Iva Peychl FOTO: Bulovka / použito se souhlasem autora
FOTO: Bulovka / použito se souhlasem autora
Primář Dětského oddělení Nemocnice Na Bulovce MUDr. Ivan Peychl deníku FORUM 24 popsal, s jakými obtížemi jsou z jeho zkušenosti nejčastěji hospitalizovány děti v souvislosti s nemocí covid-19. Nejdůležitější je hovořit o tzv. PIMS-TS, tedy o postcovidovém syndromu. Doktor Peychl vysvětluje, v čem se nesprávně vyjádřil miliardář Karel Janeček, když uvedl, že nemoc děti neohrožuje, a hovořil také o tom, co by podle něj měla dělat vláda v boji proti pandemii lépe.
S jakými nejčastějšími problémy se u dětí setkáváte v souvislosti s covidem?
Projevy u dětí jsou v průměru méně závažné než u dospělých. Zkušenost jednoho lékaře či jednoho pracoviště nestačí. Pokud chceme získat ucelenou představu, je třeba se seznámit s publikacemi shrnujícími velké soubory nemocných dětí. Jedna velká mezinárodní studie publikovaná v září 2021 v časopise Pediatrics, která zpracovala data u více než 240 tisíc dětí s onemocněním covid-19, zjistila, že k možným projevům patří zvracení, průjem, horečka, kašel, zánět průdušinek s obtížným dýcháním, ztráta chuti a čichu, zápal plic či krvácivé projevy. Závažnější průběh mívá onemocnění u dětí s komorbiditami, např. při astmatu, obezitě, onemocnění spojeném s opožděním celkového vývoje, diabetu I. typu, srdečním nebo genetickém onemocnění. Covid-19 si může vyžádat hospitalizaci u asi 1 % ze všech infikovaných dětí. Hospitalizované dětí mohou mít mj. závažné projevy, jako je dechové selhání nebo celková infekce (sepse). Hospitalizace byly násobně (7–13x) častější, než bylo u dětí obvyklé u chřipky v sezónách před nástupem koronavirové epidemie.
Akutní fáze infekce může být asi u jednoho dítěte z tisíce dětí a mladých lidí, kteří nemocí covid-19 onemocní, po několika týdnech následována patologickou reakcí imunitního systému, známou jako syndrom PIMS-TS nebo také MIS-C. Syndrom bývá provázen závažnými příznaky včetně vysoké horečky, silného celkového zánětu, zánětu srdečního svalu s poruchou funkce srdce, a dále poruchou funkce ledvin, jater nebo krve a krevního srážení.
Úmrtí dítěte je v akutní fázi infekce covid-19 naštěstí vzácné, ale není vyloučeno. Vyšší je riziko úmrtí při syndromu PIMS, různé studie uvádějí úmrtnost mezi 1–2 %.
Podle jiné studie bylo jen ve věkové skupině 5–11 let v USA potvrzeno více než 1,9 milionu případů nemoci, 8300 hospitalizací a 94 úmrtí v souvislosti s ní (v akutní fázi infekce nebo ve fázi syndromu PIMS-TS).
Na našem pracovišti jsme v období od podzimu 2020 do jara 2021 hospitalizovali několik desítek dětských pacientů v akutní fázi infekce. Asi polovina z nich byli kojenci (děti do 1 roku věku). Mezi nejčastější projevy patřily horečka, zvracení, průjem a dehydratace, u větších dětí závratě, poruchy čití či zápal plic.
Ve stejném období jsme ošetřovali pět dětí se syndromem PIMS-TS, z toho dvě ve věku do dvou let a tři ve školním věku. Tři z těchto pěti dětí jsme museli přeložit na jednotku intenzivní a resuscitační péče. Na motolské Pediatrické klinice byla zpracována studie výskytu syndromu PIMS-TS v ČR ve stejném období, ve které bylo zdokumentováno 207 případů syndromu.
