V úterý se uskuteční další setkání prezidenta a premiéra, na kterém se bude řešit post ministra kultury. Tentokrát už nepůjde pouze o jasné sdělení Miloše Zemana, že kandidáta ČSSD Michala Šmardu nejmenuje, ale především si budou s Andrejem Babišem „kolíkovat území“. Jejich mocenský pakt totiž dostal velkou ránu a zdá se, že si hlava státu nárokuje víc moci, než byli původně s šéfem hnutí ANO domluveni. Podívejme se tedy, co by si mohli oba politici na důležité schůzce říct.

Miloš Zeman (dále jen MZ): Vítej Andreji, jaká byla dovolená, Jiří mi na internetu ukazoval nějaké fotografie.

Andrej Babiš (dále jen AB): Zdravím, pane prezidente. Pochopte, musel jsem na chvilku vypadnout a taky udělat nějaké promo s rodinkou na sociální sítě. Makám jako šroub, musím nějak ukočírovat Agrofert, nemáme prachy, do toho ten soud, a navíc Hamáček pořád otravuje s tím Šmardou. Proto jsem asi tady, ne?

MZ: Přesně tak, Andreji. Už mě to moc nebaví. Ze začátku to sice byla docela sranda toho Hamáčka pořád volat na schůzky a říkat mu, že musí počkat, až se rozhodnu. Jestli není hloupý, tak přece musel vědět, že mu nějakého podporovatele Drahoše nikdy nedovolím. Teď mě už nebaví, jak se pořád řeší, jestli dodržuju Ústavu, nebo co a kdy mám udělat. Není mi moc dobře, byl jsem se na pár dní nechat vrátit do formy, tak bych to rád uzavřel. Šmarda nebude, ale jak dál?

AB: Jestli jste si všiml, pane prezidente, taky jsem už jasně řekl, že s ním ve vládě sedět nebudu.

MZ: To je pravda. Pokud budeš zlobit, tak budeš sedět, Andreji (smích).

AB: Tohle není vtipné, snad jsme domluveni, že se to při nejhorším nějak udělá. Můžu s tím počítat?

MZ: Samozřejmě že můžeš, ale situace na bojišti se mění každým okamžikem, jak se říká. Jsem s tebou spokojený, ale občas mi přijde, že si chceš dělat po svém věci, které bys měl nejdřív konzultovat se mnou.

AB: Pane prezidente, občas přece musím udělat nějaké gesto, jinak by mě ti novináři sežrali. Co si budeme nalhávat, všechny ještě pod palcem nemám, ty moje noviny už nikdo nebere moc vážně a Soukup žádné terno není. Myslím, že se názorově shodneme všude, kde je to důležité. A jak jste hezky řekl, vy máte Rusko a Čínu a já Západ. Lidi nám to žerou, že jsme jako pro všechny.

MZ: Dobře, budu dělat, že se nic nestalo, ale pojďme už vyřešit toho Šmardu. Nechci o tom člověku nadále slýchat. Bylo by nejlepší, aby se konečně Hamáček vzdal a naočkoval ty svoje lidi, aby podali demisi.

AB: Myslíte? Já si nejsem úplně jistý, že bych tu vládu dal nějak rozumně dohromady. Pět ministrů, kteří by se dokázali tvářit, že tomu rozumí, už asi neseženu.

MZ: O to se vůbec nemusíš starat, Andreji. Já ti dodám stejně šikovné lidi, jako je Maruška. Budou to odborníci, neboj. Na zemědělství necháme Mirka Tomana, zahraničí nějak promyslíme, aby to nebyl nějaký velký euromil a neotravoval s demonstracemi v Moskvě nebo lidskými právy v Číně. Na kulturu zapřemýšlej o Soukupovi. Už kdysi dělal náměstka na školství, takže zkušenosti má. Navíc sám sebe dokáže pěkně propagovat a nemusíš říkat o pomoc Prchalovi. Tebe ale asi nejvíc zajímá vnitro, viď? Tak tě zatím nechám v napětí. Je to doporučení Andreji, jen doporučení. Doporučení hlavy státu a člověka, který to s tebou myslí dobře.

