Migrační krize nemá jiné než společné evropské řešení, shodli se na dnešním pražském summitu premiéři zemí visegrádské čtyřky, Makedonie a Bulharska. Pokud se však nezlepší kontrola vnějších evropských hranic a nebude zastaven proud migrantů, situace se může vymknout kontrole. Selhání v této oblasti by mohlo zpochybnit samotné základy Evropské unie, vyplývá ze společné deklarace účastníků summitu.

„Takový vývoj by ohrozil základní pilíře evropské integrace, zejména Schengen a volný pohyb osob. Selhání v této oblasti by mohlo zpochybnit samotné základy Evropské unie a mělo by výrazné negativní hospodářské, sociální i symbolické dopady,“ uvádí se v dokumentu. Zároveň by to podle premiérů středoevropských zemí, Makedonie a Bulharska negativně ovlivnilo bezpečnost a stabilitu v oblasti Balkánu.

I když premiéři mluvili o podpoře hledání řešení s Tureckem a Řeckem, zároveň je podle nich potřeba mít připraven alternativní plán B. Spočíval by ve vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska. Už v minulosti zástupci V4 mluvili o posílení bulharských a makedonských hranic s Řeckem.

Body společné deklarace:

■ Předsedové vlád zemí V4 vyjádřili plnou podporu opatřením přijatým na úrovni EU s cílem účinněji chránit vnější hranice.

■ Zopakovali svůj negativní postoj k migračním kvótám.

■ S příchodem jara očekávají, že tlak na EU opět stoupne. Je důležité se soustředit na hlavní příčiny migrace, včetně ukončení války v Sýrii.

■ Pokud nebudou zavedena příslušná opatření při ochraně hranic a nezastaví se migrační proud, situace se může vymknout kontrole, což by ohrozilo základy EU. Zároveň by negativně ovlivnilo bezpečnost a stabilitu v oblasti Balkánu.

■ Premiéři V4 vyzvali k dosažení pokroku ve dvou oblastech. „Za prvé k urychlenému přijetí pozice Rady Evropy k Evropské pohraniční a pobřežní stráži za nizozemského předsednictví, zachovávající patřičnou rovnováhu mezi pravomocemi EU a suverénními kompetencemi členských států. Za druhé k dosažení rychlých a přesvědčivých výsledků při provádění Společného akčního plánu Evropská unie – Turecko“.

■ Pro zastavení migračních toků je důležité bojovat proti organizovanému zločinu zapojenému do pašování lidí.

■ Pokud spolupráce s Tureckem zůstane za očekáváním, měl by být připraven alternativní podpůrný plán. Měl by vycházet z existujících rámců unijní a bilaterální spolupráce a měl by využívat nástroje a agentury EU, včetně Frontexu.

■ Země V4 deklarují vůli poskytnout zemím západního Balkánu praktickou podporu.

■ Role Řecka v kontrole a řízení migračních toků v balkánském regionu je zásadní. Případné opatření na vnějších hranicích západobalkánského regionu může přinést dopady na Řecko. Pokud by se tak stalo, bylo by nezbytné poskytnout Řecku podporu a asistenci, včetně humanitární.

■ Premiéři podpořili Makedonii a další státy západního Balkánu v procesu rozšiřování EU.

Lídři V4 mluvili již v minulých dnech o záměru uzavřít balkánskou trasu pro uprchlíky přísnější kontrolou bulharských a makedonských hranic s Řeckem. Takový postup se ale nelíbí Německu a některým dalším zemím.

Země Visegrádu se kvůli svému přístupu v migrační krizi dočkaly kritiky ještě před zahájením pražského summitu. Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn je varoval, aby se tváří v tvář migrační krizi nestaly „spolkem odpadlíků“. Plány V4 na uzavření takzvané balkánské cesty uprchlíků odmítla i německá kancléřka Angela Merkelová. Vybudovat plot v Makedonii a nestarat se, do jak těžké situace by to dostalo Řecko, by podle ní bylo „neevropské chování“.