Premiér Babiš nepojímá boj s koronavirem jako ryze expertní problém, ale jako osobní show. Jeho přístup komplikuje práci odborné sféry, která je jediná schopna posoudit oprávněnost přijímaných opatření, ale začíná už vadit i ČSSD. Babiš přitom neváhá veřejně ponižovat svoje ministry a školit vyspělejší země.
Šíření koronavirové nákazy je kvůli její nevypočitatelnosti vážný problém, který nelze bagatelizovat. Ovlivňuje s větší či menší mírou dění ve společnosti v globálním měřítku a prověřuje schopnosti státní správy a navazujících systémů krizového řízení. Nejenom v Číně s její katastrofální úrovní hygienických podmínek a zdravotnictví, ale i ve vyspělých zemích.
Faktor Babiš
Česká republika je zatím naštěstí vážnějších následků ušetřena. Dalo by se předpokládat, že v podobných situacích bude vláda s opozicí hledat společná řešení, jak se s tímto novým fenoménem vyrovnat. Jenže tato idea naráží na jeden hlavní faktor, který tuto spolupráci prakticky znemožňuje. Je jím nekonečně zbytnělé ego premiéra Babiše, který vyřešení koronavirové otázky pojímá jako svoje osobní poslání.
V premiérově vidění světa má on jediný schopnosti ochránit společnost a nařizovacím způsobem kočírovat vypořádání s virovou epidemií. Ve skutečnosti nekompetentně zasahuje do práce odborníků tam, kde by mu to mohlo ubrat politické body.
Odpovědnost za vzniklé chyby, například neschopnost dodat včas respirátory a další ochranné pomůcky zdravotníkům, maskuje nebo přehazuje na ostatní. Především ale dennodenně exhibuje v médiích, což se mu hodí i v odvádění pozornosti od jeho stále závažnějších potíží na evropské úrovni.
Mesianistický komplex
Premiér přitom hrubě přestřeluje. Tváří se jako vůdce boje proti koronaviru v celé Evropě, což dokazuje jeho poslední mesianistické hlášení na facebookovém profilu.
Odborné řešení nakažlivé nemoci pojímá jako soutěž, ve které školí evropské země, zejména Itálii, co mají dělat. Nastavuje mediální optiku tak, že ostatní vlády jen kopírují jeho opatření, což je v rozporu s realitou. O tom svědčí například zákaz účasti diváků nelogicky pouze na biatlonu v Novém Městě na Moravě, zatímco v jiných zemích jsou hromadné akce rušeny mnohem plošněji.
Premiér se chvástá, že se Česká republika potýká s daným problémem lépe než některé vyspělé unijní státy. Situace je přitom nesouměřitelná a raději by měl v této kritice ubrat. Už nyní je zřejmé, že současný stav odhaluje rezervy v systému využitelném pro krizové situace, příliš svázaném byrokracií a etatismem. Přebujelou roli státu oligarchův přístup, který chce všechno ovládat a řídit sám, ještě více posiluje.
Vlády s účastí ANO měly šest let na to, aby nekoncepční nedostatky odstranily, což nebylo jejich prioritou. Až hlavní nápor koronaviru pomine, teprve potom bude čas na důkladné analýzy a vyvození patřičných závěrů, co nefunguje a vyžaduje zlepšení. Pokud bude v té době ještě zájem, na což lze vzhledem k premiérovu těkavému ustrojení nahlížet s jistou skepsí.
Ideál politika ANO
Zatím jsme svědky marketingového ohňostroje, někdy s monty pythonskými prvky, což nejlépe dokládá tisková konference, na které premiér Babiš názorně předvedl svoje skutečné rozpoložení mysli.
Donutil na ní v přímém přenosu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby „nebyl slušnej“ a udal jméno státní úřednice, která mu předala nepravdivou informaci o lékařce ze soukromé laboratoře. Měla prý neodborně provést odběr vzorku kvůli vyšetření podezření z koronaviru, což prý přivodilo její karanténu v Nemocnici Na Bulovce.
Byla to nepochopitelná lež a je vůbec otázkou, proč o ní ministr informoval na tiskové konferenci, a o den později se omlouval. Může za ní stát konkurenční lobby některých laboratoří, které provádějí odběry vzorků dráže než veřejně poškozená společnost Tilia. Mimochodem nebude od věci nadále sledovat její osud.
Tento neuvěřitelný skeč ukázal mnohé. Babiš se nedůstojným výslechem rozpomněl na svoje předlistopadové estébácké instinkty a názorně ukázal, jak si představuje ideál politika ANO.
Je jím v kostce ten, kdo nepřijímá politickou odpovědnost a přehazuje ji na ostatní, naopak si přisvojuje zásluhy jiných, nechá se bez hnutí brvou veřejně ponižovat, v Babišově případě často lže a ještě mistruje ostatní, jak to dělají špatně. Svým způsobem má ale pravdu. Slušný člověk by v takovém prostředí nevydržel.
Zbytečná taškařice
Svoje pochybnosti o takovém přístupu vyslovil místopředseda ČSSD Michal Šmarda. Současně je starostou Nového Města na Moravě, které zatím jako jediné pocítilo restrikce státu na tradičních závodech Světového poháru v biatlonu. Z rozhovoru pro portál Seznam je cítit, že se s tím příliš nesmířil.
Šmarda kritizuje, že Bezpečnostní rada státu řízená premiérem rozhodla o zákazu účasti diváků příliš pozdě, což pořadatelům způsobilo větší ztráty. „Stát by se to nemuselo, kdyby Bezpečnostní rada nedělala kolem jednání takové taškařice. To nám skutečně nepomohlo,“ prohlašuje.
Ona je vůbec otázka, kterou někteří experti zpochybňují, proč musí obden zasedat Bezpečnostní rada státu, která má jiné kompetence. Jistě, z mediálního hlediska to vypadá pompézněji. Namístě by však bylo spíše vytvořit krizový štáb složený z odborníků, kteří by se virové epidemii věnovali nepřetržitě, přijímali příslušná opatření a informovali o nich veřejnost. Vláda by jejich názor měla respektovat a přizvat ke spolupráci soukromý sektor.
Nic takového se ale neděje, což se nelíbí ani Šmardovi. Zmiňuje, že máme vynikající epidemiologické odborníky, kteří jsou schopni zvládnout krizové řízení státu, v čele s náměstkem ministra zdravotnictví Prymulou.
Větší prostor pro experty
„Není důvod z tohoto problému dělat frašku, jak se děje na tiskových konferencích premiéra Babiše a dalších ministrů. Znevěrohodňuje to celý proces,“ míní starosta. Kdyby podle něj dostali větší prostor skuteční experti, „nemusely by kolem toho vznikat takové šaškárny, jako že ministři defilují málem s fonendoskopy na krku. Dělají tak ze sebe kašpary a je to nadbytečné.“
„Občané by to vzali mnohem lépe, než když se z toho dělá taková show. Je mně prostě líto lidí, kteří se roky připravují na krizové vedení státu a najednou jsou odsunutí na druhou kolej a dělá se z toho píárové divadlo,“ tvrdí Šmarda a má pravdu.
Proč ji ale musí říkat právě on, zatímco šéf ČSSD Jan Hamáček se jako ministr vnitra na této taškařici přímo podílí a nijak neprotestuje?