AB: A nemohl bych si tam taky někoho vybrat?

MZ: Mohl, ale já ti dobře radím, že když to necháš na mně, bude to bez problémů. A měl jsi snad někdy potíže s tím, co jsem pro tebe udělal? Nezapomínej na Unipetrol a další věci.

AB: Já si to uvědomuji, i paní Benešová byla dobrou volbou. Jen mám pocit, že bychom se někde mohli dostat do situace, kde bychom si úplně nerozuměli. Třeba to zahraničí, já bych nerad, abychom se moc upínali na Východ.

MZ: Co ti na tom vadí, Andreji? Uvědom si, že kdyby nebylo jich, já bych nebyl dvakrát prezident a ty by ses asi sotva stal premiérem, navíc s takovou podporou. A chceš se snad pouštět do sporů s Petrem Kellnerem, kvůli tomu, že mu kvůli zahraniční politice kazíme byznys? Na něj jsme malí páni, tak nad tím zapřemýšlej.

AB: Já ale potřebuju vypadat dobře v Bruselu. To s podporou Ruska a voláním po zrušení sankcí moc nepůjde.

MZ: Ono taky moc nepůjde být premiér z vězení.

AB: Nechcete mi snad vyhrožovat, pane prezidente.

MZ: To samozřejmě ne. Jen tě upozorňuji, protože mám někdy pocit, že v tom svém světě, kde vypouštíš sysly, fotíš se s kdekým a necháš psát dlouhé statusy na Facebooku, nevidíš souvislosti.

AB: O čem teď konkrétně mluvíte?

MZ: Podívej se na průzkumy. Já jsem daleko populárnější než ty.

AB: To sice můžete být, ale taky jako prezident budete končit.

MZ: Andreji, pokud se mnou budeš mluvit takhle, tak ty skončíš dřív, než se stihneš rozkoukat. A to tvoje ANO v dalších volbách zničím. Jestli si myslíš, že až já skončím, dosadíš na Hrad někoho svého, tak na to zapomeň. My už víme, kdo mě vystřídá.

AB: My?

MZ: Ty dobře víš, kdo tady rozhoduje o prezidentovi. Těm lidem se nechceš postavit.

AB: Co mám tedy teď dělat? Vůbec netuším, čeho je teď Hamáček schopný. Celou dobu jsem ho měl pod kontrolou a on se mi najednou cuká. Kvůli ministrovi kultury. Nikdo přece ani neví, kdo tam sedí.

MZ: Andreji, je to jednoduché. Já si budu stát za svým a předpokládám, že ty mě podpoříš. To už nemůže vydržet. Oni ho donutí odejít, víš, že se vždycky řídí tím, co mu řekne to jejich slavné grémium. Kdyby to byl Sobotka, tak to bude větší boj.

AB: Dobrá. Sice bude Alena trochu nadávat, že bez ministra kultury se bude hůř dělat rozpočet, ale já ji nějak uklidním. Doufám, že si budete pamatovat, že jsem vám vyšel vstříc, pane prezidente.

MZ: Ještě vyjdeš mnohokrát, Andreji. Pamatuj, že já dávám milosti pouze výjimečně nebo před prezidentskými volbami. A ty už se mě, jak jsi sám připomněl, už netýkají.

AB: Jdu tedy poslat Hamáčkovi vzkaz na Twitter, aby věděl, že prohrál a má si balit. Ještě chvilku se určitě bude tvářit, že má situaci pod kontrolou, ale to ho brzo přejde. Na těch ministrech se ještě domluvíme.

MZ: Nu, já ti ten seznam pošlu, pak se uvidíme u jmenování.