Novinář Marek Přibil, který vystupuje ve zveřejněné nahrávce Andreje Babiše, se nerozpakoval svým jménem zaštítit texty, které by si jiní publikovat netroufli. Analýza HlídacíPes.org jasně ukazuje, že nešlo pouze o jeho osobní selhání. Přibil je totiž „mužem na černou práci“ faktického vládce vydavatelství MAFRA Františka Nachtigalla a potažmo šéfredaktora MF Dnes Jaroslava Plesla, kteří jej do listu vlastněného Andrejem Babišem přivedli a drželi nad ním i přes pravomocné soudní verdikty ochranou ruku.
Hlídacípes.org se osobou Marka Přibila zabývá už delší dobu a přináší informace o jeho úloze v českých médiích a politice. Důležité je jeho spojení s šéfredaktorem Mf DNES Jaroslavem Pleslem a ředitelem rozvoje vydavatelství MAFRA Františkem Nachtigallem. Tahle trojka fungovala společně už delší dobu.
Ochranná ruka
„Nedával bych to, nechal bych to na příští rok,“ mluví Babiš v nahrávce o kompromitujícím materiálu na ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka z ČSSD. „Dobře, dobře. To rád udělám,“ odpovídá servilně Přibil. Že je tenhle novinář člověkem na černou práci v české politické žurnalistice, to se v úzkém okruhu tušilo už dlouho. Až teď ale přišel důkaz.
Reakce na zveřejněnou nahrávku na Facebooku, Marek Přibil:
S panem Babišem, jehož jsem vnímal jako svého šéfa, jsem se sešel třikrát. Nikdy jsem nikoho nenahrával, natož abych pracoval pro Chovance, jehož jsem úhlavním nepřítelem. A to i v rámci soudních sporů. Více se k této věci nebudu a nehodlám vyjadřovat. Přátelům děkuji za podporu. (5. 5. 2017)
Reakce na zveřejněnou nahrávku na Facebooku, Andrej Babiš:
(…) Udělal jsem chybu. Konečně jsem si ty nahrávky poslechl, a i když jsem přesvědčený, že jsem nikoho neúkoloval, přiznávám, neměl jsem se s tím novinářem vůbec scházet. Byla to předem zorganizovaná provokace. Podělal jsem to. (…) (7. 5. 2017)
A s ním i okamžitý vyhazov z redakce Mf DNES, který Přibilovi dal jeho šéfredaktor Jaroslav Plesl. Udělal to ale až pod tlakem zájmu veřejnosti, který se kolem anonymně publikovaných nahrávek spustil.
Sám Plesl v rozhovoru pro Seznam.cz tvrdí, že o schůzkách nevěděl. Stejně jako ředitel rozvoje MAFRA František Nachtigall, o kterém se na nahrávkách taktéž mluví.
Jak ale zjistil server Hlidacipes.org, Plesl společně s Nachtigallem dlouho drželi nad Přibilem ochrannou ruku, přestože jeho texty porušovaly základní pravidla žurnalistické etiky a byly soudně několikrát uznány jako lživé. A potvrzují to také vyjádření bývalých reportérů Mf DNES.
Vyjádření Jana Novotného, exredaktora Mf DNES:
Andrej Babiš svá média ovlivňoval.
Během posledních týdnů, kdy jsem ještě v Mf DNES pracoval, se mi šéfredaktor Plesl sám přiznal k tomu, že můj text s majitelem novin Babišem konzultoval. Jednalo se o text o hnutí ANO, který se Babišovi nelíbil. Sám mi dokonce několikrát volal a svůj nesouhlas s obsahem mých textů sdělil.
Vzhledem k této zkušenosti i k svědectví lidí, kteří v Mf DNES i nadále pracují a snaží se v těžkých podmínkách dělat nezávislou žurnalistiku, jsem přesvědčen o tom, že vedení novin, konkrétně šéfredaktor Plesl a manažer Nachtigall, o skutečné roli svého „speciálního“ redaktora Přibila vědělo. A že vědělo i o jeho kontaktech s Babišem.
V této kauze jde o pověst a legitimitu české seriózní žurnalistiky, kterou tento stát právě teď nutně potřebuje. (6. 5. 2017)
Lži bez trestu
Pěkně popořadě. Marek Přibil působil jako redaktor Mladé fronty DNES, kde pracoval v roli „volného novináře“. Věnoval se různým politickým kauzám a nezřídka se podílel i na názorových stranách listu.
V této souvislosti je pozoruhodný jeden fakt – i před zveřejněním nahrávek Babiše a Přibila byly jeho texty soudem minimálně třikrát označeny jako lživé, jejich autor ale úspěšně působil v médiích pod vedením Františka Nachtigalla nebo Jaroslava Plesla dál.