Na konci roku by se i v Česku měly začít očkovat děti ve věku 5–11 let. Vítáte tuto možnost? Co byste vzkázal například rodičům, kteří budou tento krok zvažovat?
Je skvělé, že účinnost a bezpečnost vakcíny proti nemoci covid-19 se potvrzuje i v této věkové skupině. Rozšiřují se tím naše možnosti, jak děti v období velkého výskytu před touto nemocí chránit. Děti mohou být nemocí infikovány a nemoc jim může způsobovat velmi závažné projevy, krátkodobé i dlouhodobé, a může vést vzácně i ke smrti dětí. Děti také mohou nemoc přenášet na další lidi.
Očkování tak ochrání očkované děti samotné, ale také další rodinné příslušníky, včetně např. mladších sourozenců, kteří zatím očkováni být nemohou, nebo členů rodiny, kteří mají vyšší riziko závažného průběhu nemoci. Díky očkování se zvýší pravděpodobnost, že dítě bude moci normálně chodit do školy, účastnit se bezpečně her, sportu a mimoškolních aktivit obecně. To je samo o sobě důležité pro fyzické i duševní zdraví dětí.
Existují jistá rizika vakcinace. Ta závažná jsou velmi vzácná. Mezi ně patří těžká alergická reakce, tzv. anafylaxe (méně než deset případů na 1 milion očkovaných) a akutní zánět srdečního svalu (odhadem desítky případů na 1 milion očkovaných). Alergická reakce je léčebně řešitelná, je ale důležité, aby dítě zůstalo 15–30 minut po provedení vpichu pod dohledem lékaře. Zánět srdečního svalu byl prokázán u starších dětí, jeho výskyt ve věkové skupině pod jedenáct let není jistý. Uvedené prokázané případy u starších dětí měly obvykle příznivý průběh. Zánět srdečního svalu přitom může způsobit i samotná infekce covid-19 a syndrom PIMS-TS, a to častěji a se závažnějším průběhem. Po zvážení těchto souvislostí se ukazuje, že v období probíhající epidemie je pro děti bezpečnější se očkovat než pasivně čekat na nákazu a doufat, že průběh choroby bude příznivý.
Vnímáte v souvislosti s covidem u dětí v této vlně nějaký rozdíl? Ať už v počtu či v příznacích nemoci…
Všechny případy akutní nemoci covid-19 a syndromu PIMS-TS, které jsme ošetřovali na našich lůžkách, u nás byly od podzimu 2020 do jara 2021. V současné vlně jsme zatím žádné dítě kvůli covidu nehospitalizovali, několik dětí jsme ošetřovali ambulantně. Zatím bych to ale nehodnotil jako nějaký trend nebo rozdíl oproti předcházejícímu období, na to je ještě brzo. Vzhledem k rostoucímu celkovému výskytu nemoci v ČR se dá předpokládat, že další případy u dětí se u nás postupně objeví. O výskytu covidu u dětí v rámci celé ČR nemám v současné době přesné informace.
Očkování dětí budí snad ještě více kontroverzí než celé toto téma obecně. Viděli jsme to třeba i v bizarním vystoupení Karla Janečka na Českém slavíkovi, když říkal, že děti tato nemoc neohrožuje. Obáváte se toho, že odpor vůči očkování dětí bude tak silný, že se nepodaří šíření nemoci v této části společnosti zastavit?
Skutečně se obávám, že rozhodování mnoha lidí o očkování i rodičů o očkování jejich dětí je a bude ovlivňováno nesprávnými informacemi šířenými neseriózními zdroji.
Pan Janeček se mýlí ve dvou zásadních tvrzeních. Říká, že covid -19 děti neohrožuje, a to není pravda. Dále říká, že je možno předem vytipovat děti, které jsou nemocí ohroženy, a ty případně očkovat. Ani to není bohužel pravda. Děti v souvislosti s covidem významně ohrožuje syndrom PIMS-TS. Ten přitom postihuje děti po covidu zcela nepředvídatelně, tj. v různém věku (dětství nebo dospívání) a zcela bez závislosti na tom, jaký byl zdravotní stav dítěte před infekcí covid-19. Tj. jde většinou o děti, které byly předtím zcela zdravé.
