Novým generálním ředitelem České televize byl minulý týden zvolen šéf brněnského studia veřejnoprávní televize Jan Souček. Od 1. října tak po dvanácti letech nahradí dosavadního generálního ředitele Petra Dvořáka. Jeho konec se někteří novináři i komentátoři snaží prezentovat jako velké překvapení. Opak je však pravdou. Dosavadní generální ředitel musel dobře vědět, že v křesle generálního ředitele končí. Tedy, že získat deset hlasů v současné televizní radě bude nemožné. A takové signály musel Dvořák z mnoha míst mít.

Mezi členy Rady České televize, jednotlivými politiky a dalšími lidmi, kteří mají na volbu vliv, jednoduše převládla touha po změně. Když si odmyslíme, že Dvořák ležel některým politickým uskupením v žaludku, dvanáct let ve funkci je zkrátka dlouhé období a představa dalších šesti let Dvořáka v čele televize – celkem by tedy šlo o osmnáct let – nemálo radních i politiků považovalo za nepřijatelné. Bylo by to totiž téměř stejně dlouhé období, jako v případě ředitele Československé televize Jana Zelenky za Gustava Husáka.

Je třeba ještě připomenout, že na Janu Součkovi – jako na budoucím šéfovi veřejnoprávní televize – se shodli radní napříč „politickým spektrem“. Tedy…