Proruští separatisté v neuznávané Doněcké lidové republice na východě Ukrajiny vyhlásili „zvláštní režim samosprávy“ a ohlásili na 18. října místní volby. Stalo se tak den poté, co ukrajinský prezident předložil parlamentu návrh ústavní reformy, která počítá s decentralizací moci, avšak neuspokojuje požadavky separatistů na autonomii. Ukrajinská armáda mezitím oznámila další incidenty, porušující příměří.
Šéf doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko v prohlášení uvedl, že volby mají přispět k posílení příměří a definitivnímu ukončení ozbrojeného konfliktu ve východoukrajinském Donbasu.
Jedním z bodů minských mírových dohod bylo i poskytnutí zvláštního postavení povstaleckým územím v Doněcké a Luhanské oblasti a uspořádání voleb podle ukrajinských zákonů.
Kyjev trvá na tom, že volbám v Donbasu by mělo předcházet splnění prvních tří bodů minské dohody: ukončení bojů, stažení těžkých zbraní a potvrzení tohoto stavu.
Předchozí volby na povstaleckých územích se konaly loni na podzim a na základě jejich výsledku se hlavou „Doněcké lidové republiky“ stal Zacharčenko a „Luhanské lidové republiky“ Igor Plotnickij. Ani Ukrajina, ani mezinárodní společenství tyto volby neuznaly.
Agentura Unian připomněla, že Zacharčenko ve středu vyhlásil obec Šyrokyno za „demilitarizované pásmo“, ale přesto separatisté podle ukrajinských úřadů dál pokračovali v ostřelování této obranné pozice u důležitého azovského přístavu Mariupol.
Celkově podle ukrajinské armády separatisté během středy ostřelovali pozice vládních sil ve více než padesátce případů, a to i s využitím houfnic a minometů, které podle minských dohod měly být dávno staženy z fronty. Armádní komuniké se o případných ztrátách nezmínilo.
Boje v Donbasu si od loňského dubna podle odhadu OSN vyžádaly už 6500 mrtvých.