Hlídacípes.org ví podrobnosti o třech soudních sporech, ve kterých byly Přibilovy články pravomocně uznány jako nepravdivé a manipulativní. Někteří z žalobců, jejichž identitu Hlidacipes.org zná, odmítli své případy komentovat s tím, že by je další publicita mohla znovu poškodit.
I kvůli těmto případům Přibila mezi zasvěcenými novináři předchází pověst „člověka na černou práci“. Důležitá je v tomto ohledu i role Jaroslava Plesla a hlavně Františka Nachtigalla.
Přibil totiž pod oběma pracoval už dříve v časopisu Týden – Nachtigall ho vedl jako šéfredaktor, Plesl jako jeho zástupce a po odchodu Nachtigalla v únoru 2014 krátce taktéž jako šéfredaktor.
Mormon Chládek
Z tohoto období (leden 2014) pochází Přibilův článek „Ministerstvo: Učte podle mormonů“, za který se musel Týden omlouvat.
Do svého textu tehdy Přibil napsal, že školicí firma FranklinCovey nutí českým školám vyučovací metody sektářských mormonů. Vše se podle Přibila mělo dít pod záštitou ministerstva školství vedeného Marcelem Chládkem (ČSSD), který byl už tehdy vládním sokem Andreje Babiše. Verdikt soudu? Manipulativní, neověřené a nepravdivé informace.
„Pode mnou tohle nikdo neudělal, to nejde, já bych mu to nepustil,“ okomentoval nyní zmíněný článek tehdejší zástupce šéfredaktora Plesl s tím, že na další otázky nebude odpovídat. Hlavní zodpovědnost tak přenáší na svého tehdejšího i dnešního nadřízeného Nachtigalla – ten ostatně podle anonymních zdrojů řídí obsah Mf DNES více než Plesl.
Nejednalo se ale o jediný případ. V roce 2015 soud Přibila usvědčil ze lži v dalším článku z Týdne – tentokrát už po odchodu Plesla i Nachtigalla. Text, který vyšel 15. září 2014 s titulkem „Rittigův sok na policejním mejdanu“ diskreditoval osobu Vladimíra Sitty ml., který je korunním svědkem v tzv. jízdenkové kauze proti lobbistovi Ivo Rittigovi. Přibil psal, že Sitta má nadstandardní styky s policií a svá tvrzení zakládal na nepravdivých informacích i fotografiích.
Podle zdrojů z pozadí se i tento Přibilův text stal nástrojem politického boje. Soud stejně jako u případu Vladimíra Sitty ml. následně potvrdil, že Přibilem podané informace nebyly pravdivé – tedy lživé. „Marek byl tvůrce textů na objednávku. Přebíral účelově podané informace a neuměl je rozlišit, s tím jsem měl hned problém,“ řekl k Přibilovi dnešní ředitel redakce Týdne Daniel Köppl.
„Elitní novinář“
Ten přebral Přibila po bývalém vedení a když se ukázalo, že článek o Vladimíru Sittovi je nepravdivý, ukončil s ním spolupráci. Potom, co novinář s takhle negativní bilancí odešel z časopisu Týden, dostal místo v Mf DNES, kde ho přivítali jeho známí – šéfredaktor Jaroslav Plesl a ředitel rozvoje František Nachtigall.
„Potěšilo mě, když Mafra, řekla, že ho chce, protože my jsme zájem neměli. Vždycky fungovalo jeho spojení s panem Nachtigallem a Pleslem. Podle nich to byl prý elitní novinář,“ řekl Köppl.
Třetí případ z roku 2012, k němuž nebudeme na přání žalobce uvádět více podrobnosti, se týkal porušení ochrany osobnosti. Šlo opět o článek v Týdnu pod vedením Františka Nachtigalla, ve kterém Přibil znovu sehrál podobnou úlohu jako v předchozích dvou sporech. Soud dal znovu zapravdu žalobci.
Vyjádření Františka Nachtigalla k těmto článkům a osobě Marka Přibila se nepodařilo získat – nezvedá telefon a neodpovídá na SMS zprávy.
Jaké bylo pozadí a Přibilova motivace zmíněné texty napsat, se soudům odhalit nepodařilo.
Vyhazovem soudy nekončí
Ve staronovém složení Přibil, Nachtigall, Plesl běží další a zatím neukončená soudní pře z února 2016. Přibil napsal do Mladé fronty text s názvem „Sobotkovi lidé koupili podezřele levně hotel“, ve kterém napadl mimo jiné Miloše Růžičku, poradce ministra vnitra Chovance z ČSSD a spoluzakladatele agentury Bison & Rose.
Podle textu měl Miloš Růžička spolu s dalšími společníky pod cenou koupit hotel z dědictví OKD, na jehož privatizaci dohlížel dnešní premiér Bohuslav Sobotka.
