Pokud Andrej Babiš bude kandidovat na prezidenta republiky, nebude snadné ho porazit. Podařit se to může, klíčové ovšem je, jak se zachovají voliči, kteří šéfa hnutí ANO za prezidenta nechtějí, a jak k volbě hlavy státu přistoupí případní Babišovi protikandidáti, a v neposlední řadě záleží i na tom, kdo všechno se volebního klání nakonec zúčastní. Jinak řečeno, co by měl splňovat prezidentský kandidát, který by mohl nad Andrejem Babišem zvítězit, a co se dá pro jeho vítězství udělat?
Předseda hnutí ANO má k dispozici dostatek finančních prostředků na kampaň, má fungující PR tým, ozkoušené komunikační nástroje a své voliče dobře zná a oni zase pro změnu znají jeho. Každý ví, kdo je Andrej Babiš, takže nemusí věnovat spoustu času, energie a financí už jenom na to, aby se lidem představil.
Stačí, když lehce přeorientuje svoji kampaň pro sněmovní volby a bude pokračovat tam, kde s ní přestal, respektive bude dělat to, co dělá posledních více než osm let. Jediná změna asi bude, že začne útočit na nastupující vládu Petra Fialy, případně na prezidentské kandidáty, kteří budou mít k tomuto kabinetu blízko, a o svém prezidentování bude hovořit jako o poslední hrázi bránící tomu, aby se vrátilo přesně to, kvůli čemu do politiky údajně vstoupil: kšeftíky a kšefty tradičních politiků a jejich kamarádíčků a jejich rozkrádání státu.
Babišovou velkou výhodou je také to, že má za sebou politickou stranu s největším počtem poslaneckých mandátů, která pomalu míří do opozice a která v letošních volbách získala celkem 1 493 905 hlasů. Mimochodem stejný počet hlasů by Andreji Babišovi v prezidentské volbě v roce 2013 i 2018 s přehledem zajistil postup do druhého kola.
V první volbě se to podařilo Karlu Schwarzenbergovi s 1 204 195 hlasy a Miloši Zemanovi s 1 245 848 hlasy (třetí v pořadí pak byl Jan Fischer s 841 437 hlasy). O pět let později do druhého kola postoupili Jiří Drahoš s 1 369 601 hlasy a Miloš Zeman s 1 985 547 hlasy. Za nimi potom následoval Pavel Fischer s 841 437 hlasy.
Jediný favorit podle Vondráčka
Už jen z toho je patrné, že v případě Babišovy kandidatury bude jen velmi obtížné zabránit jeho postupu do druhého kola. O to důležitějším se pak samozřejmě stane kolo druhé. Každý, kdo dnes má ambici na prezidenta republiky kandidovat a skutečně mu jde o to, být zvolen, ne jenom na sebe upozornit a získanou popularitu později využít k něčemu jinému (například při volbách do horní komory parlamentu), by se měl soustředit především na svoje šance obstát v druhém kole prezidentské volby, a to konkrétně v situaci, kdy jeho protikandidátem bude Andrej Babiš.
Předseda poslanecké sněmovny a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček tento týden ve středu v Interview ČT24 na otázku, zda bude hnutí ANO pro příští prezidentskou volbu stavět vlastního kandidáta, odpověděl: „Jako v tuto chvíli nejsilnější politický subjekt v zemi bychom měli.“ A na doplňující dotaz, zda to bude Andrej Babiš, dodal: „Za mě zatím jiného favorita nemáme.“
Také místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy za hnutí ANO Karel Havlíček ve středu v rozhovoru pro podcast časopisu Reflex Prostor X prohlásil, že se domnívá, že by Andrej Babiš měl kandidovat na prezidenta.
Co za takových okolností zvyšuje šanci Babišových protikandidátů na úspěch? V první řadě by mělo jít o někoho, proti komu není vůbec jednoduché vést negativní kampaň. Dá se říct, že koalici SPOLU v letošních sněmovních volbách výrazně pomohlo právě to, že hnutí ANO proti ní a jejímu lídrovi Petrovi Fialovi vedlo jen minimálně negativní kampaň.
Rozhodující druhé kolo
Zaměřilo se především na koalici Pirátů a Starostů, k čemuž možná přispělo i to, že proti Petru Fialovi se negativní kampaň vede dost špatně, protože snad s výjimkou jeho účasti ve vládě Petra Nečase se proti němu nedá vytáhnout takřka nic.
Stejně tak když se podíváme na to, kolik hlasů v prezidentské volbě v roce 2018 v druhém kole získal Jiří Drahoš (2 701 206 hlasů) oproti Karlu Schwarzenbergovi v roce 2013 (2 241 171 hlasů), je vidět, že v Drahošův prospěch hrálo to, že jednak se proti němu hůře vedla negativní kampaň a zároveň voliči kandidátů z prvního kola neměli takový problém dát svůj hlas v druhém kole právě jemu. U Karla Schwarzenberga to bylo mnohem obtížnější, což se odvíjelo od toho, že byl ministrem nepopulární Nečasovy vlády.
Jednotliví kandidáti by proto měli poctivě zvážit své možnosti v druhém kole a rovněž by měli přemýšlet o tom, jestli jejich postup do druhého kola není něčím, co se případně Babišovi bude tuze hodit. Představa Andreje Babiše coby prezidenta by k tomu měla být dostatečnou motivací.
Stejnou úvahu by pak měli podstoupit i voliči. Předsedy hnutí ANO se mohou zbavit jen v případě – a zabránit tak jeho zvolení hlavou státu –, že do druhého kola prezidentské volby nepošlou někoho, u koho si velké množství občanů najde důvod, proč ho nevolit. V nejhorším možném případě těch důvodů dokonce může být i více a každý si najde ten svůj, ale výsledek bude pouze jediný: prezidentem se na pět let stane Andrej Babiš.