Prezident Miloš Zeman vetoval novelu o státním rozpočtu na rok 2022. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Na webu Pražského hradu to ve čtvrtek uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Důvodem výše příjmů je skutečnost, že v případě fyzických osob vychází ze snížené daňové sazby. Tím vzniká ztráta ve výši 90 miliard korun. Prezident Zeman píše, že předpokládal, že při zrušení superhrubé mzdy bude daňová sazba vrácena zpět na původní úroveň.
Poslanecká sněmovna má nyní možnost prezidentovo veto přehlasovat. K tomu je potřeba 101 poslanců, vládní koalice má k tomu k dispozici 108 poslanců. Hlasování by se mělo uskutečnit na řádné schůzi, pravděpodobně se tedy novelou budou zabývat od úterý 15. listopadu.
Podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové má toto Zemanovo rozhodnutí jiné opodstatnění. „Veto Miloše Zemana je zejména výrazem jeho nespokojenosti se škrty v rozpočtu Lesní správy Lán,“ reagovala na svém twitteru. Ředitel Lesní správy Miloš Balák byl v minulosti odsouzen za manipulace s veřejnými zakázkami a prezidentem Zemanem následně omilostněn. Balák v čele příspěvkové organizace Kanceláře prezidenta republiky zůstal. V říjnu na svůj post rezignoval s tím, že odejde na konci roku.
V roce 2020 sněmovna schválila návrh tehdejší vlády Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy. Premiér tehdy Zemanovi slíbil, že zákon bude po dvou letech změněn.
Sněmovna 18. října schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 280 miliard na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard korun. Poslanci ale schválili dva koaliční návrhy, které zvýšily výdaje i schodek o dalších 45 miliard korun.
Letos v srpnu Miloš Zeman vetoval zákon, který by snížil státní platby do zdravotnictví a od roku 2024 je valorizoval jako důchody. Podle prezidenta představuje tato novela, kterou chce vláda ušetřit 14 miliard korun, riziko zhoršení kvality a dostupnosti zdravotní péče. Poslanecká sněmovna ovšem veto přehlasovala. Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Od roku 2024 bude zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu.