Matematik a miliardář Karel Janeček se rozhodl kandidovat na prezidenta republiky. Ve skutečnosti tím příliš nepřekvapil. Po jeho proslovu při vyhlašování výsledků ankety Český slavík se očekávalo, že svoji prezidentskou kandidaturu dříve či později oznámí, a tak se také stalo. Janeček je v první řadě megaloman, a to natolik velký, že navenek působí až bláznivým dojmem. Co tedy čekat od jeho angažmá při volbě prezidenta?
Aby bylo jasné, o co v případě Karla Janečka jde, stačí si přečíst, co píše na svých webových stránkách, kde svůj záměr ucházet se o post hlavy státu vysvětluje: „Stojíme na křižovatce dějin. Procházíme testem naší civilizace. Máme výjimečnou a prvotní možnost dosáhnout kvalitativního skoku ve vývoji naší společnosti hlubokým poznáním světa i sebe. Jsem přesvědčen, že uspějeme jen tehdy, pokud do našich životů přijmeme lidské hodnoty, na jejichž vrcholu stojí svoboda,“ zdůrazňuje Janeček.
Těžko tato slova vnímat jinak než jako výplod megalomanského matematika a miliardáře, který má dojem, že díky svým matematickým výpočtům došel k tomu, jaká je naše ideální budoucnost, a díky svým penězům je přesvědčený o tom, že ji může uskutečnit. Takže má pocit, že nám ji všem musí zjevit a jako budoucí hlava státu nás k ní posléze i dovede.
Křižovatka dějin, test naší civilizace, kvalitativní skok atd. – to nejsou slova vědce ani úspěšného podnikatele, ale proroka a mesiáše, který propadl své představě o tom, že dohlédne dál než zbytek společnosti a že právě on bude stát na začátku velké změny k lepšímu.
A přesně v tomto duchu miliardář, který se považuje za vizionáře, pokračuje: „Vidím společnost, která je spravedlivá a svobodná, kde má každý naplněny základní životní potřeby, lidé jednají zodpovědně, uvědoměle a lidsky, konstruktivně řeší problémy, jsou kreativní a starají se o vznešený odkaz minulosti,“ stylizuje se Janeček, možná nevědomky, do bájné kněžny Libuše („Vidím město veliké, jehož sláva bude hvězd se dotýkati.“).
Janečkovy prorocké vize
A pokračuje: „Vidím, jak učinit z České republiky úspěšnou zemi, která je pro ostatní vzorem. Vidím stát, který je oporou pro své občany. Vidím zemi, kde mají lidé vztah k přírodě a odpovědnost ji chránit. Vidím také společnost, která na nikoho nezapomíná a dokáže těm nejslabším pomoci. Vnímám, že existuje mnohem více věcí, které nás spojují, než těch, které nás rozdělují. Naše země bude plná radosti, pokud se její lidé naučí převzít odpovědnost za své životy. Abych mohl přispět k realizaci této vize, nabízím své služby lidem a kandiduji na prezidenta České republiky.“
Krásná slova. Vlastně nemá smysl s nimi vůbec polemizovat. Jen forma, kterou jsou napsaná, na první přečtení každého nutně utvrdí v tom, že nejde o nic jiného než o blouznění megalomana. Něco takového zkrátka nelze brát vážně.
A stejně tak nelze brát vážně ani Janečkovu kandidaturu na prezidenta. Bez ohledu na to, kolik peněz miliardář a matematik za svoji prezidentskou kampaň utratí, každému, kdo ho uslyší promluvit, to dojde. Karel Janeček má prorocké vize a blouzní.
Janeček rovněž blouzní, když je přesvědčený o tom, že v prezidentské volbě postoupí do druhého kola. Nepostoupí. To by se mohlo stát pouze v tom případě, pokud by jeho blouznění propadla velká část občanů České republiky, což se s vysokou pravděpodobností naštěstí nestane.