Tak tu máme další soud, který momentální prezident Miloš Zeman prohrál. Stane se. On ovšem pořád něco prohrává, tak se nabízí otázka, jestli vnímá realitu a zná-li vůbec meze svých pravomocí.

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl Zemanovu stížnost proti verdiktu, podle kterého musí rozhodnout o jmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem. Nesmí při tom hodnotit jeho odbornou či morální způsobilost, což přísluší jen vysoké škole.

„Spory o jmenování Ošťádala a také historika umění Jiřího Fajta se vlečou od roku 2015. Zeman je dosud profesory nejmenoval. U Ošťádala argumentoval jeho údajnou spoluprací s komunistickou Státní bezpečností (StB)… Městský soud v Praze v roce 2018 rozhodl, že prezident je povinen návrhu na jmenování vyhovět, ledaže by zjistil, že jmenovací řízení bylo zatíženo vadami, které by mohly mít vliv na jeho výsledek. Podle městského soudu tak může prezident posuzovat zákonnost jmenovacího procesu, nikoliv kvalifikaci a osobnostní předpoklady konkrétních adeptů… ‚Byť tedy stěžovatel (prezident) tvrdí, že orgány vysoké školy vycházely z neúplných informací, je nutno uzavřít, že stěžovatel zjevně nerespektoval závazný právní názor vyslovený v předcházejícím zrušujícím rozsudku městského soudu, který stěžovateli stanovil mantinely, v nichž se může v rámci svých rozhodovacích kompetencí při jmenování profesorů pohybovat,‘ stojí v rozhodnutí NSS.“ (ČTK)

Hrad také v minulosti tvrdil, že na jmenování profesorem není právní nárok a že prezident nemůže bezmyšlenkovitě podepisovat návrhy. Soud ale sdělil, že v tomto případě nejde o ústavní pravomoc, ale o pravomoc založenou zákonem o vysokých školách.

Takže spousta ztraceného času, energie a prostředků, aby si Miloš Zeman mohl dopřát pocit, že je pánem. Jenže není. Pokud mu někdo nebyl ani po předchozí prohře schopen účinně vysvětlit, že se mýlí, ukazuje to na atmosféru, jaká na Hradě asi vládne. Už jsme to zažili v kauze neexistujícího článku Ferdinanda Peroutky „Hitler je gentleman“. Jenže pokud někdo vydrží vedle takové osoby, musí to být úředník nadaný značnou dávkou stoického přístupu k životu nebo cynismu. Je celkem jedno, jak to nazveme. Bylo by pro zemi dobře, aby Zeman opustil funkci co nejdřív. Prezidentování „českého Trumpa“ působí rozkladně.