Poradce pro národní bezpečnost prezidenta Donalda Trumpa Mike Waltz. FOTO: United States Congress / Public domain / Wikimedia Commons
FOTO: United States Congress / Public domain / Wikimedia Commons
Tým zvoleného prezidenta Spojených států zkoumá možné způsoby, jak ukončit válku na Ukrajině tak, aby se v budoucnu neopakovala. V rozhovoru s americkou televizí CBS to řekl floridský kongresman a kandidát na příštího poradce pro národní bezpečnost Donalda Trumpa Mike Waltz. Deník The Wall Street Journal už dříve napsal, že tým zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje zmrazení frontové linie vytvořením demilitarizované zóny.
„Jak vypadá úspěch v našem zájmu? Jak válku ukončíme? Kdo zasedne k jednacímu stolu? Jak můžeme dostat všechny strany k jednacímu stolu a jaký je rámec dohody?“ ptal se Waltz v rozhovoru s americkou televizí. „To jsou věci, o kterých přemýšlíme s jeho fantastickým týmem, který (Trump, pozn. red.) dává dohromady.“
Waltz připomněl i listopadové setkání Donalda Trumpa s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. „Mluví o tom, že Evropané převezmou větší roli, ať už na místě, nebo jinak, po skončení tohoto konfliktu, a to je přesně to, co prezident Trump žádal,“ popsal kandidát na příštího poradce pro národní bezpečnost.
Tým Donalda Trumpa podle něj aktivně koordinuje se současnou americkou administrativou případná jednání o příměří na Ukrajině. „Po volbách všichni, kdo za námi přišli, naši evropští spojenci, prezident Zelenskyj a další pokračovali v tom, co jsem říkal: jak ukončit tento konflikt, jak to udělat způsobem, který obnoví stabilitu, zastaví krveprolití a doufejme, že bude trvalý, ne jen pozastavený? To je vše, na co myslíme.“
Zmrazení konfliktu na současné linii
Kreml by podle zdrojů agentury Reuters mohl souhlasit se zmrazením konfliktu na současné frontové linii. Podle tří z nich může existovat prostor pro vyjednávání o přesném rozdělení čtyř východních regionů Ukrajiny – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti.
Moskva tvrdí, že tyto čtyři regiony jsou zcela součástí Ruska a jsou bráněny jeho jaderným deštníkem. Ruské síly kontrolují zhruba 70 až 80 procent jejich území, přičemž přibližně 26 tisíc kilometrů čtverečních stále drží ukrajinské jednotky.
Už v létě Putin na setkání s představiteli ministerstva zahraničí řekl, že podmínky míru jsou „velmi jednoduché“. „Ukrajinská vojska musí být zcela stažena z Doněcké a Luhanské lidové republiky, Chersonské a Záporožské oblasti. A upozorňuji na to: z celého území regionů v jejich administrativních hranicích.“
„Jakmile Kyjev prohlásí, že je na takové rozhodnutí připraven, a zahájí skutečné stahování vojsk z těchto regionů a také oficiálně oznámí upuštění od plánů na vstup do NATO, bude z naší strany okamžitě následovat příkaz k zastavení palby a zahájení jednání,“ dodal Putin.
Do NATO až za 20 let
Rusko ale může být podle dalších zdrojů agentury Reuters rovněž otevřeno stažení z relativně malých kousků území, které drží v Charkovské a Mykolajivské oblasti na severu a jihu Ukrajiny. Rozhodnutí končícího amerického prezidenta Joea Bidena o zrušení omezení útoků na ruské území Západem dodanými raketami dlouhého doletu by mohlo zkomplikovat a oddálit jakékoli urovnání – a přitvrdit požadavky Moskvy, která tvrdě prosazuje větší kus Ukrajiny.
Deník The Wall Street Journal už dříve napsal, že tým zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje zmrazení frontové linie vytvořením demilitarizované zóny. Na zajištění bezpečnosti Ukrajiny by se neměly podílet Spojené státy ani kontingenty OSN a žádné další organizace financované USA. Zdroj deníku prozradil, že Spojené státy by mohly zaplatit vojenský výcvik nebo poskytovat jakoukoli jinou podporu, ale „neposílaly by americké muže a ženy na podporu míru na Ukrajině“.
Podle plánu se předpokládá, že by Spojené státy nadále poskytovaly Ukrajině zbraně k odstrašení Ruska před další agresí. Dříve, připomněl americký deník, poradci hovořili o plánu mírového urovnání, který mimo jiné předpokládal pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, aby Kyjev souhlasil s mírovými jednáními. Mezi návrhy je i odmítnutí plánů Ukrajiny vstoupit do NATO na dobu nejméně 20 let.