V případě pana Janečka jde pravděpodobně pouze o omyl. Věřím, že pan Janeček se postupně seznámí s relevantními informacemi a svůj názor bude korigovat.
Jinde jsou ale cíleně šířeny informace zcela zavádějící až nesmyslné. Lidé by se měli držet zdravého rozumu, a pokud slyší informace o celosvětových spiknutích apod., zamyslet se nad tím, jestli to není až příliš neuvěřitelné. A hlavně si vždy hledat nějaký seriózní zdroj – média, která ctí informace založené na vědě, zdroje státní správy nebo přímo odborné zdroje.
Jak hodnotíte výroky lidí, kteří říkají, že dětem daleko více ubližují roušky, lockdowny a domácí výuka než právě covid?
Je to vždy obtížná volba mezi menším a větším zlem. V době, kdy se epidemie loni na podzim a letos na jaře nekontrolovaně šířila, mohl být po určitou dobu menším zlem lockdown a zavření škol. Jiným způsobem jsme děti ochránit neuměli. Rizika lockdownu jsou ale také velká. I u nás jsme pozorovali, že v době lockdownu se zvyšuje počet dětí, zejména dospívajících, s duševními poruchami. Některé zahraniční studie prokázaly významné zvýšení počtu sebevražd. Právě proto bychom se optimálně měli snažit chránit se tak, aby lockdown nebyl nutný. To je v současné době do značné míry možné díky očkování.
Pokud jde o roušky, žádná velká rizika bych v nich nespatřoval, pokud jsou používány hygienicky.
Jak se díváte na boj proti pandemii ze strany končící, ale i nastupující vlády? Je něco, co vám jako lékaři v koncepcích a postupech zásadně chybí?
Osobně již od podzimu 2020 velmi postrádám výraznou, viditelnou, rozumně prováděnou kampaň podporující a vysvětlující přínosy očkování. Doufám, že nastupující vláda přesvědčí občany o své vyšší důvěryhodnosti a využije ji mimo jiné právě k podpoře rychlejšího očkování. Když může mít Portugalsko 87 % plně naočkovaných, měli bychom to dokázat i my.
A dále bych uvítal, kdyby česká vláda našla důvěryhodné odborné těleso, které by připravovalo návrhy opatření, a odborného mluvčího, který by průběžně souvislosti epidemie občanům vysvětloval. Úlohu politiků bych spatřoval spíše v tom, aby odborníky navržená opatření posoudili v politických souvislostech a zaštítili je silou svých úřadů. Pokud tiskové konference působí tak, že rozhodnutí o opatřeních byla provedena nebo na poslední chvíli změněna politiky, kteří jsou v dané věci laiky, snižuje to ochotu lidí opatření dodržovat.
Obáváte se toho, že by děti mohla ohrozit například nová mutace omikron?
O variantě omikron se toho nyní (30. listopadu, pozn. red.) zatím ví příliš málo. Víme, že se geneticky značně odlišuje od variant dosavadních. Jestli proto bude větší hrozbou, ať už u dospělých nebo u dětí, zatím nevíme.
Bylo by řešením alespoň na čas zavřít školy a školky, nebo se kloníte k jinému postupu?
Nechtěl bych do toho mluvit epidemiologům, ani tak přesné průběžné informace o místním výskytu nemoci nemám. Obecně bude vždy lepší, když bude možno vystačit s jinými opatřeními – očkováním, používáním respirátorů a testováním, a školní docházku zachovat. Pokud bude nutné přistoupit opět k lockdownu, školy by neměly být první na řadě, spíše naopak.
