Jevgenij Prigožin s Vladimirem Putinem FOTO: Vláda Ruské federace / Wikimedia Commons /CC BY 3.0
FOTO: Vláda Ruské federace / Wikimedia Commons /CC BY 3.0
ANALÝZA / Na jaře příštího roku čekají Rusko další prezidentské volby. Média si všímají oslabené Putinovy pozice kvůli jeho blamáži na Ukrajině a začínají spekulovat o tom, kdo by ho mohl nahradit. Zraky se obracejí k hlasitému kritikovi kremelské válečné strategie, majiteli wagnerovců Jevgeniji Prigožinovi. Má ale „Putinův kuchař“ skutečně potenciál proniknout do nejvyšších pater politiky?
Vzestup Putinova chráněnce Jevgenije Prigožina v posledních měsících zaměstnává média. Zviditelnil se především díky angažmá jeho soukromé armády na Ukrajině. Profiloval se jako kritik ruské válečné strategie, neváhal veřejně obviňovat z neschopnosti nejvyšší ruské velení i ministra obrany a nedávno oznámil, že se hodlá ucházet o prezidentský úřad. Ukrajinský politolog Mykola Davyďuk popsal pro web televize Kanal 24, jaké má podle něj vyhlídky na úspěch.
Podle něj je zřejmé, že „Putinův kuchař“ nechce čekat na horkou fázi volební kampaně, která trvá 3–4 měsíce, ale buduje si své PR dlouhodobě. „Pracuje pro sebe a chce si vytvořit vlastní politickou historii. Mám pocit, že prezidentská volební kampaň už začala,“ uvedl Davyďuk s tím, že devět měsíců před volbami je to vlastně politicky optimální rozhodnutí.
Prigožinovy šance na volební úspěch vidí ale jako naprosto minimální, protože je pro obyčejného ruského voliče příliš agresivní a děsivý. „Jde o hloupého agresivního násilníka, který chce před smrtí vydělat pár miliard,“ myslí si politolog. Jeho rolí by podle něj mohlo být prorazit cestu jinému kandidátovi ze středu skutečných elit.
Jak popsala ruská politoložka Taťána Stanovaja pro Deutsche Welle, Prigožinovy politické ambice mohou navíc poškodit jeho vztahy s Kremlem. „Domácí dozorčí orgány nemají rády jeho politickou demagogii, jeho útoky na úřední instituce ani jeho pokusy vyprovokovat okolí Putina tím, že hrozí vytvořením politické strany, což by byla pro všechny v Kremlu zátěž,“ myslí si. To se mělo projevit i tím, že Kreml odňal Prigožinovi právo verbovat do své armády ruské trestance, kteří tvořili většinu jeho wagnerovců.
Britský expert Mark Galeotti je toho názoru, že roli Prigožina není třeba přeceňovat. „Jedná se o muže, který se vyšvihl díky tomu, že udělá cokoli, co Putin a Kreml chtějí – a zjevně se mu při tom velice dobře daří,“ uvedl pro Euronews.
Profesor Mark Beissinger z Princetonské univerzity pro stejný web řekl, že Prigožinovy snahy hrát v ruské politice viditelnější roli zrcadlí jen fakt, že otázka nástupnictví je v Rusku aktuální. Samotné šance Prigožina zaujmout Putinovo místo jsou ale podle něj minimální. „Putin nečelí riziku svržení,“ myslí si, „ale stárne, a když diktátoři stárnou, ambiciózní jedinci si hledají pozice, aby případně zaplnili mezeru, která po mrtvém vůdci zbude,“ vysvětluje.
V cestě na vrchol ovšem podle něj brání Prigožinovi nepřekročitelná překážka, nemá totiž žádné přátele ani spojence. Jeho moc spočívá výhradně ve wagnerovcích a ve schopnosti dělat pro druhé špinavou práci. „Prigožin je člověk, který dokáže vymyslet cesty, jak pracovat se systémem, ale do jisté míry na hraně toho systému, na hranicích toho, co je přijatelné, a tyto hranice ještě posouvá,“ popsal. To ale podle něj zároveň znamená, že se šéf žoldáků neidentifikuje s elitními oligarchy, naopak je mezi nimi outsiderem bez ohledu na to, jak je bohatý. Jediný důvod, proč je podle něj Prigožin tolerován, je jeho užitečnost pro Putina. „Zajišťuje služby pro stát během války, které armáda není schopná poskytnout,“ říká.
Také Galleoti se domnívá, že Prigožinovi je pozornost udělena spíše podmíněně. Fantazírování o vlastním prezidentství navíc podle něj hraje do karet jeho odpůrcům. „Jeho nepřátelé budou velmi spokojeně podporovat tuhle ideu, aby vrazili klín mezi něj a Putina,“ řekl s tím, že být prezidentským kandidátem je v současném ruském politickém ovzduší velmi nebezpečná věc. Narážel tím na epidemii podivných úmrtí mezi Putinovými kritiky.
