sumu do různých druhů obnovitelných zdrojů energie, investice do biomasy a bioplynových stanic vynáší nejvíc. Jen další „shoda okolností“?
Květinářství Flamengo
Otazníky vzbudilo rozhodnutí vlády, která po vyhlášení nouzového stavu zavřela celé sektory ekonomiky. Udělila jen několik výjimek s odůvodněním, že jsou důležité pro přežití občanů. Mezi nimi překvapivě i květinářství, což nedávalo žádný věrohodný smysl.
Proto následovaly kritické reakce, jelikož jednu z největších sítí 200 květinářství v zemi vlastní společnost Flamengo. Loni ji do svého portfolia zařadil Babišův fond Hartenberg. Loajální ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se poněkud nepřesvědčivě zatvářil, že tuto firmu vůbec nezná.
Testovací laboratoř Vidia-Diagnostika
Na seznamu laboratoří provádějících testy na koronavirus se objevila společnost Vidia-Diagnostika ze skupiny FutureLife, rovněž spadající do fondu Hartenberg. Laboratoř má u nás sedmnáct odběrných míst, většinu z nich v Praze nebo ve Středočeském kraji.
Tento seznam, kam byly zařazeny i některé soukromé laboratoře, byl zveřejněn krátce poté, kdy ministerstvo zdravotnictví šikanovalo laboratoř Tilia Laboratories doktorky Soni Pekové. Ačkoli byla schopna provádět testy za 1264 korun, zatímco Vidia-Diagnostika za 3000, na seznamu původně chyběla. Ministr Vojtěch dokonce doktorku Pekovou křivě obvinil z nesprávné manipulace se vzorky.
Servisní firma pro Smartwings
Vláda hodlá zachraňovat aerolinky Smartwings, jejichž součástí jsou i České aerolinie. Ovládá je Babišův letitý přítel a podporovatel Jiří Šimáně s osobním majetkem 11 miliard korun. Tato transakce je velmi sporná z řady důvodů. Hrozí, že stát do ní nalije miliardy, které nebudou stačit. Téměř polovinu akcií Smartwings vlastní nevyzpytatelný čínský státní investor CITIC, který si už klade podmínky.
V neposlední řadě skupina Smartwings/ČSA opravuje své stroje v leteckých opravnách Avia Prime z Babišova fondu Hartenberg. Kdyby Šimáněho aerolinky zkrachovaly, mohla by tato společnost přijít o jednoho z významných klientů.
Nemusí to být klíčový důvod zájmu vlády o záchranu aerolinek, které vzhledem k jejich významu nelze nazvat strategickým podnikem, ale jistým pochybnostem se nelze ubránit ani v tomto případě.
Podobných případů otevřeného či skrytého střetu zájmů je víc a premiér na to má své lidi. Proto bude stát za pozornost, koho stát podpoří nejrůznějšími vládními programy. Tuhá obrana státní správy proti evropské kontrole dotací Agrofertu dává tušit, že se podobně zachová i při vyrovnávání s následky ekonomické krize.