Představte si na moment situaci, že se dozvíte informaci z denního tisku či televize o tom, že jistý premiér nejmenované členské země Evropské unie, autentický řečník a velkopodnikatel s obrovskou mediální podporou v zádech, je Evropským parlamentem obviněn ze střetu zájmů. Článek či reportáž vás zaujme a začnete se pídit po detailech.
K vašemu velkému překvapení zjistíte, že daný střet zájmů neznamená nic jiného než obyčejné přerozdělování evropských dotací firmám, které vlastní právě onen premiér. Aby toho nebylo málo, je to právě ministerský předseda, kdo má významný vliv na to, jak se s evropskými penězi bude nakládat. V textu stojí také, že tento premiér jiného členského státu Unie používá vaše peníze k vlastnímu obohacení. Zatímco podnikatele i zaměstnance kosí krize a přicházejí o živobytí, firma pana premiéra dostane rekordní množství prostředků z veřejných peněz. Všechny dotazy na téma čerpání dotací a střetu zájmů smete ze stolu s tím, že jde o účelovou kampaň. Vždyť se přeci europoslanci snaží ovlivnit volby v jeho zemi a narušit její svrchovanost! Připadá vám tento příběh naprosto absurdní? Pokud ano, ocitli jste se v kůži občanů z dalších 26 zemí Evropské unie, kteří proti své vůli dotují byznys českého premiéra.
Andrej Babiš propadl nebezpečné iluzi. Ještě nikdy v historii samostatné České republiky jsme nezažili politika, který by se oddal tak obrovskému sebeklamu o tom, jak moc ho tato země potřebuje. Český premiér je průkopníkem držení se veřejné funkce zuby nehty. Navzdory tomu, že má na svých bedrech desítky skandálů, z nichž by každý sám o sobě stačil nejenom na okamžitou rezignaci, ale zřejmě také na trestní stíhání.
Co tím dává český premiér najevo všem svým spoluobčanům? No přeci, že se dlouhodobě vyplácí obcházet pravidla a zákony.
Český státní aparát se stal faktickým rukojmím jednoho muže. Najde-li se v jeho řadách někdo, kdo je schopen proti tomu bojovat, bývá záhy uklizen do ústraní. Přitom je to premiér, kdo Českou republiku uvrhl do hluboké mezinárodní politické izolace. Cholerický premiér s projevy chaotika pod krkem drží celou státní správu, která bohužel nemá sílu, elán ani motivaci předsedovi vlády jakkoliv vzdorovat.
Asi bychom si všichni přáli, aby Česká republika byla v Evropě vnímána jako moderní stát západního střihu. Chování našeho premiéra nás však reputačně vrací do období před Sametem. Kvůli premiérovi se Česko stává periferií Evropy. To bude mít politické, ale i ekonomické důsledky v podobě možného omezení či zastavení dotací do naší republiky. To bychom velmi citelně pocítili všichni, včetně těch, kteří dnes Andreje Babiše stále ještě volí a podporují. Rétoricky se pak premiér začíná přibližovat nahnědlým stranám. Všude hledá vnějšího nepřítele a propadá naprosté paranoii, namísto toho, aby mu došlo, že viníka vidí každé ráno v zrcadle. Problémem je totiž on sám, ne ti kolem něj.
Střet zájmů Andreje Babiše musí jednoznačně ukončit podzimní volby. Stát má sloužit lidem, nikoliv osobnímu prospěchu premiéra. V době výrazné ekonomické stagnace není možné zavřít oči nad bezprecedentním okrádáním českých a evropských daňových poplatníků. Po volbách budeme všechny neoprávněné dotace po firmách současného premiéra vymáhat do poslední koruny.
Autorka je předsedkyně TOP 09