Státy Evropské unie zatím nenašly společnou řeč při jednání o sedmém balíku protiruských sankcí, jehož zásadní součásti narážejí zvláště na odpor Maďarska. Kvůli neshodám na navrženém zastropování cen ruské ropy budou země patrně o tomto kroku vyjednávat odděleně od nové sankční sady, napsala dnes 26. září agentura Bloomberg s odvoláním na unijní zdroje. Budapešť se v pondělí rovněž vyslovila proti omezení spolupráce s ruským jaderným sektorem. EU zatím nedospěla ke shodě ani v přístupu k Rusům prchajícím ze země před mobilizací.

Evropská komise během víkendu představila členským zemím návrhy postihů, k jejichž urychlené přípravě vyzvali minulý týden unijní ministři zahraničí. Evropský blok tím reaguje na mobilizaci vyhlášenou prezidentem Vladimirem Putinem, stejně jako na hlasování o připojení k Rusku narychlo uspořádaná v Moskvou okupovaných částech Ukrajiny a v samozvaných proruských útvarech na východě země.

Velká část států Unie podporuje stanovení stropu na cenu ropy dovážené z Ruska, o kterém nedávno jednala i skupina vyspělých zemí G7. Bloomberg dnes s odvoláním na diplomatické zdroje uvedl, že zejména Maďarsko a Kypr nechtějí tento krok podpořit. Vzhledem k nutné jednomyslnosti při schvalování sankcí se bez jejich souhlasu další státy neobejdou.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes podle agentury AFP prohlásil, že pro Budapešť je nepřekročitelnou „červenou linií“ omezení nukleární spolupráce s Ruskem. Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán je považován za hlavního Putinova spojence v EU, má s ruskou společností Rosatom dohody o stavbě nových jaderných reaktorů.

Budapešť si již dříve pod hrozbou veta sankcí vyjednala výjimku ze zákazu dovozu ruské ropy, který má začít platit na přelomu roku. Nebude se však týkat ropovodu Družba zásobujícího Maďarsko, ale i Česko. Orbán dnes navíc již poněkolikáté mluvil o tom, že protiruské sankce se míjejí účinkem a měly by být zrušeny.

Unijní státy zatím hledají shodu i na dalších součástech balíku, k nimž patří třeba zákaz dovozu ruských diamantů. Pobaltské země či Polsko, které prosazují rázný přístup ve většině navržených opatření, chtějí k souhlasu přesvědčit Belgii, jež z obchodů s diamanty profituje díky velkému centru v Antverpách.

Činitelé EU hovoří o tom, že pokud se vyjednávání pohne správným směrem, mohli by balík v principu odsouhlasit lídři členských zemí na neformálním summitu 7. října v Praze.

Velvyslanci členských zemí se v úterý sešli kvůli dalšímu problému, před nějž Unii postavila Putinova mobilizace. Na schůzce se zástupci Evropské komise a dalších institucí probírali možný společný postoj k ruským občanům prchajícím ze země kvůli obavám z mobilizace. Podle vyjádření českého předsednictví, které mimořádnou schůzku svolalo, byla komise „přizvána k práci na dalších návrzích“.

Některé země v čele s pobaltskými státy nechtějí Rusům mířícím přes jejich hranice vyjít vstříc a volají po dalším zpřísnění vízového režimu. Předseda Evropské rady Charles Michel naproti tomu vybídl ke snaze najít celounijní shodu, která by Rusům odmítajícím rozšířit řady armády poskytla ochranu.