Premiér Andrej Babiš změnil strategii, když stál v pozadí rozhodování vlády o opatřeních proti koronaviru, a odpovědnost přehazoval na ministra zdravotnictví Jana Blatného. To sice nadále platí, nyní se však chce zviditelnit řízením očkování. Přitom mystifikuje veřejnost.
Vláda nemá koronavirus pod kontrolou. Neustále ohýbá Protiepidemický systém (PES) a mnohým podnikatelům zasaženým opakovanými restrikcemi státu dochází trpělivost. Česko stále patří mezi země s nejhorším vývojem epidemie v Evropě, ministr Blatný nemá potřebnou autoritu a důvěryhodnost – ostatně jako celý Babišův kabinet.
Nejasná perspektiva
V nejasné perspektivě protahování nouzového stavu a zhoršování stupně epidemického rizika, přičemž vládní nařízení zatím nezabírají a hrozí těžké poškození celých segmentů ekonomiky, se Andrej Babiš chytá pověstného stébla.
Jako na zavolanou přichází schválení vakcíny firem Pfizer a BioNTech Evropskou agenturou pro léčivé přípravky EMA na trhu EU. Tato vakcína má účinnost 95 procent a s očkováním je možné začít v neděli 27. prosince. Před schválením je další vakcína firmy Moderna, takže se nenaplnily černé scénáře některých virologů, že vakcína proti covidu-19 nebude k dispozici ani v příštím roce.
Tuzemský problém spočívá v tom, že vláda v přípravě vakcinace znovu zaspala, což je chronický jev od doby před nástupem druhé vlny koronaviru. Rekordně rychlé uvedení vakcín na evropský trh ji zaskočilo, přičemž premiér Babiš nyní vytváří dojem, že je vše kolem plošného očkování nachystáno.
„Zmocněnec“ Babiš
Šéf ANO pochopil, že očkování lze marketingově uchopit, jelikož může být průlomovou operací, která výrazně zbrzdí šíření čínské nákazy. Proto se fakticky ujal funkce „vládního zmocněnce“ pro očkování, když jeho nabídku poněkud překvapivě odmítl Babišův poradce a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Ještě v polovině prosince totiž epidemiolog, který má s vakcinačním byznysem nemalé zkušenosti, prohlašoval, že pokud premiérova nabídka na tento post přijde, vezme ji. Jenže náhle vycouval poté, co spolu hovořili o náplni této práce.
„Rozhodl jsem se tak, protože to není možné řídit ze čtyř míst. Je tady už jeden koordinátor a tím je pan Blahuta. Dominantně je všechno na ministerstvu, takže by nedávalo logiku to řídit mimo to,“ zdůvodnil Prymula své rozhodnutí.
Jenže tuto konstelaci musel znát už předtím, než o nové funkci zmocněnce s Babišem promluvil. Premiér mu zřejmě nemohl slíbit klíčovou rozhodovací pravomoc, přičemž vláda je pod palbou kritiky, že je na rozdíl od jiných zemí ve skluzu, chybějí očkovací centra, vakcíny, nastavená logistika, personál a jasný plán s termíny, jak postupovat.
Mám zkušenosti s rezortem
V takové situaci si zmocněnec s nejasným mandátem koleduje o megaprůšvih, když by nesl za problémy s vakcinací plnou odpovědnost. Toho využil premiér, když tuto roli nečekaně převzal. „Protože já mám svoje zkušenosti s ministerstvem zdravotnictví, celoroční, takže jsem se rozhodl, že to budu já,“ zdůvodnil tento krok.
Výsledky celoročních zkušeností mikromanagementu premiéra Babiše v rezortu zdravotnictví jsou známy a na podzim usadily Česko na dně zemí s nejhorším vývojem koronaviru. Za vše hovoří dosud nepříliš funkční systém Chytré karantény, kterou si vzal premiér také pod patronát. Pokud se uživatel eRoušky dozví o kontaktu s infikovaným i déle než po deseti dnech, je to téměř zbytečná informace.
V případě očkování však marketéři zřejmě šéfovi ANO poradili, že by se mohl stát poslem dobrých zpráv, zatímco veškerá negativa stále méně populárních restrikcí slízne Blatný, případně opozice. Neměl by však přitom dezinformovat veřejnost a vyvolávat nereálná očekávání – jenže to je právě grunt jeho politické práce.
Posel dobrých zpráv?
„Cíl je očkovat co nejdříve, abychom zaočkovali všechny, kteří chtějí. Není to povinné, je to dobrovolné. Ale samozřejmě je to jediné řešení, je to ochrana vašich životů. Skutečně tahle vakcína se už očkuje ve Velké Británii, v USA, V Izraeli,“ uvedl premiér a podle něj je to jediná cesta, jak porazit covid-19.
Přípravy na očkování jsou podle Babiše v plném proudu, osobně je kontroluje v nemocnicích a bude prý zahájeno ve stejném termínu 27. prosince jako v jiných vyspělých evropských zemích. Jediným problémem je prý nezvládnutá „katastrofální“ informační kampaň ministra Blatného.
Jenže realita je opět, jako už mnohokrát předtím, významně posunutá. První vakcíny firmy Pfizer sice dorazí do Česka ještě do konce roku, ale ve velmi omezeném množství třiceti tisíc kusů, které poputují k využití zdravotníkům. Ani v následujících dvou měsících se toto tempo příliš nezrychlí, i když Babiš prohlašuje, že je objednáno celkem 12 milionů vakcín pro 6 milionů obyvatel (aplikují se dvě dávky).
Zpoždění zvýší náklady
O tom svědčí zveřejněná informace Jihočeského kraje, kam přijde v lednu jen 9750 vakcín pro zdravotníky, záchranáře, personál a klienty domovů seniorů. V únoru kraj dostane celkem 14 tisíc vakcín a z nich musí prioritně přeočkovat ty z ledna. Tedy až v únoru bude několik tisíc vakcín k dispozici pro veřejnost z celkového počtu zhruba 600 tisíc obyvatel Jihočeského kraje, jichž se očkování potenciálně může týkat.
V kontrastu s tímto neumětelstvím Babišovy vlády je přístup Německa, které mělo už v polovině prosince hotovou síť 440 vakcinačních center, připravené plány masivní imunizace a najatý personál. Nyní zde už probíhá očkování nanečisto.
Stejná situace je i v dalších krajích a současně platí, že každý měsíc koronakrize navíc zvyšuje gigantické ekonomické škody, které vláda neumí účinně nahradit. Pokud dnes Česko zaostává za ostatními zeměmi i v harmonogramu očkovacího plánu, o to později a s vyššími náklady se dostane z covidového pekla.