V neděli 28. dubna kolem poledne se odehrála zcela normální, běžná věc, jaká ke svobodné společnosti a k fungujícím veřejnoprávním médiím neodmyslitelně patří – v publicistickém diskuzním pořadu se hovořilo o chystaném veřejném shromáždění. Konkrétně: Mikuláš Minář, zástupce občanské platformy Milion chvilek pro demokracii, v Otázkách Václava Moravce promluvil o pochodu na podporu nezávislosti justice, který v pondělí 29. dubna v 17.30 vyrazí z Hradčanského náměstí v Praze, a o navazujícím shromáždění na Staroměstském náměstí v 19 hodin. Tento prostý fakt – že se v politickém pořadu mluví o politické demonstraci – ovšem nepříčetně rozlítil pana ředitele tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky Jiřího Ovčáčka. Celý běsný sedl ke klávesnici a už to jelo.

„Reklama spolku Milion chvilek nenávisti v OVM na ČST Praha byla řádně zaplacená nebo to zase nedobrovolně zacálovali všichni koncesionáři?“ útočil snaživě na nejnižší pudy (Chybu v interpunkci panu řediteli tiskového odboru ponecháváme.)

Zdá se tedy, že pan mluvčí Ovčáček potřebuje dovysvětlit několik elementárních faktů. Z vrozené dobroty srdce a s radostí se doučování ujímáme.

Především by si pan mluvčí měl zopáknout, co je to Listina základních práv a svobod, nebo do ní poprvé nahlédnout, pokud to ještě nikdy neudělal. V článku 19 (1) by se tak dočetl: „Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno.“

V definici tohoto dokumentu by si pak dále přečetl: „Listina základních práv a svobod je dokument se silou ústavního zákona, zaručující lidská práva a základní svobody... Je součástí ústavního pořádku České republiky.“ Znění zákona č. 84/1990 Sb. o právu shromažďovacím pak upřesňuje: „Výkon tohoto práva slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se považují též průvody…“

Proč mu tedy tak strašně vadí a uvádí ho do varu, když se občané rozhodnou svého výše definovaného ústavního práva využít? Že by proto, že již předešlá shromáždění tohoto typu byla mohutná, zaplnila veliká pražská náměstí a nepěla zrovna chválu na Ovčáčkova zaměstnavatele? A rozléhala se tu i hlasitá kritika vlády, komunistů či trestně stíhaného premiéra, což následně proniklo i do zahraničního tisku. To by mohl být důvod. Ve světě podle Ovčáčka je každého kritika vlády či prezidenta Zemana, jakkoli věcného a slušného, nutno nevybíravě pozurážet a znectít. Normální, vždy korektně vystupující občanskou iniciativu například nazvat „chvilkami nenávisti“. Vzhledem k tomu, v jak útočném tweetu o tom píše, by se ale asi dalo podotknout lidové „no to říká ten pravej“.

Dál by možná bylo dobré panu mluvčímu objasnit, že když se v politickém diskuzním pořadu, jako jsou Otázky Václava Moravce, hovoří o chystaném veřejném shromáždění s politickou tematikou, je to v pořádku a úplně normální. Zvlášť když se dá důvodně očekávat, že protesty budou opět početné a proběhnou zhruba ve stovce měst a obcí po celé republice. Z jakého záhadného důvodu by se tedy zrovna o tomhle mluvit nemělo, nebo proč by organizátoři měli za zveřejnění takových informací platit? Zcela očividně přece nejde o komerční, výdělečně zaměřenou záležitost, nýbrž o svobodné vyjádření názorů a vůle určité části občanů. Odpovědi se ale zřejmě opět skrývají jen v prapodivných zákrutách mysli prezidentova Ovčáčka.

Je samozřejmě jasné, že na řeči o penězích, které jdou z „našich kapes“, celá řada občanů ochotně slyší. Zvlášť když se jim naznačí, jak mrzce (třeba k informování o nadcházejících politických událostech) jsou zneužívány. To hned krásně vzplane lidový hněv. Proto to taky dělá.

Možná by se ale pan mluvčí měl raději zajímat o to, kolik lidí je spokojeno s tím, že mohou ze svých daní přispívat například k mnohamilionovým částkám vynakládaným na Zemanovy cesty do Číny. Čili na prezidentovo podlézání brutálnímu komunistickému režimu a již naprosto nepokryté zrazování českých zájmů i vlastních tajných služeb. Nebo na stále rostoucí rozpočet hradní kanceláře. Nebo na dotace pro Babiše, které mu místo EU už asi devět měsíců platí Češi. Nebo na Mynářův penzion? Na milionové odměny za pozorování festivalů vyplácené Babišovou hejtmankou Jermanovou bůhvíkomu. A tak dále. Je toho mnoho a nemusel by ani moc hledat. Zvlášť pokud je stále zaneprázdněn hledáním neexistujícího Peroutkova článku vlevo dole.

Setrvalé používání zkratky ČST místo ČT už je pak jen dalším smutným dokladem naprostého mimoňství a bezectnosti Jiřího Ovčáčka. Od bývalého aktivního pisálka nadšeně smolícího komunistickou propagandu do stranických Haló novin zní rádobyvtipné urážky naznačující, že Česká televize je jako z dob totality, dost zvláštně. Skoro jako by se pokoušel vyhrát soutěž o mistra chucpe. Ale takový už „náš Jiřík“ je. A panu prezidentovi se líbí. Není divu. Hodí se k sobě.