Především v oboru médií v České republice nyní rezonuje nová kauza. Prezident Petr Pavel bude mít svůj podcast. Rozhovor s ním povede moderátor a šéfredaktor Info.cz Michal Půr. Po zveřejnění této informace se na prezidenta snesla kritika v několika směrech. Ty hlavní byly dva. Co si to dovoluje, mít svůj pravděpodobně nekriticky vedený podcast. A co si to dovoluje obsadit na druhou stranu zrovna Michala Půra. Na úvod je potřeba říci, že jde o zbytečnou hysterii a kauzu, která neexistuje. Proč?
Protože prezident může mít svých podcastů třeba deset, když se rozhodne. Každý s jiným moderátorem. Jeden o politice, jeden o armádě, jeden o motorkách, další třeba o chalupaření. Za celou tou kritikou stojí jednak nepochopení formátu takového pořadu a také určitá deformace, kterou okolo komunikace Hradu směrem ven mají na svědomí Miloš Zeman, Jiří Ovčáček a částečně i Václav Klaus.
Česká republika teď jednoduše není připravena na to, aby prezident vystupoval pravidelně ve svém pořadu a nedělal skandály. Václav Klaus v době svého prezidentování působil spíše dojmem pohádkového císařpána, jehož hlavní názory sice byly známy, ale do něčeho takového, jako je pravidelný podcast, by asi jen těžko šel. Zeman se pak postaral o onu deformaci. Obyvatele České republiky navykl, že když už se v nějakém rozhovoru objeví, je potřeba očekávat ostudu. Z toho, co řekne, z toho, zda urazí jen některé osobnosti, nebo rovnou celé země; zvláštním specifikem Zemanových rozhovorů v médiích pak byl fakt, že rodiče nemohli u televizních nebo rozhlasových přijímačů nechat děti kvůli obavě, že se potomci od pana prezidenta naučí ošklivá slovíčka.
Samotným jádrem kritiky potom je fakt, že se prezident bude pravidelně objevovat v pořadu, který nebude vedený kriticky, ale jeho posláním má být informování o programu a názorech Petra Pavla. A tady jde o ono nepochopení formátu. Nikdo asi nemůže čekat, že si politik zařídí investigativní pořad, ve kterém bude zveřejňovat svá pochybení a případné kauzy a ve kterém bude čelit ostrým dotazům. Od toho jsou tady soukromá a veřejnoprávní média. Ne moderátor, kterého si sám osloví prezident pro spolupráci. Je to asi něco takového, jako kdyby čtenáři radničního zpravodaje nějakého města vyčítali tiskovému odboru městského úřadu, že nepřináší negativní reportáže o starostovi.
Tady je potřeba zdůraznit, že Petr Pavel se baví se všemi médii, ochotně chodil a chodí na rozhovory, hovoří s každým. Zeman mluvil jen s dezinformátory, pochlebovači a moderátory, kteří byli mimořádně opatrní, aby mu nepoložili nepříjemný dotaz. Také se nedějí absurdity jako v době prezidentování Miloše Zemana, kdy mluvčí Ovčáček pořádal tiskové konference mluvčího Ovčáčka, a nikdo, ani samotný mluvčí, netušil, zda mluví za Ovčáčka, nebo Zemana.
Pokud jde o kritiku výběru moderátora, je to na Petru Pavlovi. Souvisí to s výše uvedeným. Nikdo by od takového podcastu neměl očekávat investigativu nebo „grilování“. Výstupem má být rozhovor plný informací, pohotově pokládané otázky a připravený moderátor, který se nebude ptát prezidenta na to, jestli má rád koprovku, jak se ptal Xaver Veselý Zemana.
Celá aférka jménem prezidentův podcast je kauza, která ve skutečnosti neexistuje.