Prezident Miloš Zeman (čestný předseda SPO, dříve ČSSD, OH, OF, KSČ) je člověk spíše levicový, což bylo na jeho předčasném novoročním poselství opět znát, byť méně než vloni.

Pan prezident ocenil růst průměrné mzdy za poslední rok o více než tisíc korun měsíčně, což povede i k významné valorizaci důchodů. Je také spokojen s nízkou mírou nezaměstnanosti (byť za Klausových vlád byla při srovnatelném růstu ekonomiky míra dlouhodobé nezaměstnanosti ještě nezanedbatelně nižší) i s nízkými relativními rozdíly v bohatství mezi lidmi.

Přebytkový rozpočet je podle něj dosažen nejen díky růstu ekonomiky, ale i díky lepšímu výběru daní a zamezování daňovým podvodům. Nezabýval se však otázkou, zda vyšší výběr už tak extrémně vysokých daní (historicky i v porovnání se světem) nepoškozuje ekonomiku. Šéf NKÚ naproti tomu tvrdí, že snižování vládního deficitu pomáhá zejména pokles investic, který pan prezident také zmínil, avšak odděleně od na první pohled dobrého hospodaření vlády. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) navíc dodává, že hospodaření výrazně pomáhá také dobré čerpání fondů, které nám poskytuje Evropská unie (ať už jsou tyto peníze využity vhodně, či nikoli).

Pan prezident se také zapomněl pochlubit, že souhlasil s deficitem rozpočtu na příští rok ve výši 60 miliard korun. Pokud opravdu splácí 60 tisíc měsíčně ze svého prezidentského platu, bude splácet schválený deficit na příští rok přes 80 tisíc let. Pak bude moci začít splácet dluhy, které způsobila jeho vláda (v době relativně dobrého vývoje ekonomiky). Možná mu půjde splácení rychleji, pokud omezí výdaje Pražského hradu v položce „ostatní výdaje“ a nebude slavit výročí svého nástupu do funkce s 900 svými kamarády za státní peníze.

Pan prezident by si přál zejména rozvoj stavebnictví. I v tom je podobný Hillary Clintonové, která má také tendenci určovat odvětví ekonomiky, která by měla být rozvíjena. Proč si pan prezident nepřeje raději rozvoj zdravotnictví, ve kterém se hospodaří dosti neefektivně, nebo rozvoj maloobchodu, který čelí obrovským rizikům, nákladům a hrozbám pokut ze strany současné vlády?

Je velmi nespokojený se zbytečnou a obrovskou podporou solárních panelů. To je snad jediná věc, na které se s Hillary Clintonovou neshodne. Ta by naopak chtěla dotovat výstavbu či provoz více než půl miliardy solárních panelů. Měli bychom proti solárním baronům bojovat, byť vysokou podporu způsobil parlament v roce 2005. Doplňme pana prezidenta, že pro podporu panelů hlasovala většina tehdejších poslanců za ČSSD, KSČM, KDU-ČSL (včetně části dnešní TOP 09) a US-DEU. Proti byli pouze všichni poslanci za ODS.

Dále se pan prezident zmínil, že by snížil některé sociální dávky. Předpokládejme, že měl na mysli, aby byly adresnější. Zároveň však pan prezident mezi sociální dávky nepočítá plošnou a zdaleka největší dávku, totiž starobní důchody. Ty by naopak výrazně zvýšil. Jeho sociální politika by tedy v součtu byla jistě nákladnější než sociální politika posledních vlád.

Reorganizace policie měla být podle Zemana včas projednána se státními zástupci a oponenti policie zase neměli přeceňovat šéfa jednoho policejního útvaru, jehož velká akce vedla pouze k odhalení nezdaněných kabelek Jany Nagyové.

Pan prezident je smutný z Brexitu, protože oslabuje Velkou Británii i Evropskou unii. I v tomto směru v sobě pan prezident nezapře levicového federalistu, nicméně proti Brexitu byli i někteří pravicově smýšlející lidé. Nechce však svádět vinu na Brity. Větší část viny podle něj leží na současném byrokratickém vedení EU, které je neschopné a odcizuje se občanům.

Důležitá je zahraniční diplomacie, která vede k lákání zahraničních investorů, zejména těch s vysokou přidanou hodnotou. Proto jsou prý důležité podepsané dohody s Čínskou lidovou republikou. Na Svobodném fóru jsme vás již informovali, že se ve skutečnosti jedná zatím převážně o nákupy stávajících podniků Číňany, nikoli o výstavbu nových investic. Nevysvětlenou otázkou je také, proč bychom měli upřednostňovat zrovna čínské investice a ne třeba brazilské či české. Stejně tak není zřejmé, proč chce pan prezident jakkoli zvýhodňovat investice s vysokou přidanou hodnotou. Nepřipravujeme se tak o ostatní investice? [ctete]83064[/ctete]

Pan prezident nemá nic proti tomu, abychom pomáhali provizorním uprchlickým táborům ve státech sousedících s oblastmi konfliktu a abychom pomáhali např. Itálii. Nic pro to však za několik posledních let neudělal. Pomoc Turecku, Jordánsku či Itálii ze strany České republiky je přece z celkového pohledu přehlédnutelná. Nevšiml si snad pan prezident, že migrační krize nezačala až teď? Varuje také před umisťováním cizích kultur (muslimů apod.) u nás.

Má rád razantní styl Donalda Trumpa (pravicová Republikánská strana) a jeho boj proti ilegální migraci i proti Islámskému státu. Cílem Donalda Trumpa však je mimo jiné, aby migranti nebyli posíláni z Evropy do Spojených států. Opravdu má prezident Zeman stejný cíl? Jak Svobodné fórum již informovalo, málokdo má v zahraniční politice tak rozdílné názory jako Donald Trump a Miloš Zeman. Prezident Zeman dokonce Svobodnému fóru sdělil, že bude tajit, zda je i po zrušení sankcí vůči nepřátelskému íránskému diktátorskému režimu hlásícímu se k nebezpečnému výkladu islámu odpůrcem „radaru v Brdech“. Stejně tak nechtěl sdělit, zda má nějaký jiný plán obrany České republiky proti balistickým střelám s jadernými hlavicemi (z Íránu, Pákistánu či severokorejských ponorek…). Skoro to vypadá, že prezident žádný plán nemá a jeho mlčení je vedeno snahou nerozhněvat si své voliče. [ctete]85135[/ctete]

Vloni pan prezident dokonce popřál lidem, zejména bohatším, vysoké daně, čímž se dostal do hlubokého rozporu s Trumpovou politikou a naopak zněl jako Hillary Clintonová se svými předvolebními levicovými sliby.