Bývalému šéfovi soukromé vojenské Wagnerovy skupiny Jevgeniji Prigožinovi byl v ruském Petrohradě postaven pomník. Ve středu o tom informoval zpravodajský kanál na komunikační platformě Telegram. Putinův šéfkuchař, jak se Prigožinovi přezdívalo, zemřel v polovině lošnkého roku při pádu letadla v ruské Tverské oblasti spolu s dalšími devíti lidmi na palubě. Jedna socha už stojí v Krasnodarském kraji nedaleko největšího hřbitova žoldnéřů Wagnerovy skupiny.

Socha bývalého šéfa žoldnéřské skupiny Jevgenije Prigožina byla postavena na jeho hrobě na Porochovském hřbitově na předměstí Petrohradu ve středu v 11 hodin. O den dříve byl na místo dopraven i žulový obelisk. Levou stranu údajně dvou až dvou a půl tunového pomníku zdobí tři hvězdy. Ty podle zpravodajského kanálu odkazují na Prigožinova vyznamenání Hrdiny Ruské federace, Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky.

Pomník a socha za deset milionů rublů

Oficiální představení památníku je podle zpravodajského kanálu 47news naplánováno na 1. června. V ten den by Jevgenij Prigožin oslavil 63. narozeniny.

K instalaci pomníku a sochy na hroby bylo zapotřebí speciální konstrukce z prken a kulatých trámů. Na nich byl pomník vyzdvižen k místu pohřbu a poté naaranžován na správné místo. Obelisk svým tvarem připomíná kapku. Umístěny jsou na něm dvě pamětní desky. Na jedné je zlatou a černou barvou napsáno Prigožinovo jméno, datum narození a úmrtí. Na druhé je znak Wagnerovy skupiny a slova „Krev. Čest. Spravedlnost. Vlast. Odvaha.“

Podle 47news vyhotovení pomníku probíhalo v koordinaci s rodinou a stálo devět až deset milionů rublů (více než dva miliony korun, pozn. red.). Pomník údajně vznikal v největším závodě na zpracování kamene v Petrohradě.

Nejde o první sochu Jevgenije Prigožina. Jedna už stojí v ruském Krasnodarském kraji nedaleko největšího hřbitova žoldnéřů Wagnerovy skupiny ve městě Gorjačij Ključ. Fotografii nadživotní podobizny vůdců Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina a Dmitrije Utkina zveřejnil jeden z účtů Wagnerovy skupiny na Telegramu na začátku letošního dubna.

„První fotografie památníku Prvního a Devátého. Dělej, co musíš a buď čím chceš,“ napsala skupina v příspěvku.

Dlouholetý souputník Vladimira Putina

Šéf soukromé Wagnerovy skupiny a dlouholetý souputník Vladimira Putina patřil k nejaktivnějším podporovatelům ruské agrese na Ukrajině. Byl častým kritikem ruského vojenského velení, které obviňoval z neschopnosti. Naopak výsledky své žoldnéřské armády, do které zapojil i vězně z ruských věznic, mnohdy nadsazoval.

Leningradský rodák v mládí strávil nějakou dobu ve vězení, po propuštění po rozpadu SSSR úspěšně podnikal, nejprve měl stánek s občerstvením. Později stál u zrodu sítě supermarketů a především otevřel v Petrohradě luxusní restauraci, kterou si oblíbila tamní smetánka a několikrát ji navštívil i Putin, s kterým se Prigožin sblížil.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Prigožin následně získal z Kremlu řadu zakázek na VIP služby. Díky tomu si vybudoval vazby na mnohé vlivné lidi v Rusku. Figuroval také na sankčním seznamu západních zemí, a to už od dob anexe Krymu v roce 2014. Byl terčem unijních sankcí i v souvislosti s působením své žoldnéřské skupiny v dalších zemích včetně Libye či Sýrie. To, že stojí za Wagnerovou soukromou armádou, Prigožin dlouho popíral, přiznal to až v září 2022.

Šojgu, Gerasimove, kde je sakra munice?

V červnu loňského roku se pokusil o ozbrojenou vzpouru proti vedení ruské armády a ruskému ministerstvu obrany. V noci z 23. na 24. června obvinil ruské vojenské velení z útoku na své muže a oznámil, že jich ruská armáda mnoho zabila. Vyzval proto k odstranění armádních špiček. Jeho muži následně překročili hranice z Ukrajiny a obsadili veškerá armádní stanoviště a také letiště ve strategicky významném Rostově na Donu.

S několika tisíci svých bojovníků, s tanky, obrněnými vozidly, protiletadlovými zbraněmi a civilními nákladními automobily se Prigožinvydal po dálnici M4 na Moskvu. U Voroněže na půli cesty mezi Rostovem a Moskvou kolonu napadly ruské vzdušné síly, podle pozdějších zpráv si ozbrojená vzpoura wagnerovců vyžádala životy 13 ruských letců.

Dále čtěte

Putin láká Ukrajinu k jednacímu stolu. Nedůvěřovat mu není cynické, ale pragmatická nutnost

ANALÝZA / Ruský prezident Vladimir Putin v minulém týdnu navštívil svého „drahého přítele“ Si Ťin-pchinga v Pekingu. Do čínského hlavního…

Ještě 24. června večer se ale podle informací ruského tisku povedlo běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi dojednat s Prigožinem návrat bojovníků na základny. Dohodu vzápětí potvrdil Prigožin a pozdě večer i Kreml. Oznámil také, že Prigožin ani wagnerovci, kteří se akce zúčastnili, nebudou stíháni a Prigožin, který dohodu zdůvodnil tím, že nechtěl, aby byla „prolita ruská krev“, se v rámci dohody přesune do Běloruska. Wagnerovci se z obsazených měst stáhli v neděli 25. června.

Zemřel loni v srpnu při pádu soukromého letadla, podle západních médií po startu explodovalo výbušné zařízení pod jedním z křídel. List The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje ze západních zpravodajských služeb a Ruska loni v prosinci napsal, že Prigožinova smrt byla vraždou na objednávku ze strany tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa.

Ruský prezident Vladimir Putin se jeho pohřbu nezúčastnil. Pro ruskou státní agenturu RIA Novosti to v den posledního rozloučení potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „S přítomností prezidenta se nepočítá,“ řekl Peskov s tím, že Kreml v té době neměl o pohřbu žádné konkrétní informace. „Stále platí, že rozhodnutí v této věci přijímá rodina a přátelé. Bez nich nemůžeme nic říct,“ dodal mluvčí Peskov.