Vlastimil Tlustý. FOTO: ČT
FOTO: ČT
Česká strana sociálně demokratická a hnutí ANO se minulý týden dohodly na zrušení superhrubé mzdy a zavedení daně z příjmu ve výši 15 % a sazby 23 % pro lidi s příjmem nad zhruba 139 tisíc korun měsíčně. Jasná a jednoduchá informace, přesto zní tak trochu jako hádanka. O superhrubé mzdě a jejím zrušení se hovoří docela často. Tohle téma se objevuje v různých intervalech stále znovu a znovu už několik let a vedou se o něm četné spory. Co to ale ve skutečnosti ona superhrubá mzda je? Jaký je její příběh? Proč byla zavedena a proč se tolik mluví o jejím zrušení?
V příběhu superhrubé mzdy nejde o nic jiného než o peníze a o to, jak vysokou daň z příjmu zaměstnanci v České republice zaplatí. Zásadní přitom není jen samotné procento, které se v této souvislosti uvádí, ale hlavně, z čeho přesně se daň vypočítává – tedy z jak velkého základu se procenta berou.
Výpočet daně z příjmu fyzických osob, který u nás dnes funguje, schválila poslanecká sněmovna v srpnu 2007. Platit začal od ledna 2008. Byl součástí tehdejší reformy veřejných financí, se kterou přišla druhá koaliční vláda Mirka Topolánka, v níž kromě občanských demokratů byla také Strana zelených pod vedením Martina Bursíka a KDU-ČSL se svým předsedou Jiřím Čunkem.
O co tehdy šlo? Vláda v čele s ODS chtěla splnit svůj předvolební slib jednotné sazby daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 %. Jinak řečeno daň měla být pro všechny stejná, čímž by se zjednodušil daňový systém, který do té doby zahrnoval celkem čtyři různá daňová pásma. Podle výše příjmů se platila daň 12, 19, 25 a 32 % z hrubé mzdy.
Ve sněmovních volbách byla přitom 15% rovná daň hlavním tahákem ODS, který prosazoval především Vlastimil Tlustý. Ten se stal v první Topolánkově vládě ministrem financí. Rovná daň byla klíčovým prvkem předvolebního programu občanských demokratů, Tlustý na ní velmi lpěl a rovněž to byl on, kdo ji připravoval. Lidovci a Zelení, se kterými ODS nakonec skončila ve vládní koalici, však rovnou daň nepodporovali.
Daň z příjmu tak od roku 2008 ve skutečnosti nebyla 15 %, jak občanští demokraté před volbami slibovali, ale větší. Nově se totiž začala vypočítávat nikoliv z hrubé mzdy, nýbrž z tzv. superhrubé mzdy. Tím tedy superhrubá mzda vstoupila na scénu. Právě na tom se dokázala shodnout tehdejší vládní koalice, podařilo se tím pádem alespoň formálně zavést slibovanou 15% rovnou daň a kromě toho nebyl státní rozpočet postižen tíživým výpadkem příjmů. Navíc už tehdy se považovala za dočasnou věc.
Superhrubá mzda a optický klam
Superhrubá mzda tak kromě hrubé mzdy zahrnuje i sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance odvádí státu zaměstnavatel. Je proto vyšší, a tudíž i daň vypočítávaná ze superhrubé mzdy (z většího základu) je vyšší, než když se počítá pomocí hrubé mzdy. Výsledkem tak byl optický klam, kdy se sice nominálně platila daň z příjmu ve výši 15 %, ale vzhledem k tomu, jak se vypočítávala do té doby, to 15% daň nebyla.
Skutečnost byla taková, že nová sazba představovala 23,1 % reálného zdanění a aktuálně činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 %. Navíc od roku 2013 lidé, kteří mají plat vyšší, než je čtyřnásobek průměrné mzdy, tedy přibližně nad 140 000 Kč, odvádějí i 7% solidární přirážku k dani z příjmu.
Zrušení superhrubé mzdy se začalo řešit velmi záhy. Už v prosinci 2011 dolní komora parlamentu schválila daňovou reformu z dílny vlády Petra Nečase, jenže s odkladem účinnosti až od roku 2015. Ten požadovali sociální demokraté v senátu jako podmínku pro opravu zdanění hazardu, o kterou usilovalo ministerstvo financí. Nečasova daňová reforma rušila koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 % a zaváděla daň ve výši 19 % z hrubé mzdy.
