Třiadvacet z osmadvaceti států Evropské unie a pětadvacet z devětadvaceti států NATO má docela jiný názor než prezident Miloš Zeman na nezávislost Kosova (včetně země, kterou reprezentuje). V normální zemi by normální prezident takový námět nejprve projednal s ústavními činiteli a ne naopak. Jednání prezidenta je ostudou pro Českou republiku a diplomatické diletantství.

Nikdo nemůže myslet vážně, že by strategie například takového Toga (nejprve uznat a pak uznání odvolat) pomohla současné neduhy v Kosovu vyřešit. Myslí si snad někdo, že když se odvolá uznání státu, že se například tamní korupce či problém srbské menšiny vyřeší? Naopak.

Prezident Zeman jako argument uvádí, že stát, v jehož čele jsou válečníci zločinci, nepatří do společenství demokratických států. Škoda jen, že si taková silná slova dovolí jen na ty nejmenší. Na toho největšího v Moskvě si netroufá, a dokonce mu poklonkuje.

Prezident má hájit české zájmy a těmi jsou dobré vztahy v Evropě. Bohužel reakci kosovského premiéra, který zrušil svou účast na čtvrtečním zasedání Visegrádské čtyřky v Praze, které se účastní i země západního Balkánu, se nelze divit. Když už si vláda prezidenta tolik hýčká, měla by se za něj alespoň omluvit.

Autor je místopředseda TOP 09.