Premiér Babiš se při interpelacích ve sněmovně moc a moc rozčílil. Až tak, že z toho dočista ztratil paměť. Mladý pirátský poslanec František Kopřiva si totiž „dovolil“ dotazovat se jej na střet zájmů. Mezi všemožnými útoky a obviněními se Babiš zamyslel i nad tím, co on sám dělal ve svých pětadvaceti letech. Rádi jeho selhávající paměti pomůžeme: jako nadějný mladý kádr byl kandidátem na členství v KSČ.

Andrej Babiš tento čtvrtek předvedl v poslanecké sněmovně opravdu ohavné divadlo. Ačkoli mnozí dobře vědí, co od něho lze čekat, dá se říct, že tentokrát se přímo překonával. Poslance Stanislava Blahu z ODS, který se tázal na vyšetřování otrávené Bečvy, urazil výzvou, aby si dal změřit IQ. Na pirátskou poslankyni Olgu Richterovou, která se zajímala o záměr nezveřejňovat některé informace o covidu-19, např. počty zemřelých, povykoval, že je nechutná. A na dalšího zákonodárce z řad Pirátů, Františka Kopřivu, se drze obořil s obviněním z udavačství, když se předtím zadumal nad vlastním mládím.

Kopřiva ve své interpelaci položil velmi konkrétní dotaz, a sice jak Andrej Babiš naloží se svým střetem zájmů, kdy to udělá a jestli může odhadnout celkový objem nezákonně přidělených financí pro holding Agrofert. Protože, jak řekl, hrozí, že to zaplatíme my, to znamená všichni daňoví poplatníci.

„No. Je to zajímavý, že vás to ještě baví,“ spustil Babiš u pultíku místo odpovědi a právě tak mimo mísu pokračoval: „Vy budete mít narozeniny koncem listopadu, to vám gratuluju. Přemýšlím, co jsem dělal ve vašem věku. Tehdy byl plat 1050, dělal jsem referenta, škrtal jsem vagony čpavku.“ V lavicích ANO zavládlo pobavení, možná nad tou poznámkou podprahově sdělující: I na vás mám složku, vím všechno, dokonce i kdy máte narozeniny. To je přece velmi veselé. Mnohem smutnější je ale fakt, že náš pan premiér ztrácí paměť. Naší milou povinností a přátelskou službou v tom případě ovšem je poskytnout mu pomoc a díru v paměti se pokusit zalepit. Nebude to tak těžké.

Počítejme. Pirátskému poslanci Kopřivovi je letos 25 let. Andreji Babišovi, který se narodil 2. září 1954, bylo 25 v roce 1979. A co dělal? Aby nemusel tolik přemýšlet, napovíme. Jako kandidát na členství se připravoval na vstup do Komunistické strany Československa. Tohle dělal.

Velká podpora a skvělé zázemí pro komunistické angažmá

Kandidátem byl takový vážný zájemce obvykle dva roky od podání přihlášky, během nichž byl řádně prokádrován. Musel také plnit všemožné povinnosti jako třeba absolvovat určitý stupeň stranického školení nebo odebírat stranický tisk, například Rudé právo. Teprve pak příslušné orgány KSČ rozhodly o přijetí. Právoplatným členem s rudou legitimací se pak Andrej Babiš stal ve svých šestadvaceti letech, roku 1980. Téhož roku jej začala StB evidovat jako svého důvěrníka a už dva roky poté, v listopadu 1982, v bratislavské vinárně U obuvníka podepsal vázací akt a stal se agentem Burešem. To kdyby mu třeba paměť selhávala i ohledně této doby krátce po pětadvacátých narozeninách… V KSČ setrval až do sametové revoluce v listopadu 1989, kdy už členství pro něj přestalo být výhodné.

Dále čtěte

Také se ptáte, jak z toho ven? Rozšířené vydání Obrany před Babišem nabízí odpověď

Když jsme v roce 2018 vydali knihu Obrana před Babišem, byla rychle vyprodaná a za pár měsíců nakladatelství objednalo dotisk.

Doma v rodině měl mladý Andrej pro své komunistické angažmá velkou podporu a skvělé zázemí. Jeho otec Štefan Babiš vstoupil do partaje v roce 1952, v době nejděsivějších komunistických zvěrstev, pouhé dva roky po justiční vraždě Milady Horákové. Bylo mu třicet. Matka Adriana Babišová, rozená Scheibnerová, rovněž komunistka, pracovala od roku 1975, kdy bylo Andrejovi jednadvacet let, jako tajemnice Ústavu marxismu-leninismu na Univerzitě Komenského v Bratislavě.

A pak se pan premiér ve sněmovně rozjel v dalším tématu, které je mu tak drahé: o zlých udavačích, kteří se mu stále snaží škodit. „Nepovedlo se vám mě zbavit v Čechách, tak jste to teď přenesli do Evropy. Tam stále píšete ty udavačské dopisy. Ten člověk, který dělal se mnou a je nemocný, protože udává, udával Českou republiku a vždycky udával své zaměstnavatele, tak teď je za vás v senátu dokonce,“ rozkřičel se v jednacím sále, přičemž „tím člověkem“ myslel senátora Lukáše Wagenknechta.

A že zrovna náš pan předseda vlády hřímá od pultíku něco o udavačích… Člověku se nemůže nevybavit lidové rčení o drzém čele lepším než poplužní dvůr, těm mladším možná modernější úsloví o drzosti lázeňských veverek. Podle archivních písemných svědectví to totiž byl právě on, Andrej Babiš, kdo za vlády komunistického režimu zdatně udával své spoluobčany. Bylo dohledáno asi 15 spisů obsahujících udání, která agent Bureš s registračním číslem 25085 předal Státní bezpečnosti, jak dokládá například badatel Radek Schovánek.

Tak už jste se tedy, pane premiére, rozpomněl, co jste dělal v dobách svého mládí? Kdybyste ale někdy příště znovu tápal v mlhách zapomnění, rádi zas pomůžeme. Archivy Státní bezpečnosti jsou vcelku dobrým lékem na paměť.

Autorka je řadovou členkou TOP 09.