Ve vídeňském volebním štábu rakouských zelených začali dnes před půl šestou večer otevírat láhve veltlínského zeleného. Alexander Van der Bellen se stal novým rakouským prezidentem. Kandidát nahnědlé strany Svobodných Norbert Hofer krátce na to přiznal porážku.
Tato volba má v roce brexitu, Donalda Trumpa a výrazném nástupu antiliberálního populismu svojí zvláštní symboliku.
Německý časopis Zeit přinesl o Alexandru Van der Bellenovi článek s titulkem „Uprchlické dítě“ (Ein Flüchtlingskind). Van der Bellen je totiž potomkem nizozemských aristokratů, kteří se etablovali v carském Rusku a jeho dědeček musel utéct před bolševickou revolucí do tehdy ještě svobodného Estonska. Zde si Van der Bellenův otec našel ženu – Estonku, ale nedlouho na to po vpádu Sovětského svazu rodina uprchla před Stalinem do Pruska. Po složité cestě se ocitli ve Vídni, kde se nynější rakouský prezident narodil v roce 1944. Následně ale byli Van der Bellenovi opět na útěku, neboť Sovětská armáda vstoupila v roce 1945 do Vídně. Proto byl Van der Bellenův život včetně jeho univerzitní kariéry a politické dráhy u sociálních demokratů spojen s Tyrolskem a s městem Insbruckem, který obsazovali na konci války Američané.
[ctete]88669[/ctete]
Uprchlické dítě Van der Bellen se stává prezidentem v turbulentní době imigrační krize. Rakousko v posledních dvou letech zažilo dramatický uprchlický exodus a na jeho území již žije půlmilionová muslimská menšina. Množí se i případy násilí. Nelze se příliš divit, že se v této atmosféře krajního znepokojení mnoha Rakušanů stal horkým favoritem na prezidenta Norbert Hofer, který je známý svojí výraznou protiuprchlickou rétorikou. Přesto dali rakouští voliči přednost umírněnému politikovi.
Rakouský prezident má podobně jako český prezident spíše ceremoniální funkci. Od Miloše Zemana jsme se ale dozvěděli, že populistická hlava státu může napáchat navzdory svým nízkým pravomocem opravdu otřesné ceremonie, které společnost silně poškozují.
Norbert Hofer by měl navzdory své nacionalistické pověsti a zjevným proruským sympatiím zřejmě o poznání vyšší kulturu při výkonu funkce, než má Miloš Zeman. I tak je ale pro současnou znejistěnou Evropu mnohem příznivější volba Van der Bellena. Už proto, že z ní Zeman ani Putin nemohou mít takovou radost, jakou by mohli mít z Hofera.
