Od selhání premiéra Babiše při jednání o dodatečných vakcínách pro Česko se distancují i ministři ČSSD. Premiér nerozumí postupu svého ministra školství Plagy a ministrovi zdravotnictví Blatnému posílá vytýkací dopisy. Nechápe ani jeho nový expertní tým. Rozumí někdo Babišovi?
Andrej Babiš opakovaně prokázal tragické vyjednavačské schopnosti na evropské úrovni. Pokračuje v chybné loňské strategii, kdy jeho vláda zaváhala a objednala jen 80 procent vakcín proti covidu-19, na které měla nárok. Přišla o 5,5 milionu dávek a zajistila tak proočkování pouhých 44 procent populace do konce června, zatímco jiné země EU zvládnou až tři čtvrtiny. Hůře si počínaly jen Bulharsko, Chorvatsko, Slovensko a Lotyšssko.
Hanebný debakl
Premiér sehrál při jednání o dodatečném rozdělení 10 milionů vakcín Pfizer/BioNTech nepochopitelnou partii, jejímž výsledkem je hanebný debakl. Česko mohlo podle kompromisního návrhu portugalského předsednictví dostat z „balíku solidarity“ 140 tisíc dávek. Babiš se však k němu odmítl připojit a přišel tak o polovinu vakcín, které by byly v době váznoucí vakcinace ihned k dispozici.
Poslední Babišův exces je další smutnou vizitkou jeho manažerské neschopnosti a sebestřednosti. Pokud tedy není úkrokem do předem připravených pozic, jak dostat do země v souladu s přáním prezidenta Zemana neschválené ruské vakcíny Sputnik.
Tentokrát nešetřila kritikou nejen opozice, ale i koaliční ČSSD, jmenovitě oba kandidáti na post předsedy. „Pan premiér o dalších vakcínách pro ČR vyjednával sám, postup s vládou nekonzultoval. Je to čistě jeho odpovědnost a musí občanům vysvětlit, proč jsme přišli o 70 tisíc vakcín,“ umyl si ruce ministr vnitra Jan Hamáček.
Podobně reagoval ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Pan premiér chtěl o všem jednat sám, strategii s nikým nekonzultoval, výsledky nám neoznámil. Takže teď musí také sám převzít zodpovědnost a omluvit se těm, kdo budou na vakcíny čekat zase o něco déle,“ přisadil si.
Nerozumím svým odborníkům
Babiš ovšem nikdy neuzná chybu, i kdyby byl se svou virtuální „pravdou“ sám. Stejné problémy má však v poslední době i s ministry za hnutí ANO, které sám vybral jako nepolitické „odborníky“, a nese za ně plnou odpovědnost.
Premiér se v rozhovoru pro Radiožurnál svěřil s tím, že nerozumí dubnovému plánu ministra školství Roberta Plagy návratu žáků do škol. „Nechápu, proč v mateřských školách se mají vracet jenom šestileté děti, proč první stupeň jde na rotaci,“ prohlásil premiér. „Ptal jsem se, jestli je to podle výskytu infekce. Bylo mi řečeno – ne, je to podle mobility.“
Plagovy představy, aby se žáci vraceli do škol podle aktuální epidemické situace v jednotlivých okresech, vyvolávají negativní reakce i části opozice. Otazníky však vyvolává způsob řízení vlády, kdy se premiér stále častěji vyjadřuje kriticky k práci svých ministrů v médiích. Navenek tak stále převládá komunikační chaos, který prohlubuje nedůvěru ve vládní kroky a vnáší nejistotu do už tak zjitřené atmosféry ve společnosti.
Babiš nerozumí ani návrhu Mezioborové skupiny pro epidemické situace sdružující nevládní experty, která v březnu vznikla při ministerstvu zdravotnictví. Tato skupina navrhuje otevírat školy podle výše reprodukčního čísla R a výskytu nákazy v jednotlivých regionech.
„Já jsem to úplně nepochopil, proč najednou přicházejí s nějakým faktorem R podle okresů,“ reagoval Babiš. Vláda se podle něj ještě bude těmito plány zabývat.
Problém s novou tváří
K tomu se sluší dodat, že premiér vznik této skupiny v čele s hlavním epidemiologem institutu IKEM Petrem Smejkalem sám inicioval, aby posílil odbornou složku tápajícího ministra Blatného.
„Potřebujeme nějakou novou tvář na epidemiologická opatření, jako byl Prymula minulý rok,“ uvedl Babiš koncem února a upřesnil: „Myslím si, že pan Smejkal by byl dobrá tvář.“ Neuplynulo však mnoho času a premiér návrhy Smejkalovy skupiny nechápe, stejně jako předtím často nechápal Prymulu.
Babiš by měl spíše vysvětlit, proč má Česko nejdéle zavřené školy na světě, v souhrnu 35 týdnů, což má negativní dopady nejen na kvalitu vzdělávání, ale i na napjatou situaci v mnoha domácnostech. Nejblíže za námi je Slovensko se 33 týdny a Polsko (31,6 týdne), zatímco země západní Evropy přistupovaly k tomuto problému liberálněji.
Švýcarsko mělo školy zavřené jen 6,4 týdne, Francie 9,7 týdne, Španělsko 15 týdnů, epidemií velmi zasažená Belgie 16 týdnů. Všechny tyto země dnes mají lepší covidové výsledky než my, takže dlouhé vypnutí školní výuky se zásadněji neprojevilo.
Tři vytýkací dopisy
Premiér Babiš dlouhodobě nerozumí ani ministrovi Blatnému. Často ho veřejně kritizuje, píše mu vzkazy přes Twitter a v poslední době poslal tři vytýkací dopisy. V prvním mu vyčítá údajně laxní přístup ve shánění léků na covid-19, ve druhém ho kritizuje za nedostatečnou spolupráci s resortem školství při nákupu antigenních testů.
Třetí vytýkací dopis v rychlém sledu se týkal Babišových výhrad vůči Blatnému kvůli strategii boje proti rakovině. Premiérův tlak zesiluje poté, kdy ministr odmítl udělit výjimku vakcíně Sputnik, dosud neregistrované Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).
Lidové noviny už ohlásily Blatného nástupce, ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petra Arenbergera, který oznámil, že by tuto výzvu přijal. Se Sputnikem problém nemá, takže jeho jmenování nic nebrání.
Bude si už čtvrtý ministr zdravotnictví v Babišově vládě rozumět s nevypočitatelným premiérem lépe než jeho předchůdci, ale i současní ministři? Komunisté v téže době hrozí vypovězením toleranční dohody, budou Babiše vydírat a tlačit ke zdi. Je vůbec ještě schopen řídit vládu?