Ilustrační foto FOTO: ČTK / Šálek Václav
FOTO: ČTK / Šálek Václav
U korespondenční volby bude zachována anonymita, zaslané hlasovací obálky budou smíchány s ostatními ve volební urně, oznámil vrchní ředitel sekce právní a konzulární ministerstva zahraničí Martin Smolek na pondělím briefingu k návrhu zavedení korespondenční volby. Zároveň uvedl, že varianta zřízení většího množství volebních místností v zahraničí by vyšla výrazně dráž a navíc by se Česká republika musela spoléhat na povolení ostatních států.
Smolek vysvětlil, že větší počet zastupitelských úřadů, na kterých by se dalo v zahraničí volit, není alternativním řešením ke korespondenční volbě. „Bylo by to nepoměrně dražší,“ řekl. Podle něj by se tato varianta prodražila asi o 15 milionů korun. Touto cestou se prý nelze vydávat také proto, že by bylo obtížné získat od každého státu povolení ke zřízení volebních místností. „V tu chvíli jsme v rukou přijímacího státu, právě kterého to stojí peníze navíc,“ dodal s tím, že se předpokládá, že by to země nepovolily.
Jiří Krátký, zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti přiblížil pro kontext skupinu českých občanů žijících v zahraničí, kterých se to týká. Jde zhruba o 600 tisíc lidí, přičemž 315 tisíc z nich žije v Evropě, zejména v Německu a ve Velké Británii a kolem 280 tisíc pak v zemích mimo Evropu, nejvíce v USA, Kanadě, nebo v Austrálii. Krátký vysvětlil, že toto číslo představuje kvalifikovaný odhad. Česká republika totiž nemá platnou legislativu, která by zavazovala české občany k povinnému přihlašování na úřadech v zahraničí.
„Je důležité sledovat vývoj počtu českých občanů v zahraničí, v posledních deseti letech rostl o necelých 50 procent,“ řekl Krátký s tím, že velký vliv na to má rozšíření možností pracovat i studovat v jiných zemích.
Čeští občané žijící v zahraničí jsou nejčastěji lidé ve věku od 35 do 45 let, většinou pracovníci v zahraničních společnostech, studenti a členové smíšených rodin. „Krajané odmítají, že by jejich vztah k ČR byl pobytem v zahraničí oslaben,“ popsal Krátký s tím, že se na řízení věcí veřejných v Česku chtějí podílet a chtějí i přispívat. Většina z nich totiž podle něj počítá s tím, že se do České republiky vrátí. Zdůraznil, že korespondenční volba je „nejsilnější a nejdlouhodobější požadavek krajanů, se kterým se setkáváme.“ Problémem jsou pro Čechy zejména vzdálenosti na zastupitelský úřad, kde se dá doposud hlasovat prezenčně.
Martin Smolek pak hovořil zejména o technických aspektech korespondenční volby. Popsal, že ministerstvo musí před volbami ověřit, na kterých zastupitelských úřadech ČR bude umožněno volit korespondenčně a následně vydat vyhlášku.
Voliči se pak písemně nejpozději do 35 dnů před volbami, nebo osobně do dvou dnů před volbami musí zapsat do seznamu voličů na zastupitelském úřadě, v jehož obvodu mají bydliště a dodat tedy také svou zahraniční adresu. Požádat lze také elektronicky prostřednictvím datové schránky, prostřednictvím portálu veřejné správy nebo informačního systému s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci.
Na základě toho jim ministerstvo nejpozději do 25. dne před volbami rozešle potřebné písemnosti. Těmi jsou dvě obálky – úřední a doručovací. Do úřední obálky volič vloží svůj vytištěný hlasovací lístek, a tu poté vloží do obálky doručovací společně s identifikačním lístkem, jehož podpisem potvrzuje, že volil svobodně. Doručovací obálku pak předá zastupitelskému úřadu. Ten všechny obálky do dne voleb uchová zapečetěné a pak je předá okrskové komisi, která je bude po ukončení hlasování otevírat a při sčítání bude také ověřovat identifikační lístky. Smolek tedy zdůraznil, že úřední obálka bude zamíchána mezi ostatní stejně jako při běžných volbách v urně, čímž bude dodržena anonymita.
Návrh koaličních poslanců na zavedení korespondenční volby podpořila vláda na začátku ledna, od minulého týdne ji projednává Sněmovna. Jednání doprovázejí silné obstrukce opozice, zatím trvalo zhruba 31,5 hodiny čistého času. Poslanci se k tématu vrátí v úterý.
Česká republika je jednou ze čtyř zemí Evropské unie, kde není korespondenční volba ze zahraničí povolena. Kromě Česka neumožňují zjednodušenou volbu dopisem ze zahraničí v EU ve Francii, Chorvatsku a na Maltě, z dalších evropských zemí také na Islandu. Ve Francii se však dá od roku 2020 volit ze zahraničí přes internet.
