Skandální prezidentství Miloše Zemana, našeho dosud nejmstivějšího ústavního ničitele, rychle směřuje ke svému konci. Zůstane po něm odér trapnosti a buranství. Zeman se ukázal jako neúspěšný prezident a z úřadu odejde s ostudou. Uvidíme, kdo se do nového prezidentského klání přihlásí, přičemž je symbolické, že lhůta pro podání kandidatury končí 8. listopadu čili ve výroční den bitvy na Bílé hoře. A poněvadž dodnes není jisté, zdali to pro Čechy byla porážka, nebo vítězství, těžko říct, co toto enigmatické datum věští pro volbu prezidenta republiky na počátku roku 2023. Kdo bude slavit vítězství? Pro koho skončí volby neúspěchem?

Neúspěšných uchazečů o klíče od Pražského hradu bude mnoho, vždyť prezidentem může být dle ústavy (naštěstí!) jen jeden. Už nyní je tudíž třeba, aby se vážně připravovali nikoli „jen“ na výkon ústavních povinností, nýbrž i na adekvátní léčbu z prohry. Někteří poražení z předešlé volby v roce 2018 se v rámci politické rekonvalescence stali senátory, jako Jiří Drahoš, Pavel Fischer a Marek Hilšer. Posledně dva jmenovaní hodlají dokonce kandidovat znovu. To Michal Horáček a Mirek Topolánek se věnují především svým zálibám – první kultuře, umění a humanitním vědám, druhý pak teplárenství.

Terapie pro neúspěšné kandidáty

Kdo budou „noví neúspěšní“ z prezidentských voleb L. P. 2023? Bude to některý z klonů nervózního klauna Andreje Babiše z Průhonic? Jaká terapie bude na něj v projektu zvaném ANO posléze nasazena? Co budou případně dělat Jaroslav Bašta, Josef Skála nebo Karel Janeček je irelevantní. A Petr Pavel? Petr Fischer? Marek Hilšer? Danuše Nerudová? Josef Středula?

Pozitivních příkladů z minulosti nemáme mnoho, snad jen Karla Schwarzenberga, Zemanova hlavního rivala z první přímé volby v roce 2013, jenž po letech důstojně odešel do politické penze. Můžeme ovšem sáhnout i hlouběji do minulosti, klidně až do časů první republiky.

I prezident T. G. Masaryk míval v parlamentní volbě protikandidáty, byť šlo většinou o hochštaplery, jako byli komunisté Antonín Janoušek, Václav Šturc a Klement Gottwald. Jedinou osobností, která stojí za řeč, byl biolog a botanik Bohumil Němec (1873–1966), profesor Univerzity Karlovy…