Jevgenij Prigožin, vlivný zakladatel žoldnéřské skupiny nazývané wagnerovci, se chystá omezit operace své soukromé armády na Ukrajině. Důvodem je, že se ruským vojenským velitelům podařilo přerušit klíčové dodávky mužů a munice pro Prigožinovy bojovníky. Podle Bloomberg.com to uvedli lidé obeznámení se situací.

Prigožin, kterého bezpečnostní a politický establishment kvůli jeho ambicím vnímá jako rostoucí hrozbu, se na Ukrajině potýká s nedostatkem mužů a munice. Nedávno mu bylo znemožněno rekrutovat bojovníky ve věznicích, které byly jeho hlavním zdrojem rekrutů. Prigožinovým jednotkám se zatím nepodařilo dobýt jejich hlavní cíl – ukrajinské město Bachmut. Nepovedlo se to ani navzdory několikaměsíčnímu úsilí a ohromujícím ztrátám. Napětí mezi skupinou a ministerstvem obrany trvá již několik měsíců, protože Prigožin obvinil ruskou armádu, že si připisuje zásluhy za vítězství, kterých dosáhli jeho bojovníci, a že zpomaluje postup jeho jednotek. Nyní Prigožin plánuje přesunout pozornost zpět do Afriky, uvádí zdroje.

Dále čtěte

Jak agrolobby vydělává na zdražení potravin? Čtěte nový Týdeník FORUM

Velký článek o tom, kteří agrobaroni vydělávají v Česku na enormním zdražení potravin, přináší čtvrteční vydání Týdeníku FORUM. Nepřekvapí…

Již byly oznámeny nábory žoldnéřů jednotek wagnerovců, a to na šest měsíců na Ukrajině a 9 až 14 měsíců v Africe. Ti, kteří chtějí sloužit v afrických zemích, budou zařazeni do zálohy.

V Rusku jsou soukromé armády oficiálně zakázány, a Prigožinova skupina tak působí mimo zákon. Ačkoli samotní wagnerovci nejsou ideologicky zaměření, různé jejich projevy a symboly jsou spojovány s neonacismem a krajně pravicovým extremismem.

Skupina se zviditelnila během války na Donbasu na Ukrajině, kde v letech 2014 a 2015 pomáhala proruským separatistickým silám samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky. Její kontraktoři se údajně účastnili různých konfliktů po celém světě, včetně občanských válek v Sýrii, Libyi, Středoafrické republice a Mali, přičemž často bojovali na straně sil spřízněných s ruskou vládou. V oblastech, kde byli nasazeni, se bojovníci skupiny dopouštěli válečných zločinů. Obvinění zahrnují znásilňování a loupeže civilistů a mučení obviněných dezertérů.

Vzhledem k tomu, že působí na podporu ruských zájmů, dostává vojenské vybavení od ruského ministerstva obrany a využívá jeho zařízení k výcviku, je Wagnerova skupina často považována za faktickou jednotku ministerstva obrany nebo ruské vojenské rozvědky GRU. Po letech popírání se Jevgenij Prigožin, podnikatel s úzkými vazbami na Putina, v září 2022 přiznal, že tuto polovojenskou skupinu „založil“.

Podle amerického odhadu z poloviny února 2023 činil počet obětí (mrtví a zranění) Wagnerovy armády za invaze dosud asi 30 tisíc lidí, z toho mrtvých asi devět tisíc. USA odhadovaly, že k polovině těchto obětí došlo od poloviny prosince, přičemž 90 procent wagnerovských bojovníků, kteří byli zabiti od prosince, byli odsouzenci. Současně britské ministerstvo obrany odhadovalo, že u naverbovaných odsouzených došlo ke ztrátám až z 50 procent.