Vlivní a František Nachtigall
Roman Janoušek na policejním odposlechu o své dopravní nehodě: „Já jsem to řešil s Nachtigallem, to je šéfredaktor Týdne. Ten jedinej to umí napsat, kterej jako říká, že by do médií nešel. Buďto si někdo udělá pr..l, nebo se udělá tiskovka a ty ty dotazy nezvládneš. Budou se tě ptát, kolik máš peněz z Belize, a vůbec se tě nebudou ptát a ty se z toho po….š. Můžu si udělat PR, ale mně hrozně nejde. Jediný, jak bys měl, tak omdlívat zarostlej a apatickej. Jediný, co funguje, je vyvolat v lidech lítost. Jak my dva budem vyvolávat v těch lidech lítost?“
Andrej Babiš na nahrávce s Markem Přibilem: „Řekněte Nachtigallovi, že jsem včera seděl se (dřívějším jihočeským hejtmanem Jiřím) Zimolou. A já jsem si myslel, že Zeman vyprovodí toho Chovance a že Zimola bude hvězda proti Sobotkovi, ale bohužel to vypadá, že… Já jsem mu tvrdil, že Chovanec je otrok Sobotky a že hraje na Zemana jen hry, ale on že ne. Ale bohužel to vypadá, že oni jsou spolu. Tak teď je otázka, jestli ty vaše věci, jestli s tím nepočkat až na parlamentní volby.“
Růžička je vůbec už delší dobu oblíbeným cílem útoků Přibilova zaměstnavatele Andreje Babiše. Šéf hnutí ANO s Růžičkou dříve spolupracoval, oba se pak ale rozešli ve zlém ještě před Babišovým vstupem do politiky.
Ministr financí teď označuje Růžičku jako muže, který odvádí za premiéra Bohuslava Sobotku „špinavou práci“. Do téže kategorie řadí i advokáta Radka Pokorného. Stejnou agendu pak čas od času vytáhla i Babišova média – hlavně Mladá fronta s Markem Přibilem.
Kvůli zmíněnému článku z února 2016 se nakonec agentura Bison & Rose rozhodla MAFRU jako vydavatele Mf DNES zažalovat. Přibilův text je podle Miloše Růžičky i partnera agentury Vladimíra Bystrova manipulativní.
„Jsme přesvědčení, že Přibil je pouze nástrojem nějaké redakční politiky, která se shoduje se zájmy vydavatele Andreje Babiše,“ řekl k autorovi textu už před zveřejněním nahrávek Bystrov. „Je to trošku srabácká taktika pana Babiše, že neútočí přímo na svého protivníka (Bohuslava Sobotku), ale okopává jeho okolí,“ dodal tehdy Bystrov.
Jedna oběť za všechny
Žaloba je teprve na začátku, jedno je ale jisté – nebylo by to zdaleka poprvé, co byly informace v textech Marka Přibila soudem označeny jako nepravdivé. V české žurnalistice je Přibil už známou postavou. Nikdy se totiž nebál svým jménem zaštítit texty, které by si jiní publikovat netroufli.
Ze soudních rozsudků, které má server Hlídacípes.org k dispozici, je zřejmá systematičnost Přibilovy práce. Důkazy či vyjádření znalců podle soudu získával od svědků či znalců manipulativním způsobem a význam zpráv často stavěl na neověřených informací od anonymních zdrojů.
Některé důkazy pro své již zveřejněná tvrzení pak sháněl dokonce až při soudním řízení, v jednom případě až rok po publikaci textu.
Podle Vladimíra Bystrova podobným způsobem postupoval Marek Přibil i v textu diskreditujícím Miloše Růžičku a agenturu Bison & Rose, který je předmětem nejnovější žaloby.
Přibil se i ve svých komentářích v Mf DNES jasně stavěl na stranu Andreje Babiše a vymezoval se proti Bohuslavu Sobotkovi a jeho „podezřelým“ spolupracovníkům. Jestli však dá soud za pravdu agentuře Bison & Rose v tom, že Přibil opět publikoval nepravdivé informace, se ukáže až za nějaký čas.
Vyjádření Martina Bibena, exreportéra MF DNES:
Babiš a vedení Mf DNES o Přibilově roli věděli
Sepsat osobní výpověď popisující vnitřní situaci v Mladé frontě Dnes, konkurenčním podniku, ve které jsem ještě před více než rokem pracoval, je po českého novináře nezvyklé. Vede mě k tomu mimořádnost situace a vysvětlení, které v případu setkávání šéfa ANO a tehdejšího majitele Mf DNES Andreje Babiše s jeho redaktorem Markem Přibilem oficiálně zaznívá. Babiš i vedení listu totiž podle zkušeností, které jsem jako člen reportérského oddělení tohoto listu a Přibilův kolega učinil, v tomto zcela výjimečném případě, dotýkajícím se věrohodnosti české žurnalistiky, neříkají pravdu.
