Ilustrační foto FOTO: Pixabay
FOTO: Pixabay
Czexit. Pro některé politický sen, pro jiné naprosté bláznovství. Výstup České republiky z Evropské unie se periodicky stává předmětem veřejné debaty. Nejhlasitější příznivce má vystoupení z EU v SPD Tomia Okamury. Existují ale i další hnutí a strany, které jej podporují. Tento krok by pro českou ekonomiku bezesporu měl dalekosáhlé důsledky. Spotřebitelé by se mohli obávat dalšího zdražování. Současně lze očekávat značné zhoršení situace na trhu práce. Výstup z EU by ale měl i svá pozitiva. Jaká? A jak důležitá jsou v porovnání se zmíněnými negativy?
Nejlepší odhad dopadů czexitu poskytuje současné dění ve Velké Británii. To, že czexit není nejlepší nápad, dokládá i vystřízlivění tamních voličů. Průzkumy agentury You Gov z ledna 2021 ukazují, že by již pouhých 37 % Britů hlasovalo pro odchod. Důvodem jsou především důsledky brexitu.
Odchod z EU zasáhl celou britskou ekonomiku. Například z Londýna se stáhlo velké množství finančních institucí včetně JP Morgan či Goldman Sachs, pro které byl klíčový přístup na společný evropský finanční trh. Nové evropské sídlo nalezli ve Frankfurtu či Amsterdamu. Zasaženi byli ale i obyčejní spotřebitelé. Ceny v britských supermarketech se po brexitu mírně zvedly. Horší je ale situace nyní, kdy ceny nahoru tlačí nedostatek pracovníků způsobený odchodem cizinců po brexitu. Nedostatek přiživuje covidem způsobené inflační tlaky a ceny v supermarketech se v srpnu zvedly o 1,3 %, což je obrovský meziměsíční nárůst. Situace s pracovníky navíc vedla k nedostatku paliva a jídla, a to především kvůli odchodu zahraničních řidičů kamionů.
Podobné scénáře, ne-li horší, bychom mohli čekat u nás. Oproti VB, která stále platí za světovou velmoc, bychom při případném odchodu byli v daleko horší vyjednávací pozici. VB je pro EU i po vystoupení důležitým partnerem a dokázala si díky tomu s Unií dohodnout přiměřené podmínky. ČR však není ani zdaleka tak významná a EU by nám nabídla přísné podmínky, aby od odchodu odradila další evropské státy.
Zdražování v supermarketech
České spotřebitele přirozeně zajímá, zda by s czexitem přišlo další zdražování v supermarketech. Odpověď je nejednoznačná. Značně by záleželo na tom, jakou dohodu by se nám podařilo sjednat. Pokud bychom zůstali i nadále součástí evropského trhu, dopad na cenu potravin by byl minimální. Je ale pravděpodobné, že by nám EU z výše zmíněných důvodů takový návrh nenabídla.
Pokud by se tak stalo, mohl by být dopad značný. Do Česka se ročně doveze zemědělské zboží v hodnotě přes 200 miliard korun. Dováží se například máslo, brambory či jablka a vůbec ovoce. Tyto potraviny by značně zdražily. Ceny zboží by ale rostly i mimo supermarkety. Až 45 % českého dovozu pochází z EU a všechno toto zboží by mohlo podražit. Došlo by tak pravděpodobně k poklesu dovozu z evropských zemí. Ten se odehrál i ve VB. V únoru 2021 import z EU meziročně klesl o 12,5 %. Příznivci czexitu mohou namítnout, že pokles dovozu by způsobil navýšení domácí produkce. V Británii k tomu ale nedošlo. Pokles dovozu z EU v praxi vykompenzoval spíše nárůst dovozu z ostatních zemí o 18,3 %.
Krvácející trh práce
Horší než zdražování by mohl být dopad na trh práce. Lze očekávat, že bychom přišli o tisíce zaměstnanců, pocházejících především z východní Evropy. Zároveň by v očích potenciálních migrantů značně poklesla atraktivita ČR, což by nabídku pracovní síly dále snížilo.
Tento scénář se odehrál i v Británii. Z té v rámci jediného roku po brexitu odešlo až 200 000 evropských občanů. Počet evropských pracovníků přicházejících do VB klesl o 10 %. Některá odvětví byla zasažena mnohem hůře než jiná. Dle průzkumů až 60 % sběračů zeleniny odešlo či plánuje odchod z VB. V Británii také chybí až 30 000 řidičů kamionů, což způsobuje již zmíněný nedostatek paliva na čerpacích stanicích.
V Česku by situace mohla být podobná, jelikož až 13 % pracovníků jsou cizinci. Současná nezaměstnanost navíc již nyní činí pouhých 3,7 % a neobsazená pracovní místa, kterých je 358 tisíc, značně převyšují zájemce o práci. Odešla-li by i pouhá část pracujících cizinců, nedostatek by se ještě zhoršil. Zasaženy by byly především supermarkety, průmysl a sektor stavebnictví – odvětví, která již nyní trpí nedostatkem pracovní síly, kvůli němuž jsou nucena zdražovat. Odchod by tyto inflační tlaky podobně jako v Británii ještě zesílil. Zlehčujícím faktorem může být to, že na rozdíl od VB pochází velká část cizinců pracujících v ČR ze zemí mimo EU. I tak by ale mělo vystoupení na nabídku pracovníků citelné dopady.
Co odchodem získáme?
Argumenty pro odchod z Evropské unie jsou větší legislativní svoboda a úspora na příspěvcích do sdíleného evropského rozpočtu. Až šedesát procent zákonů vzniká jako směrnice EU a odchodem z EU bychom se zbavili povinnosti přijímat evropská rozhodnutí, která pro Česko nemusejí být ideální. V současnosti by se nám tato volnost hodila v otázce tzv. Green Dealu, který s sebou pravděpodobně přinese citelné zdražování elektřiny.
Druhý argument je ale spornější. ČR totiž loni z unijního rozpočtu obdržela 145,9 miliard korun a odvedla pouhých 60,2 miliard korun. Celkově tento přebytek za dobu našeho členství v EU činil bezmála 800 miliard Kč. Lze namítnout, že převod snižuje efektivitu, jelikož peníze putují z kapes firem a lidí, kteří by je dokázali využít lépe než politici. To je pravda, především uvážíme-li, že evropské peníze jsou často zneužity či použity na financování ekonomicky nerentabilních projektů. Avšak velikost našeho „přebytku“ faktor efektivity pravděpodobně převáží.
Politická prostupnost
Ať už jsou české vyhlídky při vystoupení z EU jakékoliv, czexit zůstává nepravděpodobný. Krok nemá dostatečnou politickou podporu. I přes migrantskou krizi, která tuzemskou skepsi vůči EU značně zvýšila, je většina Čechů pro setrvání v EU. Při zvážení jeho dopadů se czexit jeví opravdu spíše jako bláznovství, které by nás přišlo draho. Mnohem lepší strategií bude dále využívat nezpochybnitelných výhod EU, jakými jsou cestování, volný pohyb pracovníků či přístup na společný trh, a snažit se neduhy odstranit vnitřní reformou.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
