KOMENTÁŘ / Prezident Petr Pavel pozdržel podepsání důchodové reformy. Využil sice svého práva, udělal to ale nešikovně. Ať jsou vysvětlení jakákoli, není vlastně jasné, čeho chtěl dosáhnout. Tedy kromě toho, že vyslal vzkaz, že se pokusí na Pražském hradě přece jen budovat další mocenské centrum, ačkoli Česká republika je parlamentní demokracií.
Petr Pavel váhal s podpisem do poslední chvíle. Nakonec zákon podepsal, posunul tím však jeho platnost o jeden měsíc. To není gesto, které by mělo váhu, není to ani vyjádření silného názoru, je to prostě jen takové nesmyslné váhání, které nakonec vyzní spíše dětinsky. Vládu tak trochu potrestal, ale vyšlo z toho plácnutí do vody.
Není to první případ, kdy se ukazuje, že prezident poněkud příliš podléhá svým poradcům. Udělali závažnou chybu v případě soudce Fremra a mohou klidně dělat chyby dál. Ovšem tou největší chybou může být snaha tlačit Petra Pavla do pozice, která mu nepřísluší. Sem patří například snaha spolurozhodovat o ekonomických otázkách. Od toho totiž opravdu máme vládu.
Zdálo se, jako by se prezident chtěl tak trochu „zarozhodovat“, ale zase ne příliš. Veto se mu zdálo příliš, podepisovat hned se mu asi nechtělo. Nebo mu někdo poradil, aby to nedělal. A tak teď slyšíme o příliš rychle vyhlašovaných opatřeních, která se o čtyři týdny odsunou. Kromě ztráty pro státní pokladnu z toho nic kloudného nekouká.
Je dobré také zmínit ono načasování nepopulárních reforem. Fialova vláda s nimi nezačala dříve právě kvůli volbě prezidenta republiky. Kdyby to udělala, Andrej Babiš by měl tak nabito, že by všechno klidně mohl dopadnout jinak. Bylo nutné čekat, aby neusedl na Pražském hradě, protože on by nepochybně dokázal z každého šetření vytřískat politické body.
Petr Pavel je dobrý prezident. Je to člověk, za kterého se ani v nejmenším nemusíme stydět. Chová se slušně, podporuje prozápadní zahraniční politiku vlády a díky němu už člověk nepociťuje ten fyzický pocit strašlivé trapnosti a frustrace, který jsme tady prožívali deset let. Politiku se ale teprve musí naučit a možná by to měl dělat trochu jinak než za pomoci poradců, z nichž většina je tak nepolitická, až z toho jde hlava kolem.
Prezident má samozřejmě právo s jakýmkoli krokem vlády nesouhlasit. Ale snažit se prosazovat vlastní politiku v ekonomice státu, od toho tady Petr Pavel není a nemá být. Máme sice přímou volbu, ale to je jen chyba těch politiků, kteří ji prosazovali. O žádný silnější mandát nejde. Vládne tu vláda a tak to má být.