
Prezident Petr Pavel při projevu v poslanecké sněmovně FOTO: Poslanecké sněmovna PČR / se souhlasem
FOTO: Poslanecké sněmovna PČR / se souhlasem

KOMENTÁŘ / Na středu byla svolána mimořádná schůze sněmovny k obranyschopnosti České republiky. Šlo o natolik závažné téma, že se jí zúčastnil i prezident republiky. Ten poslance a poslankyně vyzval, aby se nesnažili z obrany vytřískat politické body v předvolební kampani. To je jistě chvályhodné a v normální zemi v normální situaci by to bylo běžné. Jenže co dělat v situaci, kdy už se z toho politické téma dávno stalo. V takovém případě je naopak žádoucí, aby si někdo obrazně a možná i doslova vzal obranu na triko.
Zhoršená bezpečnostní situace v Evropě je politickým tématem už dlouho. Nejpozději od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu prostě nelze dělat, že se nic neděje. Obrana státních hranic, suverenity a vlastních občanů je přitom nejdůležitější úkol státu. Bylo by samozřejmě krásné, kdyby alespoň na tom, jak obranyschopnosti dosáhnout, panovala shoda. Jenže tomu tak není.
Válka a mír v kampani
Zažil si to koneckonců i sám prezident. Ten v kampani čelil nechutným plakátům a Babišovým řečem, které z něj dělaly pomalu válečného štváče. Faktem totiž je, že prostě určitá část našich spoluobčanů v Rusku nevidí velkou hrozbu, případně se daleko více bojí „zlého Bruselu“. I ty Andrej Babiš ve sněmovně zastupuje, byť samozřejmě v tomto ohledu nemůže konkurovat Tomiu Okamurovi.
Politická odnož Agrofertu tak soustavně kritizuje jakoukoliv pomoc Ukrajině, hlásá, že chce mír, jako kdyby ostatní chtěli válku. Podporuje sice amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale zároveň nechce vydávat víc na obranu. Neveřejné setkání s premiérem, či alespoň uzavřená schůze sněmovny představovaly možnost, jak téma probrat bez politického šaškování.
Příklad důchodů varuje
Jenže to není Babišův styl. Prezident by si mohl vzpomenout, jak to dopadlo, když chtěl podobně pomoci najít kompromis ve věci důchodové reformy. To je další věc, na které by ideálně měla existovat shoda mezi současnou vládou a současnou opozicí. Jak rychle ale ANO změnilo pozice, když majitel zavelel, asi není třeba připomínat.
Prezidentova slova jsou tak sice hezká, ale v naší dnešní realitě jsou zároveň naprosto zbytečná. ANO a SPD se rozhodly, že neveřejné schůze sněmovny se nezúčastní. Jistě, toho teď nejspíš budou koalice SPOLU a zřejmě i hnutí STAN chtít využít v kampani. To je ale naprosto logické a dokonce žádoucí. Pokud opozice dělá z obranyschopnosti politikum, pak je totiž jen dobře, když budou voliči vědět, kdo co hlásá.