Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na sociální síti připomněl, že hnutí ANO mělo ještě v roce 2018 ve svém vládním programovém prohlášení zavedení korespondenční volby. Nyní přitom opozice argumentuje proti tomuto návrhu mimo jiné opakovanými volbami v Rakousku. Ty se ale staly už v roce 2016, proto podle ministra jde jen o výmluvu.

Vládní koalice minulý čtvrtek podala očekávaný návrh na zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí. Rakušan při oznámení o podání návrhu avizoval, že ve sněmovně bude diskuzní peklo. „Opozice už šustí spacáky,“ podotkl. „Opozice hrozí obstrukcemi, ale jsme připraveni korespondenční volbu prosadit, je to krok správným směrem,“ vyjádřil se podobně premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že korespondenční volba pro české občany v zahraničí míří do poslanecké sněmovny.

Dále čtěte

Je mi z něj na zvracení. Hokejovou legendu rozzuřilo chování mladého Stropnického

Bývalý šéf Strany zelených Matěj Stropnický, který nedávno vystupoval po boku předsedkyně komunistů Kateřiny Konečné, zkritizoval poslední rozloučení se zesnulým…

Nyní Rakušan připomněl, že jeden z argumentů, který opozice proti korespondenční volbě používá, neobstojí. „Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod. Výmluvy, proč korespondenční volba NE, neobstojí. Nejhloupější je ta, že hnutí ANO přehodnotilo postoj „po problémech v Rakousku“. V Rakousku se musely opakovat volby v roce 2016. Hnutí ANO i Andrej Babiš osobně korespondenční volbu podporovali ještě rok poté. Takže příčina odporu proti korespondenční volbě bude nepochybně jinde. Možná v malé ochotě Čechů pobývajících v zahraničí volit populisty a xenofoby,“ vzkázal Rakušan.

Vláda Andreje Babiše tento bod skutečně měla v programovém prohlášení z roku 2018. „Zjednodušíme volební pravidla tak, aby se občanům usnadnil přístup k volbám (včetně zavedení korespondenční volby, zrušení místní příslušnosti pro vydávání voličských průkazů). Prosadíme zefektivnění volby do senátu zavedením jednokolového systému,“ stálo v něm.

Nyní ale hnutí ANO vystupuje silně proti korespondenčnímu hlasování a právě volby v Rakousku často zmiňuje. „Viděli jsme, co se dělo v Rakousku, kde se musely prezidentské volby kvůli chybnému postupu při započítávání korespondenčních hlasů dokonce opakovat,“ řekla nedávno šéfka poslaneckého klubu hnutí Alena Schillerová deníku Právo.

Stejný argument používá i šéf SPD Tomio Okamura. „Korespondenční volba současně přináší nebezpečí rozsáhlých manipulací a volebních podvodů při sčítání hlasů, což se nedávno odehrálo v USA či v Rakousku, kde kvůli tomu dokonce muselo být opakováno jedno kolo prezidentské volby,“ tvrdil na sociální síti X.

Dále čtěte

Vyprávěj mi o komunismu: Objednávejte knihu Pavla Šafra a Johany Hovorkové o každodennosti, na niž jste možná zapomněli

Je tu knižní vydání podcastu deníku FORUM 24! Johana Hovorková a Pavel Šafr si v desetidílném podcastu povídali o každodenním…

Odpor opozice ke korespondenční volbě zhodnotil i politolog Lubomír Kopeček. „Je to zjevné z hlediska výhodnosti. Když se podíváte na to, kdo by tu korespondenční volbu využíval, tak se dá čekat, že by to spíš byli voliči dnešních vládních stran než opozice. Ukazuje to i hlasování v zahraničí, které probíhá na ambasádách. Ti lidé, kteří by hlasovali, jsou obvykle mladší, mobilnější, z hlediska politických preferencí odrážejí spíš to, co reprezentuje těch pět vládních stran,“ řekl Kopeček deníku FORUM 24.

V parlamentních volbách v roce 2021 u zahraničních voličů vyhrála koalice Pirátů a STAN, která dostala přes 50 procent. Na druhém místě skončila koalice SPOLU s 34,2 procenta. Hnutí ANO pak dostalo pouze 5 procent, SPD přes 2 procenta. Tehdy hlasovalo celkem 13 184 voličů v zahraničí. K letošním prezidentským volbám jich pak dorazilo 22 932, Petr Pavel získal přes 95 procent.

Korespondenční volbu má už nyní většina zemí Evropské unie. Výjimkami jsou kromě Česka jen Chorvatsko, Francie a Irsko.