Bývalý britský premiér Boris Johnson FOTO: ČTK/AP/Matt Dunham
FOTO: ČTK/AP/Matt Dunham
Britský premiér Boris Johnson po úterní rezignaci dvou ministrů vlády čelí rostoucímu tlaku a opouštějí ho další vládní úředníci. Ve středu oznámili demisi ministerský náměstek pro rodinu Will Quince, státní tajemník pro školství Robin Walker a konzervativní poslankyně a tajemnice ministerstva dopravy Laura Trottová. Nový ministr financí Nadhim Zahawi, který představil své priority v úřadu, vyzval k jednotě Konzervativní strany a na dotaz novinářů o možných předčasných volbách řekl, že to je na premiérovi. Johnson možnost, že by odstoupil, ve středu odmítnul. Poslancům v parlamentu řekl, že právě v těchto těžkých časech a v době největší války v Evropě za osm desetiletí musí vláda pokračovat v práci.
„Mohu jen říct svým kolegům, že lidé nevolí rozdělený tým. Musíme stát při sobě,“ řekl Zahawi rozhlasové stanici BBC 4 po rezignaci Quinceho. Stran možných předčasných voleb řekl předtím stanici BBC, že takové rozhodnutí je věcí premiéra. Zahawi ve středu představil priority svého úřadu a za nejdůležitější označil snížení inflace a rozpočtovou zodpovědnost.
Podle britských médií má Johnson sice stále podporu vysoce postavených ministrů, včetně ministra obrany Bena Wallace a šéfky diplomacie Liz Trussové, opouští ho ale další nižší kabinetní úředníci. Johsonovi klesá i podpora voličů. Podle průzkumu organizace YouGov, o němž informoval server Politico, si 69 procent voličů myslí, že by Johnson měl rezignovat. To je o 11 procentních bodů více než před měsícem.
Televize Sky News ve středu zveřejnila už i odhady pro případné předčasné volby. Podle nich by nyní vyhrála Labouristická strana, která by získala kolem 300 poslanců, zatímco konzervativci by dostali asi 245 mandátů. O křeslo ve sněmovně by podle tohoto odhadu přišel i Johnson.
Už tento měsíc by se podle serveru Politico mohly konat volby vedení konzervativní parlamentní skupiny Výbor 1922, které by mohlo prosadit dřívější stranické hlasování o důvěře Johnsonovi. Za současných pravidel se může konat nejdříve po 12 měsících, přičemž poslední se uskutečnilo začátkem června. V něm Johnson obstál, když získal podporu 211 poslanců, proti jich bylo 148.
Od červnového stranického hlasování ale dál roste nespokojenost v Konzervativní straně. Zatím poslední kritiku si Johnson vysloužil poté, co 30. června kvůli údajnému sexuálnímu napadení dvou mužů rezignoval Christopher Pincher, náměstek hlavního whipa, což je poslanec dohlížející, aby příslušníci strany hlasovali ve sněmovně podle stranických zájmů. Pinchera jmenoval Johnson do funkce letos v únoru. Po vypuknutí této kauzy premiér nejprve tvrdil, že o vyšetřování Pinchera nic nevěděl. Downing Street později uvedla, že na případ zapomněl, a Johnson za pochybení omluvil.
Důvěru ve vlastní straně Johnson u mnohých ztratil kvůli skandálu zvanému Partygate. Ten vyvolaly zprávy o večírcích a setkáních v premiérově sídle v Downing Street v době, kdy byla Británie v koronavirovém lockdownu. Kvůli této kauze čelí Johnson i vyšetřování imunitního výboru, zda lhal parlamentu, když loni v prosinci tvrdil, že jeho kancelář neporušila koronavirová opatření. Závěry vyšetřování se podle serveru Politico očekávají na podzim.
