Více než 900 obětí si vyžádal útok palestinských teroristů na Izrael. Jsou mezi nimi Židé, Američani, Němci, Nepálci, Rusové i Ukrajinci a řada dalších. V některých případech je známa jejich identita a okolnosti posledních okamžiků jejich životů. Jsou to příběhy zoufalství, statečnosti i mateřské lásky.
„Byl vždycky silně pro mír a prosazoval potřebu řešení tohoto krvavého konfliktu mezi Izraelci a Palestinci,“ popsali přátelé amerického absolventa Izraelských studií na Fakultě mezinárodních studií ve Washingtonu Hayima Katsmana. Kromě svých akademických zájmů se věnoval i hudbě jako DJ a basák. Mladý doktor politologie zemřel podle své přítelkyně Avital Alajemové před jejíma očima. Společně se skrývali ve skříni, když palestinský terorista začal střílet přes dveře a zasáhl ho. „Byl zavražděn. Já jsem přežila, protože on byl blíž ke dveřím, a tak zasáhli jeho,“ popsala.
Některé oběti nečekaly na své vrahy bezmocně. Adar a Itai Berdičevští se nacházeli v kibucu (osadě) Kfar Aza, 1,5 kilometru od hranic Gazy v jižní části země. Oba byli důstojníky izraelské armády a měli doma zbraně. Když se teroristé přiblížili k jejich domu, ukryli svá desetiměsíční dvojčata v opevněné místnosti domu, ozbrojili se a rozhodli odvést pozornost od svých dětí.
Podařilo se jim zlikvidovat sedm ozbrojenců, než je Palestinci zavraždili. Konsternovaní teroristé už dovnitř nešli. Po 13 hodinách našel nezraněná miminka Itain otec Adar, rovněž voják, který v době , kdy jeho nejbližší umírali, sám bojoval jinde proti útočníkům Hamásu. Ke svým blízkým se nedokázal dostat včas.
Častějším úkazem ovšem bohužel bylo, že oběti neměly čím se proti vrahům bránit. To byl také případ rodiny Kedemových v kibucu Nir-Oz. Jonathan a Tamar Kedemovi měli tři malé děti – šestileté holčičky Šahar a Arbel a čtyřletého Omera.
Jejich fotografii sdílel izraelský expremiér Naftali Bennet, který je bývalý speciál, rezervista a nyní nastoupil v rámci mobilizace do izraelské armády. „Podívejte se na jejich šťastné tváře. Na jejich lásku. Všechny je povraždili palestinští teroristé jen proto, že byli Židé,“ napsal na sociální síti.
Na vraždu Kedemových reagoval i český reformní rabín David Maxa. „Lomcují se mnou emoce: smutek, lítost, beznaděj, bezmoc, vztek… Teroristé ukázali svou pravou tvář, ale jak dlouho bude trvat, než se objeví tací, kteří budou jejich činy bagatelizovat?“ zeptal se řečnicky.
Američanka Deborah Matiasová právě telefonovala se svým tátou, Ilanem Troenem, když její rodinu přepadli teroristé. Spolu s ní se na místě nacházel také její manžel Schlomi, kterého si v Izraeli našla, a jejich 16letý syn Rotem. Když vrazi začali střílet, přikryla ho vlastním tělem.
Projektil prošel skrz ni a zasáhl Rotema do břicha. Když vrazi odešli, matka i otec byli mrtví a zraněný chlapec se ukryl. Dlouhých 12 hodin odříznut od pomoci, komunikoval s lidmi, kteří mu radili, jak dýchat a jak snížit ztrátu krve, která ze zranění unikala. Trvalo ještě dlouhých 12 hodin, než ho našli záchranáři. Podle jeho dědečka na baterii jeho telefonu zbývala 4 procenta. Chlapec své zranění díky oběti matky zřejmě přežije. Hlavní sílu střely totiž absorbovalo její tělo.
Nad osudem německé státní občanky Shani Loukové visí dosud otazník. Mladá Němka se účastnila tanečního festivalu Tribe of Nova spolu se stovkami dalších mladých lidí, když na ně zaútočili palestinští teroristé. Podle dostupných informací se zabývala tetováním a poslední záběry ji zachytily, jak tančí a směje se na zmíněné party.
Další video již zachycuje její svlečené nehybné tělo na korbě náklaďáku s jásajícími teroristy. Není jasné, zda je mrtvá, či živá, ve druhém případě patrně poslouží Hamásu jako rukojmí, jichž z Izraele unesl asi sto. Jen na festivalu samotném ale povraždil přes 260 lidí. Shaniina matka Ricarda, která poznala svou dceru na videu, doufá, že je ještě naživu.
Tuto naději ohledně své babičky již nemá mladá Izraelka Mor ani její rodina. O její smrti se dozvěděla přímo z příspěvku na babiččině facebooku, kam teroristé nahráli vraždu seniorky. Není pochyb o tom, že podobných příběhů bude přibývat. Každá ze stovek zavražděných obětí má totiž svůj. Společné mají to, že jejich příběhy terorističtí a fanatičtí vrazi bez výčitek ukončili.