Tak se nám to dává hezky dohromady. Jaroslav Bašta, někdejší ministr Zemanovy vlády, bude kandidovat za SPD. Jak jinak. Tam bude mezi svými. Jeden přítel současného Kremlu vedle druhého. Samý pravý vlastenec a bojovník za naši suverenitu.
Dosazení Bašty na čelo kandidátní listiny vyvolalo v SPD Tomia Okamury jisté znepokojení. Server iHned.cz píše:
„Ještě minulý týden plánoval poslanec SPD Jiří Kohoutek, jak zůstane ve své sněmovní kanceláři i po říjnových volbách. Měl být jedničkou pardubické kandidátky a s kolegy chystal kampaň po kraji. Před pár dny mu ale vedení strany plány překazilo a do čela kandidátky postavilo bývalého velvyslance v Rusku, exministra a chartistu Jaroslava Baštu. Kohoutek odmítl pozici dvojky, z kandidátky odstupuje a zásah vedení kritizuje. ‚To je ta přímá demokracie v praxi. Je to špína,‘ říká Kohoutek, v minulosti obviněný z toho, že prodával místa na kandidátce.“
To je skutečně překvapení, že se v útvaru zřízeném pro blaho Tomia Okamury, který snad někdo ze setrvačnosti považuje za politickou stranu, nějak nedbá na vnitrostranickou demokracii. Ten spolek je Tomiův a vůdce si přece bude figurky dosazovat a odstraňovat podle libosti. Je třeba ovšem kromě oddanosti šéfovi vykazovat i další potřebné vlastnosti, totiž mít něžný a chápavý vztah k současnému putinovskému Rusku. Bašta profilu takového kandidáta zcela odpovídá.
Už na jaře jsme tu citovali z Baštova rozhovoru pro kremelský Sputnik (19. dubna). Náš politik mnoha azimutů (o tom rád mluvil Jiří Paroubek), zvláště jednoho, vysvětluje, jak to má Rusko těžké:
„Myslím, že vše souvisí s vyostřováním situace na východě Ukrajiny, také na západních hranicích Ruské federace. Je třeba zvážit probíhající cvičení Defender Europe, náš tisk tyto manévry ‚opomíjí‘… Tváříme se, jako by se tam nic nedělo. Přesun ruských sil se u nás naopak vysvětluje jako příprava na ruskou agresi. V tomto případě se vláda ČR zapojila do protiruského tažení.“
Nebohé Rusko. NATO koná svá pravidelná cvičení a Rusko je tak vyděšeno, že najednou navelí na ukrajinské hranice hordy svých vojáků v míře, jak to ještě neudělalo. Když pomineme vedení války proti Ukrajině na ukrajinském území a protiprávní krádež Krymu.
Bašta přidal také návodnou otázku: „Proč se aktualizovala stará kauza Vrbětic, tento ‚kostlivec‘, který vypadl ze skříně?“
Bašta to ví: „Spíše než srovnávat Vrbětice se Salisbury, načrtl bych paralelu se sestřeleným civilním letadlem nad východní Ukrajinou. Tyto dvě události jsou ze stejného roku 2014, liší se tím, že zatímco kauza letadla se od začátku vyšetřovala a na Západě se předpokládalo, že je do toho RF nějakým způsobem zapletena, v případě Vrbětic se obvinění Ruska vytáhlo s prodlevou šesti let; doslova bylo vytaženo jako králík z kouzelnického klobouku. Obávám se, že po dalších šesti sedmi letech od teď dojdou komise k podobným ‚závěrům‘, že ‚něco‘ mohlo být ‚pravděpodobné‘… Akorát se obávám, zda ještě bude někdo, kdo to bude schopen vyšetřit.“
No jistě, Bašta si nejspíš myslí, že se k nám proslulí „turisté“ Čepiga s Miškinem přijeli s falešnými pasy podívat na památky. Tak jak to dělali i v Salisbury. Ti jak si prohlížejí památky, tak to skončí otravou novičokem nebo nějakou explozí. Ale pan Bašta by vyšetřoval a vyšetřoval. On už je takový důsledný, když jde o pravdu.
Ví se dost dobře, proč se role Ruska ve vrbětických výbuších objevila tak pozdě. Protože tehdejší „turisté“ byli identifikováni pozdě.
„Policie měla k dispozici e-mail s krycími pasy a pravými fotkami Čepigy a Miškina alias Tabarova a Popy od roku 2015. Přes policejní prezidium poslala do Moldavska a Tádžikistánu žádost o potvrzení jejich totožnosti. Moldavské úřady odpověděly, že žádná osoba se jménem držitele pasu v Moldavsku nežije, z Tádžikistánu nikdy žádná odpověď nepřišla. Vyšetřování se zkomplikovalo, když po policejní reformě roku 2016 a rozpuštění Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu odešel z policejních řad hlavní vyšetřovatel Vrbětic. Kolegové, kteří mu tehdy pomáhali, se údajně věci dál nevěnovali tak podrobně. Pod novým vedením nástupnické Národní centrály proti organizovanému zločinu začal roku 2019 studovat případ jiný detektiv, kterému se podařilo v roce 2020 spojit tváře Čepigy a Miškina, které mezitím roku 2018 identifikoval Bellingcat jako aktéry pokusu o otravu Seregeje Skripala, s dosud neztotožněným ‚tádžickým‘ a ‚moldavským‘ návštěvníkem Vrbětic.“
To ale Baštu, který se zřejmě považuje za protřelého v otázkách tajných služeb, nezajímá. Prostě vykládá to, co chce sputnikovské ouško slyšet.
Takhle bychom mohli probírat další „osobnosti“ kolem Tomia Okamury. Třeba nešťastný generál Hynek Blaško. Ten vykládal pro Parlamentní listy 28. 5. 2018: „Uvítal bych konečně, kdyby některý z těch křiklounů přinesl pádné argumenty a důkazy, že je Rusko skutečným nebezpečím. Jinak je to mlácení prázdné slámy. Domnívám se, že se tím křikem mají zakrýt skutečné problémy, se kterými se „západní“ společnost potýká a které si nechce připustit. Kauza Skripal je jedna velká blamáž a opět bez důkazů se cosi tvrdí, aniž se cokoli jasně a bez jakékoli pochyby dokázalo. Nevyšel novičok, vytáhlo se tedy nešťastné dopravní letadlo, které Rus údajně sestřelil nad Ukrajinou.“
Nebo Ivan David, který se také ohledně Vrbětic dožaduje „důkazů“. Prostě všechno zamlžit, vykládat, jak je to nejasné, a veškeré zlo hledat na Západě.
V podstatě jsou to papoušci moskevské propagandy. Postupují všichni stejně. Odvrat od Západu a s Ruskem budovat dobré vztahy. Masivní porušování lidských práv v Rusku nebo Číně je nezajímá. Chtějí odchod z Evropské unie, aby nás cizí diktátorské mocnosti mohly lépe slupnout. Hlásají přímou demokracii, ale ve své „straně“ si Tomio Okamura vládne jako diktátor. Všichni tihle kremelští mloci už ťapkají v jedné řadě: Miloš Zeman, Václav Klaus, okamurovci, komunisté, bizarní wlastenské všeslovanské spolky, esoterici, nicnežpravda weby. S tou zaprodaností už se ani neskrývají.