Podivná móda se šíří českou politikou. Nejvyšší ústavní činitelé se před kriticky naladěnými občany dávají na útěk, zbaběle se před nimi schovávají. Premiér Babiš hledal před pár dny v Náchodě záchranu před hloučkem pokojných demonstrantů v nádražní kanceláři. A v sobotu se prezident Zeman nechal potají provést na sjezd „své“ Strany práv občanů–zemanovci zadním vchodem. Proč? Protože před hlavním vstupem na něj čekalo několik lidí s protestními transparenty.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

V sále kongresového Top Hotelu na pražském Chodově si Strana práv občanů–zemanovci v sobotu 7. března volila nové vedení. Na tu slávu si pozvali svého čestného předsedu a tak trochu maskota Miloše Zemana, jehož jméno v názvu strany napřed bylo, pak zas nebylo a teď už tam zase je. Přáli si, aby přednesl projev. A to není jenom tak, to je veliká čest, jaké se hned tak někomu nedostane. Jenom těm nejlepším. Například komunistům. A tak se na příjezd pana prezidenta všichni těšili. Určitě i skupina demonstrantů ze známého aktivistického spolku Rebelové a pár občanů, kteří je přišli podpořit. Jenže se nedočkali.

Prezident republiky před nimi zkrátka a dobře utekl. Nikdo ho ani nezahlédl. Zachoval se jako ustrašený malý kluk, který rozbil okno, a tak se kolem naštvané sousedky, která na něj s rukama v bok čeká přede dveřmi, proplíží na dvorek a vklouzne do domu zadem. U malého uličníka omluvitelné. Pro hlavu státu nedůstojné. Velmi nedůstojné. To se tak bojí několika lidí, kteří s ním nesouhlasí, že mu to stojí za takové ponížení? Prezident snad přece má důstojně vkráčet hlavním vchodem, bez ohledu na to, že u něj postává hlouček nespokojených lidí s červenými trenýrkami. Z nichž většina jsou ještě ke všemu ženy. Budí poněkud divný dojem, když se vrchní velitel ozbrojených sil, jen aby se jim vyhnul, sune do budovy tajně, vchodem, kde by člověk čekal spíš vozíky s prádlem a pikolíky odvážející kufry.

Jen co byl ale prezident Zeman uvnitř, mezi svými, hned mu zas sebevědomí narostlo. Pustil se do promluvy o volbách a mimo jiné varoval před „koalicí neúspěšných“. Není ale tak úplně jisté, jestli právě taková slova zrovna na tomto sjezdu byla tím nejvhodnějším. Jestli nebyla tak trochu – jak praví známé rčení – řečmi o provaze v oběšencově domě. Ale strana, která v posledních sněmovních volbách dosáhla obdivuhodného výsledku 0,36 procenta, to možná bere jinak.

Při slávě a gratulacích nově zvolenému předsedovi SPOZ Martinu Šulcovi, zaměstnanci Kanceláře prezidenta republiky, už žádné kritické transparenty, natožpak pověstné trenýrky nehrozily, takže se pan prezident mohl konečně uvolnit ve společnosti svých spřízněných duší. Dorazil například Jaroslav Vodička, dříve konfident komunistické Veřejné bezpečnosti, dnes předseda Svazu bojovníků za svobodu. A nechyběl ani Zemanův přítel Zdeněk Zbytek, bývalý velitel tankové divize, který dva týdny po 17. listopadu 1989 na jiném sjezdu nabídl, že pošle svoje tanky na Prahu k obraně socialismu. Dnes to zapírá. Hodí se do party. Jeden, snad z nostalgie nad časy dopadajících pendreků, udílí medaili komunistické „mlátičce“ Ondráčkovi a vymlouvá se, druhý lže a zapírá, no a třetí se s ochrankou plíží zadem. A to prosím v den, kdy si připomínáme památku pana prezidenta Masaryka.

Autorka je řadovou členkou TOP 09.