Miloš Zeman není podle senátního bezpečnostního výboru schopen vykonávat úřad prezidenta republiky. O tomto návrhu zbavit Zemana funkce hlavy státu bude příští týden rozhodovat senát. Jeho případný verdikt o nezpůsobilosti Zemana zastávat prezidentský úřad by musela podle ústavy potvrdit sněmovna. Novinářům to dnes řekl předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý). Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček označil rozhodnutí senátního výboru za útok na ústavnost, svobodu a demokracii. Krok skupiny senátorů podle něj vyvolává vážné podezření z trestného činu rozvracení republiky.
Zeman podle Fischera ve svých výrocích mimo jiné z kauzy Vrbětice ukázal, že je dezorientován, špatně cituje ústavu a vykládá si realitu způsobem, která zaměňuje následek za příčinu. „Nekoná v souladu se svým slibem, vůči sdělovacím prostředkům vystupuje v rozporu s Listinou základních práv a svobod,“ uvedl předseda výboru.
Výbor podle Fischera čerpal ze Zemanových veřejných výroků. Předseda výboru poukázal mimo jiné na Zemanovo opakované prohlášení, že vyšetřovacích verzí výbuchů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 je více. Zeman to opakovaně uvedl navzdory opětovným vyjádřením vyšetřovatelů, tajných služeb i premiéra Andreje Babiše (ANO) o jediné vyšetřovací verzi, podle níž jsou za výbuchy agenti ruské tajné služby.
Vyjádření prezidenta v případu Vrbětic je podle Fischera vyvrcholením Zemanových výroků, které ohrožují bezpečnost ČR. Prezident nedokáže odlišit utajovanou informaci od veřejné, uvedl předseda výboru. Poukázal také na to, že Zeman ke kauze Vrbětic vystoupil až po týdnu po odhalení celé záležitosti.
„Zcela lživý útok organizované skupiny senátorů na prezidenta republiky je útokem na ústavnost, svobodu a demokracii,“ napsal na twitteru Ovčáček. „Krok skupiny senátorů vyvolává vážné podezření z trestného činu podle § 310 trestního zákoníku – rozvracení republiky,“ uvedl. Později dodal, že jde „o organizovaný pokus o státní převrat ve stadiu zrodu“. „Orgány činné v trestním řízení by měly neprodleně samy od sebe konat,“ doplnil.
Ústava uvádí, že „nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom poslanecká sněmovna a senát“, pravomoci hlavy státu přecházejí na předsedu vlády, sněmovnu a senát.
Horní komora už předloni navrhla ústavní žalobu na Zemana. Vytýkala mu nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády nebo vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou ČR. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Sněmovna, v níž mají většinu Zemanovi podporovatelé z řad ANO, ČSSD, KSČM či SPD, ale předložení žaloby neschválila.