Vláda ve středu schválila nový akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí s opatřeními na léta 2023 až 2026. Má zlepšit stávající úroveň pomoci obětem domácího a sexuálního násilí. Je rozdělen do tří oblastí a obsahuje celkem 22 opatření se 104 úkoly pro jednotlivá ministerstva.
„Akční plán reaguje na skutečnost, že domácí a sexuální násilí zůstávají častými formami násilí v naší společnosti. Policie v loňském roce zaznamenala nárůst u všech trestných činů souvisejících s domácím a sexuálním násilím,“ uvedl v tiskové zprávě Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR, který akční plán zpracoval spolu s Výborem pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách. Vládě jej pak předložila zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Jde v pořadí o čtvrtý akční plán v této oblasti. Například ten minulý pro roky 2019–2022 obsahoval celkem 88 opatření, z toho ale jen 46 bylo splněno.
„Je potřeba se zamýšlet systematicky nad tím, jak zvyšovat důvěru všech obětí násilí v systém, v profesní skupiny, které mají za úkol jim pomáhat, ať už jde o policii, nebo třeba sociální pracovníky. Je potřeba budovat systém, který je důvěryhodný, který funguje spolehlivě, s jistotou, ve všech místech republiky stejně,“ řekla k plánu Šimáčková Laurenčíková.
„Ze své předchozí praxe i ze spolupráce s organizacemi jako Rosa, proFem a řadou dalších vím, že náš systém pomoci obětem není zdaleka dokonalý. Stále chybí specializované služby, dostatečné proškolení různých profesí a větší důraz na prevenci. V červnu proto vláda schválila návrh na ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Nyní schválila nový akční plán a v následujících týdnech vládě předložíme také nový zákon o domácím násilí. Všemi těmito opatřeními přispíváme k plnění programového prohlášení vlády, ve kterém se zavázala k podpoře obětí domácího a sexuálního násilí,“ dodala.
Nový plán se konkrétně soustředí na tři oblasti: prevenci, ochranu obětí a systém péče. Podle autorského týmu i přes pozitivní změny „dlouhodobě přetrvávají nedostatky“ v ochraně a pomoci. Podle doporučení Rady Evropy není pomoc v Česku dostupná a potřeba by bylo až o 3000 lůžek víc.
Podle plánu by mělo ministerstvo práce do konce příštího roku nastavit síť služeb pro oběti domácího násilí a ohrožené. Posílit se má poradenství, stanoví se i požadavky na kvalitu péče, financování má být víceleté. V Česku momentálně neexistují centra pro oběti sexuálního násilí, vznikají tedy – další by měla být zřízena za dotace z EU a norských fondů. Systém jejich stálého financování se má pak nastavit do roku 2026. Stát má zajistit i provoz nonstop krizové linky, dosud ji platí norské fondy.
K prevenci má přispět posílení výuky o tématu v základních školách, sexuální výchova na středních školách a postup proti sexuálnímu obtěžování na vysokých školách. Ministerstvo vnitra má do konce příštího roku uspořádat kampaň pro mladé proti násilí mezi těmi, kteří spolu chodí. Další osvětové akce mají upozornit na nebezpečnost a trestnost šíření intimních snímků a nahrávek bez souhlasu vyobrazených. Do konce příštího roku připraví úřad vlády s resorty práce, vnitra a spravedlnosti koncepci pro práci s násilníky a násilnicemi. Podpořit se má terapie.
Autorský tým poukazuje na to, že podle výzkumů různé formy násilí zažívá každá třetí žena a každý čtrnáctý muž. Ve víc než polovině případů domácího násilí jsou děti. Zkušenost se znásilněním má v Česku asi desetina žen, většina ho neohlásí. Podle vládní analýzy z roku 2017 tehdy roční ztráty a výdaje na léčbu, nemocenské, vyšetřování či podporu kvůli domácímu a sexuálnímu násilí činily asi 14,5 miliardy korun.
Síť služeb pro oběti, práci s násilnými osobami, vedení statistik, vzdělávání či provoz krizové linky zmiňuje i takzvaná Istanbulská úmluva. Parlament jedná o její ratifikaci. Několik senátních výborů přijetí nedoporučilo, podle nich je úmluva ideologická a pro Česko nadbytečná. Kritikům vadí hlavně pojem „gender“ či důraz na překonávání stereotypů o rolích mužů a žen. Vládou schválený plán ratifikaci nepředjímá.
„Akční plán obsahuje řadu konkrétních opatření. Většina z nich bude realizována ve spolupráci s organizacemi poskytujícími specializovanou pomoc obětem. Jde třeba o zajištění provozu bezplatné telefonní linky pro oběti, další rozvoj specializovaných služeb pro oběti sexuálního násilí či zvýšení dostupnosti terapií pro osoby, které se dopouštějí násilí. Chceme se také zaměřit na další vzdělávání policie a dalších profesí přicházejících do styku s oběťmi,“ řekl Radan Šafařík, ředitel Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR.
V souvislosti s plněním akčního plánu centrum Rosa spustilo bezplatnou telefonní linku pro oběti a rozšířilo počet lůžek v krizových bytech, sdělila novinářům Branislava Marvánová Vargová, předsedkyně Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách. Ředitelka organizace proFem potvrdila, že se dokončuje příprava PORTu, prvního komplexního centra pro oběti.