Baltské a severské země spolu s Polskem zvýší svou podporu Ukrajině, oznámily ve společném prohlášení. Jejich lídry ve své rezidenci v Harpsundu ve středu a ve čtvrtek hostí švédský premiér Ulf Kristersson. „Rozhodnutí, která přijmeme v nadcházejících měsících, budou rezonovat v dalších generacích,“ řekl Kristersson na tiskové konferenci.
První den předsedové vlád jednají o transatlantických vztazích a regionální bezpečnosti v oblasti Baltského moře a o dlouhodobé podpoře Ukrajiny. V prohlášení zveřejněném švédskou veřejnoprávní televizí SVT se uvádí, že se země dohodly na zvýšení pomoci Ukrajině.
„V nadcházejících měsících zvýšíme naši podporu. To se týká i ukrajinského zbrojního průmyslu a budeme investovat do toho, aby Ukrajina měla k dispozici více munice,“ uvádí se v prohlášení. Kromě toho v něm stojí, že Rusko je považováno za „nejvýznamnější a nejpřímější hrozbu pro naši bezpečnost v dlouhodobém horizontu“ a že země podporují ukrajinský plán vítězství.
Ten obnáší pozvání Ukrajiny do NATO a povolení odpalovat rakety dlouhého doletu na cíle uvnitř Ruska, k čemuž nedávno získala povolení od USA. Již na úterní tiskové konferenci švédský premiér uvedl, že summit se koná ve „vážné době“ a že žijeme ve „velmi nejisté době z hlediska bezpečnostní politiky“.
„Je nepředvídatelná a může být nebezpečná i pro více zemí než jen pro Ukrajinu,“ řekl.
Na středeční tiskové konferenci prohlásil, že spolupráce mezi zeměmi přítomnými v Harpsundu „nikdy nebyla tak těsná“ jako nyní a že na obranu bude zapotřebí více peněz, než je dvouprocentní cíl NATO.
„Tato skupina zemí (členské země NATO) není pro nikoho hrozbou. Nikdy se však nesmíříme s tím, že ostatní jsou hrozbou pro nás,“ uvedl norský premiér Jonas Gahr Støre.
„Dohodli jsme se, že budeme investovat přímo do ukrajinského zbrojního průmyslu a poskytneme jim to, co potřebují,“ řekla dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Pokud chceme svobodnou Evropu, musíme Ukrajině poskytnout to, co potřebuje na bojišti. A musíme to udělat bez jakýchkoli vlastních červených linií a omezení,“ dodala.
Polsko navrhlo „námořní policii“
Na schůzce polský premiér Donald Tusk navrhl vznik „námořní policie“ v Baltském moři, která by zvýšila bezpečnost. „Jsem velmi rád, že to mé kolegy zaujalo,“ řekl Tusk na tiskové konferenci.
Polský návrh přišel krátce poté, co byly na dně Baltského moře zničeny dva telekomunikační kabely. Deník FORUM 24 o incidentu informoval minulý týden. Ze sabotáže je v této souvislosti podezřelá čínská nákladní loď Yi Peng 3, která se nacházela poblíž, když plula z ruského přístavu.
„Myšlenka účinnější kontroly nad naším mořem má zabránit tomuto druhu ohrožení. Nejsem tu od toho, abych soudil, kdo je za to zodpovědný,“ odpověděl Tusk na dotaz Dánského rozhlasu.