Ruský kosmonaut Sergej Krikaljov byl ve vesmíru, když se zhroutil Sovětský svaz. Nemohl se vrátit domů podle plánu a na stanici Mir strávil dvakrát delší dobu, než se původně plánovalo. Prostě mu v té turbulentní době řekli, že ho nemohou dopravit zpátky na Zemi.
Jak píše ruský server Russia Beyond, „zatímco tanky jezdily po moskevském Rudém náměstí, lidé stavěli barikády na mostech, Michail Gorbačov a Sovětský svaz odešli do historie, Sergej Krikaljov byl ve vesmíru. 350 kilometrů nad Zemí byla jeho dočasným domovem kosmická stanice Mir.“
Byl přezdíván „poslední občan SSSR“. Když se Sovětský svaz v roce 1991 rozpadl na 15 samostatných států, bylo Krikaljovovi řečeno, že se teď nemůže vrátit domů, protože země, která mu slíbila, že ho vrátí zpátky, už neexistuje. Nebyl tam samozřejmě sám, ale zrovna jeho nebylo možné vystřídat, protože docházelo k organizačním změnám a rušení misí.
Mělo to být přitom všechno jinak. O čtyři měsíce dříve se 33letý kosmonaut vydal na kosmickou stanici ze sovětského kosmodromu Bajkonur, který se nachází v Kazachstánu. Jeho mise měla trvat pět měsíců a ani výcvik nepočítal s tím, že by to mělo trvat déle.
Mezitím, v srpnu 1991, došlo „dole“ k převratu. „Pro nás to bylo naprostým překvapením,“ vzpomíná Krikaljov. „Nerozuměli jsme, co se děje. Když jsme o tom mluvili, snažili jsme se pochopit, jak to ovlivní vesmírný průmysl.“
A to skutečně ovlivnilo. Krikaljovovi bylo řečeno, že na jeho návrat momentálně nejsou peníze. O měsíc později dostal stejnou odpověď: řídící středisko ho požádalo, aby zůstal o něco déle. Uplynul další měsíc, ale stále stejná odpověď. „Říkali, že je to pro mě těžké a opravdu to není dobré pro mé zdraví. Ale že teď je země v tak těžké situaci, že úspora peněz musí být nejvyšší prioritou,“ vzpomínal později pro časopis Discovery.
„Uvažoval jsem, jestli mám sílu přežít, abych dokončil program. Nebyl jsem si jistý,“ říká kosmonaut. Nikdo před ním tak dlouhý vesmírný let neabsolvoval. Svalová atrofie, záření, riziko rakoviny, oslabení imunitního systému, to všechno byla rizika rostoucí při protahované misi každým dalším dnem. Stanice navíc nebyla zrovna útulným příbytkem. Magazín Discovery ji popisuje dost ponuře: „Mir měl vyhlášenou pověst jako páchnoucí, hlučné místo. Nebyl větší než několik karavanů naskládaných za sebou. Na palubě číhaly desítky mikroorganismů a na Miru vznikl výrazný pach připomínající zpocené muže zavřené v malém domě s koňakem. Stálý hluk od ventilátorů, čerpadel a dalších strojů stačil na to, aby způsobil ztrátu sluchu.“
Nakonec strávil Krikaljov na oběžné dráze 311 dní a nedobrovolně získal tehdejší světový rekord. Během této doby byly čtyři naplánované mise zredukovány na dvě a v žádné z nich nebylo místo pro jiného letového inženýra.
„Rusko, které mělo v té době velké problémy s penězi kvůli hyperinflaci, prodávalo křesla v kosmických lodích Sojuz jiným zemím. Například Rakousko si koupilo jedno místo za sedm milionů dolarů a Japonsko za 12 milionů dolarů, aby vyslalo na stanici televizního reportéra. Hovořilo se dokonce o naléhavém odprodání stanice Mir, dokud je ještě funkční. To vše znamenalo, že se ostatní členové posádek vraceli na Zemi, zatímco Krikaljov, jediný letový technik, nemohl,“ píše Discovery.
Chtěl aspoň, aby mu další expedice přivezla med na zlepšení nálady, ale nikde žádný med nebyl, tak mu místo něj poslali citron a křen.
Krikaljov se konečně vrátil na Zemi 25. března 1992 poté, co Německo zaplatilo 24 milionů dolarů za „letenku“ pro jeho náhradníka, kterým byl Klaus-Dietrich Flade.
Po přistání se z kabiny Sojuzu vynořil pobledlý muž, který měl na skafandru písmena SSSR a sovětskou vlajku. Čtyři muži mu pomohli se postavit a podpírali ho.
Krikaljovův měsíční plat 600 rublů, který byl v době jeho odletu do vesmíru považován za dobrý plat pro vědce, byl znehodnocen hyperinflací a řidič autobusu mezitím vydělával dvakrát tolik.
Naštěstí v nečekaném dobrodružství obstál. Do vesmíru pak letěl ještě čtyřikrát, dvakrát v americkém raketoplánu a dvakrát v lodi Sojuz. Dnes už v oddílu kosmonautů není a stal se náčelníkem Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina.