Je skoro nemožné, aby Přibilovy kontakty s Babišem byly minimálně nejužšímu vedení MF DNES neznámé. Samotný Babiš už přiznal, že se s Přibilem setkával. Že by to majitel listu dělal zcela inkognito, bez vědomí lidí, které do vedení listu dosadil, je velmi nepravděpodobné.
Pro to, že role Přibila byla vedení známá, však hovoří daleko silnější indicie. Bývalého redaktora Týdne, který do Mf DNES nastoupil v únoru roku 2015, přivedl do Mf DNES jeho bývalý nadřízený z časopisu Týden a člen představenstva Mafry a ředitel rozvoje František Nachtigall. Právě ten Nachtigall, kterého Babiš i Přibil na záznamu několikrát jmenují a je jasné, že právě on je člověkem, který má mít podle Babiše o věci přehled a kterého měl Přibil informovat.
Přibilovo působení v Mf DNES bylo navíc mírně řečeno velmi nestandardní od samého začátku. Nastoupil původně do reportérského oddělení, odkud byl ale po řadě rozporů se svými bezprostředními nadřízenými už v létě přesunut mezi komentátory. I přesto, že jeho texty, velmi často namířené proti ČSSD, byly podle jeho šéfů obvykle mizerně vyzdrojované, neměly jasnou strukturu a budily podezření, že vznikly na čísi objednávku. Pro editory pak byly jeho práce postrachem, a občas je dokonce odmítali vydávat. Přesto byl redaktor nepochopitelně zařazen mezi redakční elitu, jakou komentátoři bývají, a spadal tak přímo do gesce šéfredaktora Jaroslava Plesla a Františka Nachtigalla.
Například v květnu 2015, ještě během Přibilova působení v reportérském oddělení, vznikl spor mezi jeho tehdejším šéfem a Přibilem ohledně textu o problémech ministra školství Chládka se ženami. Vedoucí reportérů tehdy článek dával Přibilovi několikrát k dopracování. Materiál vyšel až po několika týdnech vzrušených debat a odkladů. Spory mezi šéfy reportérského týmu, vedoucím zpravodajství a na druhé straně nejvyšším vedením MF DNES, představovaným především Nachtigallem a Pleslem, budily i některé další Přibilovy objevy. Někdy nakonec nebyly publikované, jindy, jako třeba materiály o Sobotkově příteli právníkovi Pokorném či o Sobotkovými lidmi levně zakoupeném hotelu v Krkonoších, se zveřejnění dočkaly. Podle webu Neovlivní.cz byl Přibil i jedním z těch, které policie šetřila kvůli fotomontáží s nahou dívkou, která měla diskreditovat ministra vnitra Chovance.
O zvláštním postavení Přibila, o kterém se začalo velmi brzy v redakci otevřeně říkat, že právě on je tím, kdo za Nachtigallova souhlasu zastupuje Babišovy zájmy, vypovídá i četnost jeho textů. Zvláště v posledním roce už publikoval v drtivé většině jen krátké komentáře, v počtu jeden, nejvýše dva týdně. Takové „vytížení“ české deníky svým redaktorům trpí jen velmi zřídka a po velmi omezenou dobu. Je skutečně zvláštní, proč právě Mf DNES, která byla vždy známá vysokými nároky na své lidi, u jednoho z nich tolerovala po více než dva roky jeho působení velmi nízký výkon i kvalitu.
Domnívám se proto, že když vydavatel Mf DNES společnost Mafra oznámila, že redaktora Marka Přibila okamžitě propouští, protože jako novinář selhal, je to pokrytecké. Stejně jako tvrzení o pouhém individuálním prohřešku. Jistě, Přibil selhal. Ale v příběhu je jeho role jen okrajová. On byl jen pěšákem, malým článek, který mohl existovat právě proto, že mu to systém umožnil. Takoví se najdou vždycky.
Případ nicméně vypovídá i o zdravém duchu, který v Mf DNES díky poctivým a kvalitním novinářům, kteří tam dodnes působí, přežívá a který zamezil daleko větší škodě. Bohužel spíše navzdory jejímu majiteli, vydavateli a minimálně části vedení. (5. 5. 2017)
Kolečko v systému
I tak je přinejmenším zarážející, že Přibil se svojí pověstí podpořenou dalšími soudními rozsudky, dál působil v českých médiích, a dokonce informoval čtenáře nejoblíbenějšího seriozního deníku o hlavní politické agendě v zemi. Šéfredaktor Plesl tvrdí, že o úkolování Přibila Babišem nevěděl.
Plesl Marka Přibila z Mf DNES po zveřejnění jeho komunikace s Andrejem Babišem vyhodil. Přibilova nedávná minulost ale jasně ukazuje, že systém špinavé politické žurnalistiky zdaleka nezačínal a nekončil jenom u něj.
