Prezidenti osmi členských států Evropské unie, včetně České republiky, dnes vyzvali unijní země, aby umožnily okamžitě udělit Ukrajině status kandidáta EU a zahájit přístupová jednání. O společném otevřeném dopise informoval Pražský hrad.
Prezidenti Bulharska, Česka, Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, Slovenska a Slovinska vyjádřili pevné přesvědčení, že Ukrajina si zaslouží perspektivu přistoupení k EU.
„Vyzýváme proto členské státy EU, aby Ukrajině projevily maximální politickou podporu a umožnily institucím EU podniknout kroky k okamžitému udělení statusu kandidátské země EU Ukrajině a k zahájení procesu přístupových jednání,“ uvádí se v otevřeném dopise.
Státy EU podpořily synchronizaci energetické sítě s Ukrajinou
Státy Evropské unie chtějí v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zavést nová společná opatření proti rostoucím cenám energie. Podporují také nouzovou synchronizaci k propojení energetické sítě EU s ukrajinskou sítí. Po jednání unijních ministrů energetiky to dnes řekla francouzská ministryně Barbara Pompiliová. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela v Bruselu navrhl zavedení povinných nouzových zásob plynu v rámci unie. Česko má podle něj dostatečné zásoby energií do konce této topné sezony.
Ministři debatovali o rizicích, která plynou z ruské agrese, a následných unijních sankcích. Podle eurokomisařky Kadri Simsonové musí být EU připravena na chvíli, kdy bude Ukrajina potřebovat nouzové dodávky energie, a proto je důležitá široká podpora, kterou ministři vyjádřili synchronizaci ukrajinské rozvodné sítě s tou unijní. Její provedení však nebude otázkou několika hodin, ale spíše dnů či týdnů, upozornila komisařka.
Samotné EU podle francouzské ministryně Pompiliové nedostatek energií v současnosti nehrozí. „Analýza komise ukázala, že v krátkodobém výhledu je riziko pro energetickou bezpečnost nízké,“ prohlásila politička, jejíž země v současnosti ministerským jednáním předsedá.
Podle Síkely má nyní dostatek zásob i Česko, EU by si však do budoucna měla zajistit širší zdroje a snížit svou závislost na Rusku. Ministři se podle něj bavili i o tom, jak nahradit výpadky dodávek ruského plynu či ropy, kdyby se Rusko rozhodlo v reakci na tvrdé sankce omezit jejich přísun do Evropy.
„Chtějí se využít všechny možné kanály, pokud by k výpadkům došlo,“ prohlásil po jednání český ministr. EU například vyjednává s řadou zemí o možných dodávkách zkapalněného plynu, které by částečně mohly pokrýt výpadek z Ruska, jež pokrývá 40 procent trhu.
Řada ministrů se shodla, že válka na Ukrajině je pro unii zlomovým momentem pro budoucnost energetické bezpečnosti. Například německý ministr hospodářství Robert Habeck, jehož země teprve v reakci na invazi pozastavila projekt nového plynovodu z Ruska Nord Stream 2, prohlásil, že Německo je na Rusku závislé příliš. „Toho se musíme zbavit,“ řekl novinářům s tím, že jeho země musí být připravena na „radikální kroky“.
Síkela také navrhoval, aby EU do budoucna kromě již povinných rezerv ropy zavedla pro dodavatele povinnost držet na topnou sezonu zásoby ve výši 30 procent dodávek. Ministr podotkl, že Česko již podobné pravidlo má. Evropská komise chce v březnu představit nové energetické návrhy, mezi nimiž mají být i rezervy plynu.