Miloš Zeman zahájil frontální útok na city svého voličského jádra, „dolních deseti tisíc“ (či spíše pár milionů). Situace je bohužel taková, že vzhledem k davové hysterii ohledně běženců a muslimského nebezpečí teď osloví nesrovnatelně více lidí než jen to své tvrdé jádro a také daleko víc, než by jich oslovil dříve.

Cílený útok provedl tentokrát v Blesku.cz, aby ho snad někdo z potenciálních příznivců nepřeslechl. Zrekapituluji jen nejdůležitější  momenty. Hlavní sdělení zní: Za prvé: „Nikdo vás sem nezval.“ Za druhé: „Když tu jste, musíte respektovat naše pravidla.“ A konečně: „Když se vám to nelíbí, běžte pryč.“ K tomu za prvé: ti lidé nejdou k nám, ale někam jinam, bohužel přitom nemohou náš zemský ráj na pohled např. přeletět (už třeba jen proto, že na to nemají peníze ani vybavení). Za druhé: náš pan prezident může v některých ohledech působit zejména na příchozí z Afriky jako velká autorita, ale v tomto případě se obávám, že pouhé důrazné „Huš, huš, oškliví, ať už vás tu nevidím“ na ně nějak výrazněji zapůsobí. Pan prezident dále navrhuje  nasadit proti vetřelcům armádu. To na jednodušší povahy působí jako razantní krok (podobně jako např. vyvěšení fangle EU na Pražském hradě). Vojáků má být prý 1500, musí o tom rozhodnout vláda, armádní špičky zatím jen sdělily, že s nimi o tom prezident mluvil. Měl by mít taky nějaké bližší představy, co tam ti vojáci mají dělat (tj., co jiného než řinčet zbraněmi). Přitom jde o nasazení armády proti neozbrojeným civilistům, a to by mělo být zdůvodněno něčím artikulovanějším, než že máme všichni plné kalhoty (tedy všichni ne, ale je hodně takových a pan prezident by toho rád politicky využil).

Ale hlavně a především: těžko se mi zápasí s podezřením, zda se snad pan prezident tak trochu maličko nepokouší o jakési repete toho, co mu nevyšlo bezprostředně po volbách do PS v říjnu 2013. Tedy o politickou manipulaci veřejností, která není zase až tak nevinná. Zemanova virtuální řeč k národu má totiž i mezinárodně politický rozměr.

Prezident prohlásil, že imigrační vlna vznikla bláznivým nápadem podniknout invazi do Iráku, pak bláznivým nápadem dělat pořádek v Libyi, totéž v případě Sýrie. Odpovědnost za uprchlickou vlnu mají právě ty režimy, které svými hloupými akcemi tuto vlnu vyvolaly. Tedy především USA za Bushe i za Obamy a ti v Evropě a v ČR, kteří tyto režimy podporovali, doplňuji já. „My“ naproti tomu bychom měli usilovat o potlačení teroristických režimů, jmenovitě Islámského státu, a tím prý odpadne základní příčina migrace. Lví podí na potlačení  mají mít „modré přilby“. Pan prezident už nedodal,  že k tomu se samozřejmě musíme spojit s Vladimirem Vladimirovičem, už jen proto, že o „modrých přilbách“ svým vetem spolurozhoduje, ale zrovna tohle on přece ani dodávat nemusí.

To, co pan prezident říká, sice na první pohled to vypadá jako fantazírování,  ale zdaleka to není tak nevinné. Proto je třeba jasně a srozumitelně říci: za prvé: zásah v Iráku, Sýrii i Libyi byl nutný, jednak proto, že to byly křiklavě nelidské režimy, jednak proto, že byly ve své divoké nelidskosti naprosto politicky nevypočitatelné, a proto představovaly pro bezpečnost západního společenství soustavnou hrozbu (a pro Vladimira Vladimiroviče, jakož ostatně i pro jeho předchůdce, byly soustavným zdrojem nadějí).

Problém není v tom, že tam Západ zasáhl, ale že zasáhl málo a neúčinně. Není vyloučené, že to bude muset napravit. A za druhé: podle mého názoru není vůbec žádná náhoda, že s tím  pan prezident přišel zrovna teď, během prázdnin, kdy jsou všichni na dovolených, pozornost ochabla a dá se prosadit na vlně rozpoutané hysterie leccos, co by jinak nešlo. Neberme to na lehkou váhu! Není vůbec žádná náhoda, že se už zase blíží výročí 21. srpna, den, na který zatím nevyšlo místo mezi našimi státními svátky. Slavme ho tedy  v nadcházejících dnech opět, alespoň virtuálně, ale o to pozorněji jako „Den dobré paměti“, a tím spíš, když náš prezident vede zrovna takovéhle řeči.

Bohumil Doležal