Ještě než zákon nabyl účinnosti, byl zrušen vládní koalicí sociálních demokratů, hnutí ANO a křesťanských demokratů. Sobotkova vláda se odvolávala na nežádoucí snížení příjmů státního rozpočtu a vlastní připravovanou úpravu. Premiér Bohuslav Sobotka tehdy tvrdil, že ministr financí Andrej Babiš musí zrušení superhrubé mzdy připravit. Šéf hnutí ANO k tomu podle ČTK uvedl, že ministerstvo financí je přesvědčeno, že státu ani lidem by zrušení superhrubé mzdy v této chvíli nic nepřineslo. „Stát by naopak kvůli zvýšeným nákladům na administrativu přišel asi o miliardu korun,“ řekl v té době Babiš.
Přitom v koaliční smlouvě mezi ČSSD, hnutím ANO a KDU-ČSL, která byla podepsaná 13. ledna 2014, se příslib zrušení superhrubé mzdy objevuje. Píše se zde: „Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato sazba daně bude stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální (tj. nedojde ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob).“ V programovém prohlášení Sobotkovy vlády najdeme stejný slib.
Neustálé veletoče
Navíc v březnu 2015 Andrej Babiš jako ministr financí na sněmu hnutí ANO prohlásil, že pracuje na zrušení superhrubé mzdy a upozornil, že ji prosadila pravicová vláda a byl to nápad Miroslava Kalouska, který byl tehdy v čele rezortu financí. „Zákon o jednom inkasním místu počítal s tím, že superhrubá mzda skončí v roce 2015. Byla to současná vláda s ministrem financí Babišem, která se postarala o to, že tento návrh, který jsme předložili my, nezačal platit. Je tedy trochu legrační, když ministr Babiš hovoří o zrušení superhrubé mzdy. Kdyby začal letos platit náš návrh, občané by ušetřili 14 miliard korun,“ uvedl k tomu tehdy pro iDNES.cz Kalousek. O několik měsíců později však bylo opět vše jinak a Andrej Babiš se vyjádřil pro změnu v tom smyslu, že rušení superhrubé mzdy je zbytečné.
V programu hnutí ANO pro volby do dolní komory v roce 2017 potom ale znovu stálo něco jiného: „Zrušíme superhrubou mzdu a zároveň snížíme sazby daně z příjmu fyzických osob. Oproti dnešním reálným sazbám 20,1 a 24 %, které jsou důsledkem navyšování základu daně o pojistné placené zaměstnavatelem, prosadíme nové sazby 19 a 24 % z hrubé mzdy, které nahradí i stávající solidární přirážku.“ Také ve volebním programu ČSSD pro minulé sněmovní volby bylo napsáno: „Zrušíme superhrubou mzdu, kterou zavedly pravicové vlády a na kterou nespravedlivě doplácejí zejména lidé s průměrnými a nízkými příjmy. Spolu se zavedením daňové progrese obnovíme společné zdanění manželů.“
A v programovém prohlášení současné vlády Andreje Babiše, ve které je hnutí ANO společně se sociální demokracií, se rovněž uvádí: „Zrušíme superhrubou mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy.“ Pro úplnost dodejme, že v programovém prohlášení první Babišovy vlády, ve které ČSSD nefigurovala, byl prakticky totožný bod: „Zrušíme superhrubou mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 24 % z hrubé mzdy.“
Když pak ale v roce 2018 opoziční ODS předložila návrh na zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení 15% daní z hrubé mzdy, premiér Andrej Babiš navzdory tomu, že jeho vláda má zrušení superhrubé mzdy ve svém programovém prohlášení, řekl, že návrh je nereálný. „Naše vláda proti tomu chce zavést skutečnou daňovou úsporu, základní sazbu daně ve výši 19 procent z hrubé mzdy, což je o 1,1 % méně než dnes,“ řekl Babiš Novinkám. Předseda hnutí ANO tehdy také uvedl, že vláda by na rozdíl od ODS chtěla zavést 19% daň a zachována by měla být solidární daň se zavedením sazby 23 %.
Nyní je ovšem všechno už poněkolikáté jinak a jak bylo zmíněno, hnutí ANO a ČSSD se minulý týden dohodly na zrušení superhrubé mzdy a zavedení daně z příjmu ve výši 15 % a sazby 23 % pro lidi s příjmem nad zhruba 139 tisíc korun měsíčně.
