ilustrační foto FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Již za necelý měsíc proběhne první kolo přijímacích zkoušek na střední školy. Nervozita u žáků se tak pochopitelně stupňuje. Dostat se na vytouženou školu však v některých regionech není vůbec jednoduché. Mnohdy totiž počet přihlášek výrazně převyšuje kapacitu. Na nejžádanějších středních školách v Česku se o jedno volné místo utká i více než dvacet dětí.
Přijímací zkoušky na čtyřleté obory a obory nástavbového studia proběhnou 11. dubna. Na víceletá gymnázia potom 15. dubna. Celkem se letos o místa na středních školách a víceletých gymnáziích uchází 159 000 žáků a studentů, což je o dva tisíce více než v loňském roce.
Dostat se na vytouženou střední školu však nezávisí pouze na znalostech uchazečů, ale často také na regionu, kde žáci žijí. Například v Praze se na osmiletá gymnázia hlásí více než pět tisíc žáků. Volných je však pouze 1816 míst. Matematika je jasná – o jedno místo se utkají tři uchazeči. Podobnou situaci evidují i ve Středočeském kraji. V Karlovarském a Moravskoslezském kraji naopak připadají na tři žáky dvě volná místa.
Daleko větší převahu poptávky před nabídkou můžeme vidět u šestiletých oborů, kde se například na pražském Gymnáziu Nad Štolou hlásí na jedno volné místo 25 uchazečů.
V rámci čtyřletých oborů je dle informací ministerstva školství největší zájem o gymnázia. Také zde se zejména v Praze musí počítat s velkou konkurencí. Velký počet přihlášek pak putuje také na obchodní akademie. Mezi vyhledávané obory patří rovněž informační technologie, ekonomika a podnikání či praktická sestra.
Mezi nástavbovými obory dominuje podnikání, kde je meziroční nárůst zájmu zhruba třicetiprocentní. Nejvíce přihlášek mezi nematuritními obory putuje na obory mechanik, opravář motorových vozidel, kadeřník a kuchař-číšník.
Žáci devátých ročníků si mohli prověřit své znalosti v rámci takzvaných přijímaček nanečisto, které připravil Cermat. Mezi žáky a učiteli však po těchto testech zavládlo rozčarování, jelikož byly údajně v porovnání s loňským rokem výrazně obtížnější. Platí to prý zejména o testech z matematiky. Odborníci se proto obávali, že se někteří žáci vzdají přihlášek na školy s náročnějšími kritérii přijetí, ačkoliv by na to reálně měli. „Děti ze tříd mých kolegů různě po republice, ale i ty, které podporuji při přípravě ve Frýdku-Místku, přišly skoro s pláčem, jak těžké to bylo. Ještě večer po testu se mi zaplnila e-mailová schránka novými žádostmi o doučování,“ sdělil tehdy pro deník.cz učitel základní školy Tomáš Chrobák.
„Vzhledem k tomu, že se nejednalo o centrálně zadávané a vyhodnocované zkoušky, nemáme k dispozici data o výsledcích. Záměrem bylo zpřístupnit zkušební dokumentaci všem žákům 9. tříd a umožnit simulaci podmínek ‚ostrých‘ zkoušek. Zkouška byla zadávána v lednu, je tedy třeba brát ohled na skutečnost, že ve školách v té době ještě není všechna látka zopakována či probrána. Sbíráme nyní zpětnou vazbu ze základních škol tak, abychom měli o průběhu projektu relevantní informace. Současně zdůrazňujeme, že nastavení jednotných přijímacích zkoušek je takové, aby plnily takzvanou rozřazovací funkci,“ okomentovala pro deník FORUM 24 přijímačky nanečisto ředitelka Cermatu Barbora Rosůlková.
