Přílet české delegace na Tchaj-wan, kterou vede předseda Senátu Miloš Vystrčil, zaznamenala již řada světových agentur a médií. V tomto měsíci jde již o druhou důležitou zahraniční návštěvu na ostrově, který se Čína snaží izolovat, připomněla AFP. Na počátku měsíce ostrov navštívil americký ministr zdravotnictví. Server francouzského rozhlasu RFI cestu Miloše Vystrčila označuje za „mimořádně symbolickou“.
Agentura Kjódó zmiňuje mimo jiné nelibost Číny či fakt, že členem zhruba 90členné delegace je i pražský primátor Zdeněk Hřib, který s Tchaj-pejí už dříve uzavřel smlouvu.
Agentura AP připomíná, že cestu na ostrov plánoval před svou smrtí v lednu bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera. V rozhodnutí ho utvrdilo varování čínské ambasády před tím, aby tchajwanské prezidentce blahopřál ke znovuzvolení. Kuberova rodina obvinila čínskou stranu, že svými varovnými dopisy přispěla k politikově srdečnímu infarktu, připomněla RFI a dříve i agentura Kjódó.
Tchajwanský server Taiwan News zdůrazňuje, že se jedná o cestu dosud nejvyššího českého ústavního činitele na Tchaj-wan, který Čína považuje za svou povstaleckou provincii. Agentura AFP zmiňuje Vystrčilovo přání navázat tak na odkaz Václava Havla. Ten byl Tchaj-wanu nakloněn, ale podíval se tam až v roce 2004 jako už bývalý prezident.
Návštěva ukazuje, že „politická a diplomatická zeď, již se Peking pokouší okolo ostrova vztyčit, není nepřekonatelná“, jak řekl agentuře AFP Fabrizio Bozzato, který se Tchaj-wanem zabývá na římské univerzitě La Sapienza. Tchajwanská iniciativa též demonstruje, že nálada v Evropě se obrací k „rezistenci vůči Pekingu“, dodal.
Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, s níž se má Vystrčil setkat, se pokouší posílit vazby se zeměmi, se kterými má jen neformální vztahy, vysvětlil Jonathan Sullivan, odborník na Čínu a politolog z univerzity v britském Nottinghamu. Návštěva české delegace představuje v kontextu tlaku Pekingu a jeho snahy ostrov marginalizovat „velkou psychologickou podporu“, myslí si dále Sullivan.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien ve čtvrtek řekl, že někteří čeští politici se na cestu vydávají z osobních zájmů. Nerespektují podle resortu české veřejné mínění, porušují politiku jedné Číny, kterou se česká vláda jinak řídí, a záměrně ničí politický základ vztahů mezi Čínou a Českou republikou.
Na počátku srpna navštívil Tchaj-wan americký ministr zdravotnictví Alex Azar. Vydal se tam jako nejvýše postavený americký představitel po 40 letech. Setkal se s tchajwanskou prezidentkou, ministrem zdravotnictví a experty na boj proti nemoci COVID-19.
Čínská diplomacie jeho třídenní návštěvu označila za „politickou show“. Peking odmítl Azarovu kritiku čínského postupu v boji proti koronaviru a amerického ministra v tomto směru označil za „nejhoršího na světě“.
Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy s Pekingem, zatímco oficiální vztahy s Tchaj-pejí přerušil v roce 1979. S Tchaj-wanem mají ale Spojené státy čilé neoficiální styky a nadále mu dodávají zbraně.
Tchaj-wan funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Česká republika uplatňuje jako většina států světa takzvanou politiku jedné Číny a oficiálně uznává jen pevninskou Čínu.
Peking od nástupu prezidentky Cchaj do funkce usiluje o diplomatickou izolaci Tchaj-wanu a nyní je ve světě už jen 15 zemí, které Tchaj-wan uznávají – většina z nich je z Jižní Ameriky, Karibské oblasti a Tichomoří.
