Itálie a Maďarsko naléhaly na Evropskou unii, aby výslovně vyzvala k příměří na Ukrajině a přistoupila k mírovým rozhovorům s Ruskem. Tím se dostaly do sporů. Ostatní členské státy jsou před summitem, který se bude konat příští týden, přesvědčeny o svém nekompromisním postoji k Moskvě. Evropská unie je v návrhu závěrečného prohlášení pro summit 30. až 31. května popsána jako „neochvějná ve svém závazku pomoci Ukrajině uplatnit její přirozené právo na sebeobranu proti ruské agresi,“ píše agentura Reuters. Závěrečné prohlášení z 19. května mírová jednání s Ruskem nezmiňuje.
Na páteční schůzi vyslanců EU navrhl italský velvyslanec změny v textu prohlášení. Prohlášení by mělo odkazovat na mírová jednání a stanovit okamžité příměří jako jeden z prvních cílů unie.
Návrh Itálie podpořily Maďarsko a Kypr. Tyto státy jsou také v souvislosti s posledním sankčním balíkem EU proti Rusku nejkritičtější. Balík je již několik týdnů blokován kvůli vnitřním sporům, týkajícím se zejména embarga na dovoz ruského plynu. Proti tomu stojí Maďarsko, Kypr má pak obavy z navrhovaného zákazu prodeje nemovitostí ruským občanům.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý v projevu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu zaujala k Rusku jestřábí postoj. „Ukrajina musí tuto válku vyhrát a Putinova agrese musí být strategickým selháním,“ řekla. Mírové rozhovory vůbec nezmínila.
Poslední návrh závěrů summitu říká, že EU „je nadále odhodlána posilovat schopnost Ukrajiny bránit svou územní celistvost a suverenitu“. Pobaltské země a Polsko patří k nejsilnějším zastáncům tvrdé linie a Lotyšsko naléhalo na ještě explicitnější formulaci pro zvýšenou vojenskou podporu, uvedli diplomaté. Revidovaný návrh má být předložen ve středu po dalším setkání vyslanců EU, řekl jeden diplomat.
Itálie minulý týden navrhla mírový plán, který by zahrnoval Organizaci spojených národů, EU a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě jako prostředníky k prvotnímu uspořádání lokalizovaných příměří.